Trumpův tým, jehož součástí je i šéf Agentury pro ochranu životního prostředí (EPA) Scott Pruitt, nyní podle Axios zvažuje, jakým způsobem od dohody odstoupit. Mezi možnostmi je formální ukončení účasti na pařížské dohodě, takový proces by mohl trvat tři roky, či stažení amerického souhlasu s Rámcovou úmluvou OSN o změně klimatu, uvedla agentura s tím, že druhá možnost je radikální řešení, které by ale bylo rychlejší.
O ratifikaci dohody stále nehlasoval americký senát, není tudíž pro Spojené státy právně závazná. Konečné rozhodnutí v této věci Trump opakovaně odkládá. Ještě během volební kampaně dohodu označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit, pokud se stane prezidentem. V posledních týdnech hovořil o tom, že vše musí důkladně posoudit s tím, že konečné stanovisko bude vycházet z amerických zájmů (více zde).
I will be announcing my decision on the Paris Accord over the next few days. MAKE AMERICA GREAT AGAIN!
Ve středu odpoledne na Twitteru uvedl, že že své rozhodnutí o budoucnosti amerických závazků k pařížské dohodě o ochraně světového klimatu oznámí během několika dní.
Zklamání Evropské unie
Případné rozhodnutí Trumpa odstoupit od pařížské globální klimatické dohody by bylo zklamáním, řekl místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič. Nezměnilo by však podle něj směr, kterým se lidstvo ubírá, a Evropa je připravena být v tomto ohledu vůdčí silou.
Pařížská dohodaPařížská dohoda o globálním snižování emisí skleníkových plynů nabyla účinnosti loni v listopadu. Jejím základem je udržet globální oteplování co nejblíže hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou. Ze 195 signatářů ji dosud ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. Nová klimatická dohoda by měla v roce 2020 nahradit Kjótský protokol z roku 1997. Naplněním Kjótského protokolu měly být v letech 2008 až 2012 sníženy celkové světové emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů v průměru o 5,2 procenta v porovnání s rokem 1990. Svého cíle však protokol nedosáhl. Podle zprávy Programu OSN pro životní prostředí z roku 2012 se koncentrace skleníkových plynů od roku 2000 naopak zvýšila asi o 20 procent. |
„Už nyní cítíme daleko větší očekávání od našich partnerů napříč světem - z Afriky, z Asie, z Číny - aby Evropa převzala v těchto snahách vedení. Jsme připraveni to udělat, protože jsme přesvědčeni, že to je správná věc,“ prohlásil Šefčovič před novináři. Přes možné negativní rozhodnutí americké administrativy to podle něj budou ekonomické faktory v USA, které nakonec věc rozhodnou.
„Vysvětloval jsem osobně ve Washingtonu, že pro Evropu neexistuje plán B, protože nemáme planetu B,“ poznamenal Šefčovič. EU je podle něj přesvědčena, že pařížská dohoda je důležitá pro budoucnost lidstva.
Organizace spojených národů po zveřejnění zpráv, že se americký prezident chystá odstoupit od Pařížské dohody o celosvětové ochraně klimatu, připomenula slova svého generálního tajemníka Antónia Guterrese o nezadržitelnosti klimatických změn. „Změna klimatu je nepopiratelná. Změna klimatu je nezadržitelná. Klimatická řešení nám nabízejí možnosti, které nemají alternativu,“ citovala OSN na Twitteru Guterrese.
Přechod k čistším technologiím, vyššímu využívání obnovitelných zdrojů dává podle slovenského místopředsedy komise též jednoznačně hospodářský smysl a také američtí podnikatelé to chápou.
