Radka Třeštíková představuje na české literární scéně ojedinělý úkaz. Původní profesí právnička dosud vydala tři knihy a podle jejího bestselleru Bábovky se chystá i film Rudolfa Havlíka, ke kterému psala scénář.
„Bylo to těžší, než jsem si myslela. Scénář jsme psali s režisérem, každý jsme jiný, takže to bylo náročné a zajímavé. On mě drží dost na zemi,“ vzpomněla na přípravy. „Scénáře jsou věcnější, není prostor na pocity a popisování různých rozpoložení,“ srovnává.
Ve filmu by v postavě Karolíny ráda viděla herečku Janu Plodkovou, která už namluvila audioverzi Bábovek. „A Stanislav Majer by jí mohl hrát manžela. Přeji si to moc, jsou to ale záležitosti, které neovlivním,“ dodala v narážce na časovou vytíženost zmíněných herců.
Spisovatelskou dráhu zahájila knihou Dobře mi tak, následovala úspěšná publikace To prší moře a poté bestseller Bábovky. „Píšu o věcech, které jsou prožité a zažité,“ vysvětluje autorka, proč mají ohlas její knihy i texty na sociálních sítích.
Právě na nich je Třeštíková hodně aktivní. „Je to můj ventil. Vnímám to jako vlastní PR, ale zároveň mě to i baví. Občas musím sama sebe brzdit,“ přiznává k životu na Facebooku. Právě zde byla se svým manželem fotografem Tomášem Třeštíkem pod palbou kritiky, když přistoupila na spolupráci s MasterCard.
„Jsem nyní opatrnější i míň naivní. Dostala jsem trošku ťafku, asi jsem ji potřebovala,“ komentuje kauzu, kdy zveřejňovala statusy z cest placených společností MasterCard, které tím dělala regulérní reklamu. „Lidé se mě na to stále ptají, ale pro mě je to ukončené. Je důležité, že nedošlo k ublížení značce, pro kterou jsme pracovali,“ komentuje spolupráci. „Spoustu lidí jsem si zablokovala, ale to je, jako když si odsednete od stolu,“ dodává ještě.
Třeštíková se na Facebooku nevyhýbá publikování fotografií své rodiny. „Je fakt, že těch fotek tam je dost. Děti mi jednou možná za to vynadají, to nevím,“ říká. Důsledně se však vyhýbá tomu, aby se její ratolesti objevily na sociální síti nahé.
Přišlo to samo
Novinku Osm označuje nakladatelství za „trochu jinou detektivku“. Najde se postřelená dívka a policie tápe, kdo se ji pokusil zabít - snoubenec, kamarádka nebo někdo z rodiny, kde hlídala děti? Sama hrdinka si po probuzení z kómatu nepamatuje nejen osudný den, ale ani celý poslední rok svého života.
Detektivní žánr je pro Třeštíkovou něco nového. „Je to vděčné pro autora i pro čtenáře,“ hodnotí nový přístup. „Původní záměr byl napsat trochu jiný příběh, ale nakonec z toho vzniklo, co z toho vzniklo. Úplně jsem si to nevybrala, přišlo to samo. Nejsem pánem toho, co vznikne,“ přiznává.
