Čtyřletou dceru Zdeňky Batíkové z Karlových Varů trápily bolesti hlavy. Trvalo to celé roky, přidala se zhoršená imunita. Lékaři byli bezradní. „Absolvovali jsme všechna možná vyšetření od magnetické rezonance až po psychology,“ vzpomíná Batíková. Problémy neustávaly a z čeho pramenily, nebylo jasné.
Když jí pak doktoři sdělili, že je jen přecitlivělá matka a že bolesti hlavy trápí kdekoho, rozhodla se hledat jinou cestu. „Řekla jsem si: Dobře, když tedy mé dítě bere od čtyř let bezvýsledně léky na bolest a já jsem údajně poloviční hysterka, tak se naučím vyléčit ho sama,“ vrací se Batíková v čase. A tak se ve svých 48 letech vrhla na studium fytoterapie (léčba bylinkami) na 1. škole tradiční čínské medicíny (TČM) u nás.
Metody čínské medicínyAkupunktura – Léčebná metoda, při které se nabodávají jehly do takzvaných akupunkturních bodů. Tyto body se nacházejí na energetických drahách v lidském těle, takzvaných meridiánech. Právě těmito drahami má podle tradiční nauky proudit životní energie čchi. Meridiány mají propojovat celý organismus včetně vnitřních orgánů. Působením jehlami na akupunkturní body je údajně možné ovlivňovat tok čchi, který je v případě zdravotních potíží narušen, a vracet tak tělu energetickou rovnováhu. Baňkování – Přikládáním baněk na kůži se vytváří podtlak, který roztahuje póry a v dané oblasti podporuje průtok krve. Tato metoda má aktivovat lymfatický systém a pomáhat toxickým látkám z těla. Může být také doplňkem tradičních masáží. Fytoterapie – Volně přeloženo léčba bylinami, tvoří hlavní pilíř tradiční čínské medicíny. Léčebné směsi jsou často sestavovány klientovi na míru na základě diagnózy. Směsi se užívají nejčastěji ve formě odvarů, ale v současnosti není problém získat byliny ve formě tablet. |
Po roce studia se obrátila na jednoho z učitelů, jenž její dceři nakonec diagnostikoval nedoléčenou meningitidu, kterou prodělala v útlém dětství. A právě z toho prý měla dcera neustálé problémy. Dívka se začala léčit podle zásad čínské medicíny a výsledky se podle Zdeňky Batíkové dostavily. Od té doby se této formě medicíny věnuje řadu let.
Tradiční čínská medicína v poslední době zaznamenává v Evropě značný rozmach. Také v Česku má hodně příznivců, ovšem hodně hlasitě jsou slyšet také hlasy skeptiků. Pro ně jsou čínští léčitelé šarlatáni s vědecky nepodloženou paletou pochybných způsobů léčby, kterou navíc podle jejich tvrzení podporuje hlasitá lobby.
„Čínská medicína pochází z Východu, takže má punc čehosi tajemného a vzácného. Veze se na jakési staré vlně. Druhou věcí je, že má na Západě poměrně silnou podporu čínské vlády,“ říká Jaroslav Šrámek, místopředseda českého klubu skeptiků Sisyfos. „Mezi českou a čínskou vládou existuje dohoda, kdy se naše vláda zavázala propagovat tradiční čínskou medicínu,“ říká Šrámek, který připomíná, že s tím má spojitost také vznik kliniky tradiční čínské medicíny při královéhradecké nemocnici.
Největší nebezpečí alternativní medicíny tkví podle Šrámka v tom, že pacienti se vlivem léčitelů cíleně vyhýbají možnostem klasické medicíny. „U řady chorob existuje jen určité časové okno, kdy je lze vyléčit. Když ale choroba trvá příliš dlouho, může se stát nevyléčitelnou. Takové riziko je především u nádorů,“ zdůrazňuje.
Faktem ovšem je, že zdaleka ne všechny metody čínské medicíny jsou spojeny s odmítáním jiných moderních a uznávaných lékařských oborů. „Západní medicína má určitě své obrovské benefity. Díkybohu, že je. Často za mnou například chodí lidé s bolestí v rameni, a když si jejich paži vezmu do ruky a podívám se na ně, musím jim říct: Podívejte, to není pro mě. Běžte za ortopedem, ať vás pošle na magnetickou rezonanci,“ říká otevřeně Batíková.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Sama Batíková dokonce přímo varuje před některými léčiteli. Například před těmi, kteří pacienty přesvědčují, že ze všeho nejdřív je nutná jakási celková detoxikace organismu. O co jde? Ještě před tím, než začnou „léčit“ konkrétní problém, se kterým člověk přišel, zahrnou ho všemožnými preparáty a terapiemi, jež jeho organismus před samotnou léčbou prý zbaví údajných „nečistot“.
„V životě jsem v čínské medicíně nic takového neslyšela, stejně jako jsem nikdy neslyšela, že je nutné nejdříve nasadit terapii proti parazitům,“ naráží na další pochybný a přitom velmi populární léčitelský byznys současné doby.
Zhruba 70 procent lidí, kteří se Zdeňku Batíkovou rozhodnou vyhledat, předtím vyzkoušelo v rámci dostupné péče všechno možné. Jenže výsledek se u nich stále nedostavoval. Čínská medicína ale nebývá jejich první volbou, protože není hrazena zdravotními pojišťovnami.
„Než sem člověk přijde, dobře si to rozmyslí. Přeci jen, když si platí zdravotní pojištění, proč by měl za léčbu platit ještě někde jinde,“ říká na rovinu členka komory praktiků tradiční čínské medicíny. Jejím snem je, aby pojišťovny tuto alternativní léčbu hradily v momentě, kdy nástroje západní medicíny selžou.
Tato praxe ostatně funguje v sousedním Německu, kde některé pojišťovny pro tuto možnost dokonce nabízejí připojištění. Proč to tedy jde na Západě a zatím ne v Česku? Podle Jaroslava Šrámka z klubu skeptiků jsou za tím ekonomické důvody. „Ve chvíli, kdy se v západním světě rozhořela obrovská poptávka po tradiční čínské medicíně, stal se z ní obchodní artikl. Ani lékaři z toho nejsou nadšení, ale jakmile se někdo z nich dostane do manažerské pozice – třeba na post ředitele nemocnice, vidí v tom obrovský ekonomický potenciál,“ líčí.
Hlavní je komunikace
Vyšetření u praktika TČM se skládá z diagnózy jazyka, pulsu a zodpovězení deseti zdravotních otázek, které mají pevnou konstrukci. Ty vyšetřujícímu pomáhají poskládat ucelený obraz o stavu pacienta. „Kdysi jsem od dětí dostala knížku Angličtina pro lékaře. Úplně mě nadchla, protože tam byly přesně otázky, které my používáme. Kolikrát chodíte na stolici? Jak často chodíte čůrat? Jakou barvu má vaše moč? Jak spíte? A tak dále,“ poukazuje Batíková na přístup, který je vlastní i „běžným“ medicínským praktikám.
Co nám prozradí jazykPodle tradiční čínské medicíny váš jazyk a jeho povlak na vás prozrazuje až 80 % zdravotních problémů. Proto si před návštěvou čínského lékaře jazyk nečistěte. Mapovitý povlak (místy je povlak celistvý, ale místy se objevují například kolečka bez povlaku) – z pohledu čínské medicíny takový jazyk poukazuje na problémové trávení. Výrazně popraskaný jazyk, který pálí – tito lidé mívají sucho v puse, obtížně se jim polyká a jsou to potenciální adepti na diabetes druhého typu a hypertenzi. Bledý jazyk může poukazovat na prázdnotu krve, potažmo i energie, což může být způsobeno mimo jiné i psychickým vyčerpáním. |
Jednou z hlavních devíz tradiční čínské medicíny je podle Batíkové právě intenzivní komunikace s pacientem, která u klasických lékařů mnohdy pokulhává. „Systém kdo se víc ptá, víc se dozví, zde funguje na plné obrátky,“ má jasno. S klientem proto potřebuje být v kontaktu. „Kdyby ke mně někdo přišel s problémem a já mu dala byliny na tři měsíce dopředu, musela bych se studem propadnout. Zdravotní stav může být za několik dní úplně jiný. Proto i nerada přijímám klienty z Prahy. Potřebuji je vidět a zkontrolovat si, kam se jejich stav posunul,“ vysvětluje Batíková, jež má za sebou kromě roků studia také stáž v nemocnicích v Číně.
Skeptici přesto vidí v TČM několik rizikových faktorů. A ten největší se týká užívání bylin. „Řada bylinných směsí může obsahovat něco, co se ještě nepodařilo epidemiologicky odhalit jako toxické,“ říká Šrámek s tím, že užívání neznámých směsí bylin může mít potenciálně nebezpečnější účinky než například akupunktura, u které je jistý léčebný efekt ochoten připustit.
Proti těmto argumentům se ale Batíková ohrazuje. „Číňané kdysi zdaleka netušili, že jsou nějaké antibiotické a neantibiotické léky, ale věděli, že určité typy bylin fungují na různé neduhy a metodou pokus omyl to v průběhu století až tisíciletí zkoušeli a sepsali. Je to medicína ověřená historií,“ uzavírá.
Čínská medicína v boji proti vráskám:
