„Jednou ráno jsem se probudil a řekl si, že už mě to štve, kouření naprosto zbytečně leze do peněz. Teď je budeme potřebovat na jiné věci, když s partnerkou čekáme rodinu,“ vysvětlil iDNES.cz své pohnutky Tomáš Katolický, který přestal kouřit na začátku letošního června.
Takřka dvacet let kouřil krabičku cigaret denně, tento týden absolvoval své první sezení v Poradně pro zdravou výživu a odvykání kouření při brněnském Masarykově onkologickém ústavu (MOÚ). „Už jsem několikrát zkoušel přestat sám a nikdy to nedopadlo dobře. Věděl jsem, že bez odborné pomoci to určitě nezvládnu,“ doplnil.
Ke stejnému kroku se v uplynulých týdnech rozhoupaly stovky kuřáků. „Pozorujeme nárůst zájmu zhruba o dvacet procent. Připravovali jsme se na něj, zvětšili jsme kapacitu a poradnu otevřeli každý den. Motivace se rychle ztrácí, takže se ji snažíme uchopit co nejrychleji a zájemce objednávat do týdne,“ uvedla Iva Hrnčiříková z poradny při MOÚ.
Odbornice: Tlak se promítá do podvědomí
Třeba na plicním oddělení FN Brno mají ovšem čekací dobu až dva měsíce. Podobně jsou na tom i v Centru pro závislé na tabáku při 1. Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. „Zájem byl vyšší po celý květen, čekací doby se prodloužily až na měsíc,“ sdělila Eva Králíková, asi nejznámější bojovnice s tabákovou závislostí v Česku.
Doplnila, že zájem kuřáků o jejich služby se zvedá dlouhodobě, nicméně v posledních týdnech je oproti normálu ještě výrazně vyšší. Částečně to připisuje i zákonným opatřením zakazujícím kouření ve veřejných prostorách, která začala platit na konci května (psali jsme o tom zde).
Týden od zákazu kouření. Z hospod zmizel kouř, hosté přešli na zahrádky |
„Pokud by k nám nastoupil další lékař, určitě bychom to uvítali, ale nevím, kdo by ho zaplatil, snažíme se to vykrýt ve stávajícím režimu,“ podotkla.
V pardubické nemocnici mají s kuřáky víc práce už od začátku roku. „Vyšší zájem pozorujeme už tak půl roku, objednací lhůty jsou měsíc a půl až dva, což nikdy předtím nebylo,“ potvrdila trend Jana Nedbalová z tamního léčebného centra.
Podle ní je důvodem kromě nových restrikcí také celospolečenský zájem o problematiku. „Tlak sílí a promítá se to do podvědomí společnosti, trend je nastavený tak, že lidé budou mít větší zájem o zdravotní životní styl než o kouření. To je spíš záležitost patřící do minulého století,“ podotkla.
Tomáš Katolický však nepředpokládá, že by mu nová omezení odvykání usnadnila. „Určitě mi to na motivaci nepřidá. Cigaretu mám spojenou s pivem a je vcelku jedno, jestli si ho člověk dá na dvoře nebo doma u televize. Že si ji nově nemohu dát v hospodě, je zanedbatelné,“ uvedl.
Náplasti, spreje a žvýkačky jdou na odbyt
Jeden z největších českých e-shopů s léčivy zaznamenal od ledna do dubna nárůst prodeje prostředků na odvykání kouření o 35 procent, jak se pochlubil i v tiskové zprávě. Lékárníci to přitom dávají do přímé souvislosti se zákazem kouření v restauracích.
„Nárůst prodejů odvykacích přípravků je ve srovnání s předchozími třemi lety razantní. Loni ve stejném období představoval jen šest procent a před dvěma lety prodeje stagnovaly,“ uvedl k tomu ředitel e-shopu Karel Klodner.
Kuřáci se nejčastěji chtějí své neřesti vzdát v létě, když mají volno a tedy méně stresu, alespoň toho spojeného s prací. Oblíbené je i září, pro některé totiž může být impulsem právě návrat z dovolené. Obvyklý je také leden, spojený s novoročními předsevzetími.
Cigareta není práce. Přibývá firem, které kouření zakázaly |
Kouří zhruba 2,3 milionu Čechů starších 18 let, čili zhruba 26 procent dospělé populace. V průměru se lidem podaří zbavit se závislosti až na čtvrtý pokus.
„Připadá mi trochu nezodpovědné pouze prodat nikotinové žvýkačky a člověka vypustit zpět na ulici. Když už někomu prodáváme substituční přípravky, snažíme se nabídnout i poradenství. U člověka, který je někde dlouhodobě vedený, se úspěšnost zdvojnásobuje až ztrojnásobuje,“ popsal Marek Lžičař z lékárny při brněnské nemocnici U sv. Anny, při níž také funguje poradna.
Odborné studie uvádějí, že nekouřit vydrží 25 až 30 procent pacientů, kteří vyhledají odbornou pomoc. Lidé z praxe jsou opatrnější. „Těch, kteří odvyknou a chodí říct, že jsou čistí, je do deseti procent. Zhruba dvacet procent klientů ovšem po čase ztratíme z dohledu a nevíme to o nich jistě,“ připustil Lžičař.
O tvrdším zákonu o kouření svedli v Rozstřelu souboj Jaroslav Kubera a Eva Králíková: