Stroj pracuje s přesností na milimetry a vytvoří nejrovnější řádky vinohradů, jaké jsou vůbec možné. Osvědčil se už v nejznámějších vinařských oblastech Evropy, ale i za oceánem. „Nic lepšího momentálně ve světě neexistuje,“ říká o německém stroji Pavel Gašpar, zástupce slovenské firma Agro Company, která stroj vlastní a zjara jej využila v Čejkovicích a v Šardicích.
Stroj řídí GPS přes satelit s přesností na milimetry. A tak jde sázení hodně rychle. Například čtyři hektary vinohradů v Čejkovicích se podařilo vysázet během dvou pracovních dnů.
„S kontrolou satelitu stačilo vždy vyměřit jen první řádek a pak už si technika řidiče traktoru hlídala sama. Díky tomu lze vysadit jednoznačně přímé řádky, které usnadní budoucí strojovou péči o vinohrad,“ vysvětluje Zdeněk Šmýd z bzenecké firmy Prohmat, která výsadbu zajišťovala.
Stroj nejprve vytvoří rýhu, do které vloží sazenici, zahrne ji a utuží speciálními koly. Na tom by nebylo nic tak zvláštního. Podobné stroje už ostatně moravští velkovinaři dobře znají.
Daleko vyšší úroveň, než na jakou byli zvyklí
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma |
Ovšem německý stroj použitý na Hodonínsku, se od nich odlišuje právě přesností. „Stroj funguje s vylepšeným softwarem pro rok 2017. Dokáže ještě mnohem více než loňský. Umí sázet i v terasách, vytvářet místo bezvadně rovných naopak rovnoměrné zakřivené řady i atypické tvary. Je schopen sázet i do šestiúhelníku. Pracuje v horizontálních i vertikálních liniích. Pokud narazí na nerovnost ve výsadbě, dokáže ji v následujících řadách kopírovat,“ vysvětluje Šmýd.
Například společnost Zemědělská Čejkovice do loňského roku sázela poloautomatickým strojem vlastní výroby. Letos přešla na německou technologii. „Úroveň je daleko vyšší, než na jakou jsme byli zvyklí,“ potvrdil vedoucí vinic společnosti Zdeněk Němec.
„Řádky jsou perfektně rovné a sazenice strojem kvalitně utužené, takže ujatelnost bude podle mě výborná,“ domnívá se a doplňuje, že díky strojovému sázení firma ušetřila vlastní pracovní sílu a čas. Zařízení totiž dokáže nasadit až dvacet tisíc sazenic denně a vystačí si s jedním traktoristou a dvěma lidmi jako obsluhou sázecího mechanismu.
Pořízení nového hektaru vinice není nic levného, vinaři je vyčíslují na 600 až 800 tisíc korun. Přesto po dalších vinicích prahnou. Nechtějí být závislí na dodavatelích hroznů a potřebují uspokojit žízeň zákazníků. Tuzemští podnikatelé totiž dokážou pokrýt jen zhruba třicet až čtyřicet procent spotřeby vína v Česku.