„Měkká síla sama o sobě není dost účinná ve světě, který je stále více militarizovaný. Potřebujeme důvěryhodnou obrannou politiku Evropské unie,“ řekl v zahajovacím projevu bezpečnostního fóra předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Další posun ve společné obraně je naší jedinou možností. Otázkou zůstává pouze to, jak bude rychlý,“ uvedl Juncker.
Evropa podle něj nemůže spoléhat na to, že její obranu zajistí NATO. Unijní státy mají zlepšením spolupráce docílit toho, že budou silnějším článkem Aliance. „V případě potřeby musíme být schopni jednat samostatně,“ uvedl Juncker.
Měkká síla nestačí, řekl Juncker na Žofíně. Vítali ho tam myslivci s košťaty |
Zemí, která má na posilování vojenského rozměru Evropské unie největší zájem, je Francie. Zatímco Německo je dnes ekonomicky jednoznačně nejsilnějším státem EU, vojenskou mocností číslo jedna bude po odchodu Velké Británie Francie. Země nejen s nejsilnější kontinentální armádou, sítí základen po světě, ale také jediný stát, který v Unii bez Londýna bude disponovat jadernými zbraněmi.
Bylo to vidět i v Praze, kam Francie, přestože se tam v neděli konaly parlamentní volby, vyslala nejsilnější delegaci, včetně ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana a ministryně obrany Sylvie Goulardové.
Už teď je většina zahraničních vojenských misí EU, hlavně v Africe, pod taktovkou Paříže. „Francie už mnoho let volá po tom, abychom se pokusili rozvinout nezávislé obranné kapacity, byť v rámci NATO,“ prohlásila Goulardová, která o tom také jednala se svou německou resortní kolegyní Ursulou von der Leyenovou.
V obranném fondu má být téměř 150 miliard korun
Německý postoj, který se nebývale přiblížil tomu francouzskému, vyjádřila už po květnovém summitu NATO s účastí Donalda Trumpa německá kancléřka Angela Merkelová: „Čas, kdy jsme se mohli spolehnout na ostatní, je zřejmě u konce. My Evropané musíme vzít svůj osud do vlastních rukou.“
Je však otázka, jaké vlastní ruce to budou. „Další osud posilování evropské obrany leží v rukou Francie a Německa, ale zdá se, že tentokrát má Paříž silnou podporu Berlína. Jde jen o to, aby to, co vznikne, nebyly evropské síly s tak velkou dominancí Francie, že v ní my všichni ostatní budeme jen jejími přívěsky,“ vyjádřil se na konferenci jeden vysoký diplomat středoevropské unijní země.
Sobotka: Bez společné evropské armády se neobejdeme |
Podobné je to s obranným fondem EU, který má přispět ke společnému vývoji a výrobě evropských zbraní a v němž by mělo být pět miliard eur (téměř 150 miliard korun). I tady hrozí, že bude sloužit hlavně velkým evropským zbrojovkám. „Evropská komise se bude snažit, aby na něj dosáhly i malé a střední firmy,“ uklidňuje nejmenovaný bruselský zdroj.
Hlavní roli v „evropské obraně“ však nechce hrát Brusel, ale přenechává ji členským státům, které se musí dohodnout hlavně mezi sebou. Už teď je jasné, že na rozdíl od Česka, které projekt podporuje a chce se ho účastnit, si jiné země udržují odstup. „Pro Polsko zůstává garantem bezpečnosti pouze NATO,“ uvádí jeden polský diplomat.
Aliance sama se však tváří, že jí snaha o posílení unijní obrany ani trochu nevadí. „NATO vítá, že EU bude hrát silnější roli v obraně. Silnější Evropa znamená silnější Alianci,“ uvedla v Praze zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová.
Před dějištěm summitu se konal protest odpůrců směrnice omezující držení zbraní (9. června 2017):
