„Ano, je to tak,“ potvrdila zpěvačka iDNES.cz, že se jí nemoc vrátila.
Díky včasnému nálezu je podle ní šance na uzdravení velká. Na chemoterapii nastoupila okamžitě.
„Chci všem okolo, mým kamarádům, rodině, věrným fanouškům a hlavně ostatním ženám ukázat, že Anna K. je velká bojovnice a chci být vzorem pro mnohé lidi s podobným onemocněním. Nikdy se nevzdávat, to se jednoznačně vyplácí. Postavit se té situaci čelem a makat ze všech sil a vyhrát! Sebelítost je zničující a kolem je tolik tragédií a daleko horších příběhů lidí, takže tohle je vlastně proti některým událostem, které se dějí ostatním, jen malá věc,“ řekla Anna K. Blesku s tím, že nepočítá s rušením letních koncertů a festivalů.
Anna K. se v době, kdy poprvé bojovala s rakovinou, angažovala v kampani s názvem Chceš žít jako já nabádající ke včasnému vyšetření prsou. V ní se ukázala bez vlasů.
„Největší oporou byla moje rodina, moji nejbližší přátelé a také moji lékaři. Neuvěřitelně velké podpory se mi v podobě mailů, dopisů, různých vzkazů a dokonce i SMS dostávalo od mých fanoušků i většiny kolegů. Kdybych všem chtěla osobně poděkovat, trvalo by mi to možná rok. Všichni byli opravdu úžasní, moc mi to pomáhalo v mém boji,“ řekla pro Magazín DNES v roce 2010.
Přestože se uzdravila, věděla, že nemá vyhráno navždy, a nechtěla v rozhovorech říkat, že rakovinu porazila.
„Pořád je to pro mě hodně velký strašák, a i když se to snažím brát s nadhledem, tak to moc nejde. Když se cítím hodně unavená, hlavně psychicky, tak se o sebe bojím, protože vím, že stres dělá u nemocí své. Říkám si: To nemůžeš, ty musíš být v klidu! Snažím se víc opatrovat, ale život je mazec,“ řekla pro týdeník 5plus2 loni na podzim.
„Upřímně na téhle věci nevidím nic moc poučného ani dobrého. Slyšela jsem hodně žen říkat, že se jim po tomhle změnily nějaké životní priority nebo přehodnotily svůj dosavadní život. Já si ale vůbec nemyslím, že bych měla svoje priority nějak špatně nastavené. Byla jsem už dost dospělá na to, abych věděla, co je pro mě důležité a co ne. Nepotřebovala jsem zažít takovou příšernou věc, která mi vzala minimálně dva roky života. A poznamená vás to svým způsobem do konce života, protože už pořád žijete s takovým mrazivým pocitem, co kdyby náhodou,“ dodala.
Anna K. o rakovině: Radši neříkám, že jsem nad nemocí vyhrála. Rozhovor z 10. října 2013:
