S Citroënem C5 a jeho zázračným podvozkem je amen

  • 119
V nynější automobilové produkci asi nebylo auto s charismatičtějšími jízdními vlastnostmi. Někomu mořská nemoc z plavby na palubě C5 nemusela vyhovovat, ale že tak nejezdí žádné jiné auto, to nemohl popřít. Teď je s tím konec, Citroën vyrobil poslední C5. Tím také končí éra výjimečných hydropneumatických podvozků.

V Evropě se uzavřela kariéra Citroënu C5, posledním vyrobeným kusem, který tento týden opustil linku ve francouzském Rennes, byl šedý kombík. Za deset let vyrobila automobilka 635 tisíc C5, z toho 435 tisíc v Evropě (v roce 2016 to bylo jen 9 464 aut), zbytek připadá na Čínu, kde se bude ještě nějakou dobu vyrábět (letos na autosalonu v Šanghaji se představilo výrazně upravené provedení s konvenčním odpružením).

Poslední vyrobený Citroën C5

Francouzský výrobce představil své výjimečné řešení odpružení podvozku v roce 1954, kdy se představil model Traction 15 6-H, ale mnohem víc zelené koule naplněné plynem a kapalinou proslavil „Fantomasův“ Citroën DS, který přijel rok na to.

Unikátní systém odpružení proslavil hlavně Citroën DS.

Převratné řešení ohromilo celý svět, licenci na technické řešení toho dokonale plavného podvozku od Francouzů koupil Mercedes i Rolls-Royce (vše o unikátním hydropneumatickém podvozku citroënů čtěte zde).

S C5, do které značka dávala třetí generaci hydropneumatického odpružení, toto sofistikované a výrobně příliš nákladné řešení končí. Automobilka ho nahradí jinými řešeními, která jsou levnější (podrobnosti čtěte zde).

Nástupce C5 by se měl představit příští rok, nedostane už ovšem ani značku Citroën. Luxusněji vybavené modely dnes automobilka nabízí pod značkou DS. Chystaný vrcholový model představil při své inauguraci nový francouzský prezident. Model DS 7 Crossback si prohlédněte zde.

Oáza pohodlí

Pokud dostanete příležitost se s C5 svézt a dosud jste neměli tu čest, udělejte to. Toto auto jezdí opravdu úplně jinak než všechna ostatní. Není to dravost, je to konejšivá plavnost, která však neznamená loudavou jízdu.

Citroën C5
Citroën C5

My jsme si na rozloučenou jeden kousek z posledních sezon produkce projeli. Cestující jsou komfortem jízdy doslova hýčkáni. Ze silnic jako by zmizely díry a nerovnosti. Když už nějaký rozdrncaný železniční přejezd nebo úsek silnice přejíždíte, máte pocit, že se nad výmoly spíše vznášíte. Žádné tvrdé rány, lomcování s volantem či rachot plastů v kabině. Auto se jen lehce zhoupne a vy tušíte, že někde dole se něco děje. Svůj podíl na komfortu odvádějí i kola poměrně neobvyklého rozměru 225/55/17.

Typická pryžová koule hydropneumatického odpružení

Připomíná to let na létajícím koberci. Ale proslulá francouzská měkkost odpružení v tomto případě rozhodně není na úkor stability. S C5 se dá jet až nečekaně rychle. Jen musíte vědět, jak na to. Přibrzdíte si před obloukem trochu dříve a naplánujete si to tak, aby na vrchol zatáčky mířil čumák utopený co nejníže. Kdo někdy seděl v kánoi na kormidle, pochytí návyky C5 jednoduše. Všechno se děje se zpožděním, ale nakonec s těmi náklony dokážete pracovat. Podvozek sleduje pokyny volantu dobře, ale karoserie spočívající na koulích hydropneumatického odpružení si žije tak trochu vlastním životem.

Nakonec zjistíte, že když se přes to pohupování do všech stran přenesete, můžete upalovat velmi rychle. Jízda v přímce je přitom neopakovatelně ladná a klidná. Podvozek prostě drží na silnici a vy na něm v kabině plujete na koberci. Jak to mají citroënáři rádi.

Když usednete za kormidlo, máte pocit mnohem mohutnějšího auta, které je do všech stran obrovské. C5 zabírá na silnici mnohem více místa, než vám zvenčí připadalo. Teprve uvnitř pochopíte, jak je to auto velké. Ale jen co do vnějších rozměrů, uvnitř zas tolik místa není.

Citroën C5
Citroën C5

Dvoulitrový turbodiesel s výkonem 132 kW poskytuje velkému sedanu dostatečnou dynamiku. Testovaná verze byla vybavena automatickou šestistupňovou převodovkou a toto spojení rozhodně funguje. Automat má váhavější rozjezdy, ale jinak chuť motoru k bystré jízdě nijak zvlášť nebrzdí. Stačí i na rychlé předjíždění. Motor se netrápí a ochotně reaguje na sešlápnutí plynu. Šestka je vyloženě dálniční převod a při 160km/h drží motor na pouhých 2 500 otáčkách.

Vzhledem k velikosti i výkonu nás překvapila spotřeba. Jezdili jsme za 6,2 litru nafty na 100 kilometrů. Určitě by to šlo i za méně, ale „na spotřebu“ jsme rozhodně nejezdili.

Unikát každým coulem

C5 má za sebou desetiletou kariéru, ale co do vnějšího designu nezestárlo. Výrazné proporce a rafinovaná řešení, které jinde neuvidíte, z něj dělají opravdový unikát. Mohutná kapota dělá auto na pohled větším, než ve skutečnosti je. V Česku potkáváme hlavně kombíky, ovšem u sedanu najdeme finesu v podobě prohnutého zadního okna.

Citroën C5
Citroën C5

K tomu připočtěte unikátní proporce dané tím, že zadní náprava je odsunutá až úplně dozadu do kufru, takže v zadních dveřích není výřez na podběh, a další takové auto budete hledat dlouho. Na zadních sedadlech není úplně přebytek místa, ale nastupování tam je královské.

Ten pocit podtrhne i tlumené zaklapnutí dveří, když nastoupíte. Vnitřek je skvěle odhlučněný a řidiče rozmazlují parádní křesla.

Na neotřelá řešení narazíte i v interiéru, ale zde jsou občas na obtíž. Nesmyslný designový prvek v podobě kovového obložení části věnce volantu jde vysloveně proti ergonomii. V zimě pak tyto partie, kde se právě volantu dotýkáte, studí, v létě pálí. C5 k tomu navrch bylo posledním modelem, který byl svědkem slepé uličky v podobě volantu s pevným středem, na který si někdo nezvykle asi nikdy. Při trochu nešikovnějším ovládání si skřípnete prsty a na ovládání té hromady tlačítek potřebujete doktorát, nebo přečíst celou příručku.

Citroën C5

V jinak vcelku prostorné kabině je pramálo odkládacích míst. Miniaturní přihrádka pod ovládáním topení je tak akorát na tužku. Chytrý telefon si můžete uložit do loketní opěrky, ale praktické to není. Malá schránka před víkem opěrky pojme možná tlačítkový telefon vaší babičky, ale nic normálního, určeného k telefonování tam nedáte. Zkusili jsem si tam dát drobné na parkování. Bohužel prostor je relativně hluboký a drobné pak nejdou vyndat.

S držákem na pití integrovaným uvnitř opěrky si užijete. Lamely obroučky jsou z měkké gumy a pod tíhou nápoje se ohýbají směrem dolů. Když pak chcete papírový kelímek, který je ještě ke všemu horký, vytáhnout, nejde to. Lamely ho pevně drží, a když za něj taháte směrem vzhůru, ještě se vzpříčí proti směru pohybu. V lepším případě to skončí promáčknutím kelímku, v horším opařenou rukou.

Ve verzi sedan (délka 4,8 metru) má kufr podprůměrných 440 litrů, kombi jen o 90 více. Má však rovné stěny, a prostor je tedy dobře využitelný.

,