Příští cíl: čtvrtfinále. Úplný sen: dojít ještě dál - a s lepšími výkony. „Kredit pro soupeřku,“ ocenila Plíšková, jak ji zle potrápila málo známá Veronica Cepedeová z Paraguaye. Plíšková ale po kostrbatém rozjezdu vydřela třísetový triumf 2:6, 6:3, 6:4 a těší se na další souboj s domácí Caroline Garciaovou. Čtvrtfinále ji čeká ve středu.
Byla to dneska ale šichta, že?
Úleva je velká. Hůř než v prvním setu jsem hrát nemohla, takže bylo v uvozovkách jasné, že se asi trošku zvednu. Ona udělala pár chyb, to mi pomohlo. Jinak si myslím, že hrála výborně celý zápas, až v koncovce dala dvě lehčí chyby. Do té doby je skoro nedělala, ale já jsem jí to dovolila. Určitě nespokojenost.
Nespokojenost? Po výhře?
No jo. S mojí hrou. Měla bych hrát agresivněji, ale nějak mě to nepustilo v hlavě. Do toho mi nešel servis, ona hrála docela rychle a já byla furt v pohybu. Takový tenis hrát nechci. Ale jsem šťastná, jak to dopadlo, že jsem to vybojovala. Zatím mám tenhle turnaj jen tu bojovnost (úsměv).
Ve čtvrtfinále na Francouzku Garciaovou ale už jen bojovnost stačit nebude, ne?
No tak to každopádně. To už není hráčka, co se jen tak porazí sama. Pokud budu takhle s prominutím nahazovat na kříž, tak ji neporazím. Budu se muset zlepšit, ale věřím, že se soupeřkou vzroste můj výkon. To tak u mě bývá vždycky. Třeba nakonec nebude hrát líp než dneska Cepedeová, ale pro moji hlavu to bude lepší.
Když je řeč o hlavě, v prvním setu jste nepůsobila svěže. Rozhodil vás dřívější start kvůli skreči v předcházejícím duelu?
Možná jo. Nakonec jsem si řekla o dvacet minut, ale šlo to nějak rychle. Jsem zvyklá mít aspoň pět deset minut sama pro sebe, vzít si sluchátka. Teď jsem chtěla na kurt rychle, když jsem věděla, že je konec, ale nějak mi to nesedlo. Bylo trochu větrno, vítr se točil, byla jsem ztuhlá, trochu nervózní, nemohla jsem se do toho dostat. Servis mě nepodržel, do toho sluníčko z boku... Nesedlo mi nic.
Ale zvládla jste to. A jste potřetí za sebou v grandslamovém čtvrtfinále - vaše „kletba“ je definitivně pryč?
Konečně mi už nikdo nemůže nadávat jako dřív. Řekla bych, že je náhoda, že jsem uspěla zrovna třikrát po sobě - možná to mám teď zpátky za to, že se mi předtím nedařilo a všichni mě proklínali. Ale nechci usnout na vavřínech, je to pořád jenom čtvrtfinále. Což je krásné, ale já bych chtěla trošku dál.
Do finále? K roli světové jedničky?
Třeba. Ale zatím by mi stačilo semifinále (úsměv).
