Adam Bartoš a jeho Národní demokracie se soudí se státem kvůli zprávám o...

Adam Bartoš a jeho Národní demokracie se soudí se státem kvůli zprávám o extremismu (15. června 2017). | foto:  Michal Šula, MAFRA

Bartošova Národní demokracie se soudí s vnitrem. Nejsme extremisté, tvrdí

  • 34
Radikálně pravicová strana Národní demokracie zažalovala ministerstvo vnitra za to, že ji resort zmiňuje ve svých zprávách o extremismu. Podle názoru strany, kterou vede Adam B. Bartoš, to poškozuje pověst partaje. Soudkyně Městského soudu v Praze ve čtvrtek zadala vypracování znaleckého posudku.

Strana tvrdí, že nenaplňuje definici extremismu. Za zmínky ve výročních a čtvrtletních zprávách o extremismu požaduje Národní demokracie (ND) publikování omluvy na stránkách ministerstva vnitra. Dožaduje se také odstranění konkrétních pasáží z oficiálních dokumentů.

„Bylo zasaženo do pověsti právnické osoby,“ řekl právník partaje Filip Červenka. Soudkyně Zuzana Čížková jej vyzvala, aby upřesnil, jak velká škoda krajně pravicové straně vznikla. To však Červenka nedokázal, újma podle něj spočívá v tom, že na základě zpráv vnitra média píší o Národní demokracii jako o extremistech, což ji může poškozovat v očích voličů.

„Jak s tím nakládají média, ministerstvo neovlivňuje,“ odvětil právní zástupce vnitra Lubomír Janků. Resort podle něj nepochybuje o tom, že Národní demokracie do definice extremismu spadá.

Soudkyně jako důkazy pustila v síni několik záznamů s Bartošovými projevy na demonstracích. „Cítíme, že židovskou stopu lze v těchto konfliktech vystopovat,“ řekl například během setkání proti válkám před izraelskou ambasádou. Bartoš zakončil svou řeč prohlášením, že vlivné židovské rodiny mají na rukou krev. Jeho sympatizanti následně polili chodník kečupem. Během jiného projevu před Pražským hradem pak například brojil proti „zdůrazňování takzvaného holokaustu“.

„Nejsou kritizovaní všichni židé, nelze tedy hovořit o antisemitismu, ale o antisionismu,“ vysvětlil advokát Národní demokracie. Zástupce vnitra poukázal i na spolupráci strany s proruskými a protievropskými hnutí s odkazem na společnou protipřistěhovaleckou demonstraci, kde řečníci vyzývají k vytváření domobran a k pověšení „vlastizrádců“.

Bartoš k tomu řekl, že přítomní policisté žádnou z akcí nerozpustili, proběhly tedy podle něj v pořádku. „To, co my říkáme, nevybočuje z mantinelů běžných politických projevů. Máme tady právo na svobodu slova, vyjadřování, takže ve chvíli, kdy nás ministerstvo vnitra tímto způsobem diskredituje a dehonestuje, pokřivuje politický trh,“ řekl novinářům Bartoš. Odmítl, že jeho strana útočí proti různým skupinám obyvatel. Ministerstvo prý výroky vytrhává z kontextu. Soudkyně nakonec jednání odročila na říjen s tím, že je nutné vypracovat znalecký posudek odborníkem na extremismus.

Bartoš čelí více žalobám, například za schvalování genocidy

Na svých stránkách strana slibuje vystoupení z Evropské unie, NATO, boj proti „americkému diktátu“, naopak navrhuje přiklonit se k Rusku. V domácí agendě nabízí svým voličům například vládu pevné ruky silného státu, přísný dohled nad občanskou společností, odmítnutí práv homosexuálů, prosazování hesla „zbraň do každé rodiny“ a vyzdvihování všeho českého. Národní demokracii ale trápí i současná podoba rozvodových řízení, vedení země by svěřili „předním mužům našeho národa, kteří nejlépe ztělesňují jeho český a slovanský charakter.“

Předseda partaje Adam B. Bartoš měl kvůli svým veřejným projevům několikrát problémy se zákonem. Naposledy letos v březnu dostal podmínku za výroky nad hrobem Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku (více zde). V únoru byl obžalován kvůli schvalování genocidy, podněcování k nenávisti a hanobení národa. Za to mu hrozí až tři roky vězení (psali jsme zde).

Bartoš se pokouší prosadit spolupráci nacionalistických sil. Kvůli podzimním volbám do Sněmovny se jeho Národní demokracie spojila s podobně naladěnými „vlasteneckými“ stranami. Uskupení se nazvalo ROZUMNÍ – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým.

Pochod krajní pravice v Praze:

1. května 2016


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue