Vladimir Putin v pondělí jednal s Emmanuelem Macronem (29. května 2017)

Vladimir Putin v pondělí jednal s Emmanuelem Macronem (29. května 2017) | foto: Reuters

KOMENTÁŘ: Frustrovaný Putin se v Paříži nestačil divit. Macrona nepřehrál

  • 553
Ruský prezident to neměl v poslední době vůbec jednoduché, píše ve svém komentáři analytik Vladimír Votápek. Zafungoval totiž bojkot ze strany západních lídrů a Putin si musel nechat zajít chuť na setkání lídrů G7 i na schůzku s Donaldem Trumpem. Návštěva Francie pro něj proto byla vítanou příležitostí, jak se vrátit na první stránky světového tisku.

Vladimir Putin se nemohl zúčastnit schůzky G7, odkud bylo Rusko vyloučeno po své agresi proti Ukrajině. A nenašla se pro něj ani žádná vhodná záminka, jak se přidat k alespoň nějaké části Trumpova turné na Blízký východ a do Evropy. Ne zcela důsledný, ale přesto zřejmý bojkot ze strany západních lídrů v tomto případě zcela zřetelně zafungoval.

Macron jednal s Putinem. Řešili Sýrii i postavení gayů v Čečensku

Putin se tak mohl svým voličům prezentovat leda jednáním s poněkud zvláštním filipínským prezidentem Dutertem. Návštěva Francie pro něj proto byla vítanou příležitostí.

Pravda, Emmanuel Macron není ten správný nájemník Elysejského paláce, na kterého se Putin těšil, ale co se dá dělat. Francouzi v nedávných volbách odmítli oba prokremelské kandidáty - Marine Le Penovou i Françoise Fillona, a tak musel vzít Putin zavděk setkáním s mužem, pro kterého neměla ruská propaganda až do voleb dobré slovo.

Vladimír Votápek

Analytik Vladimír Votápek

Analytik mezinárodních vztahů a bývalý generální konzul ČR v Ruské federaci.

Je pravidelným hostem v elektronických médiích, kde komentuje vývoj v prostoru bývalého Sovětského svazu.

Kremlem kontrolovaná média líčila Emmanuela Macrona jako vlivového agenta amerických bankovních kruhů. Jako dědice neúspěšného prezidenta Hollanda a jako egoistu, který hledá pouze osobní prospěch. Dmitrij Kiseljov, který se v posledních letech proměnil v prominentního Putinova propagandistu, líčil kandidáta Macrona jako směšnou figuru, která si udržuje slušnou podporu pouze díky jednoznačnému úsilí francouzského establishmentu, snažícího se zdiskreditovat hlavní konkurenty a zabránit tak jejich zvolení do Elysejského paláce.

Ruské zdroje se jej dokonce pokoušely, ještě před druhým kolem voleb, obvinit z vlastnictví utajených kont v zahraničí. Snahy Kremlu se neomezily jen na očerňování Emmanuela Macrona. Marine Le Penové se dostalo i zcela mimořádné podpory, když byla během volební kampaně pozvána k osobnímu setkání s Putinem. Sázka kremelských politických technologů ale nevyšla, a tak musel ruský prezident překousnout svou hrdost, nebo návštěvu Francie odložit, podobně jak tomu bylo na podzim loňského roku, kdy došlo na poslední chvíli ke zrušení schůzky s prezidentem Hollandem.

Klíčovou zápletkou setkání obou hlav států byla otázka, zda se Putinovi podaří svého francouzského kolegu, který je nesporným nováčkem ve vysoké mezinárodní politice, převálcovat a zda na jednání prosadí ruskou agendu. Ta pracuje s hesly jako „obnovení dialogu“, nebo „restart vztahů“.

Macronův tým se proti hackerům bránil aktivním mlžením a falešnými hesly

Přeloženo do normálního jazyka by Moskva chtěla, aby Francie, a potažmo celé mezinárodní společenství, zase jednou zavřely oči nad ruskými fauly. Aby se začaly vzájemné vztahy zase budovat „od nuly“. Tedy jako by nebylo ruského zasahování do svrchovaných záležitostí suverénních států, jako by se nestaly kremelské pokusy ovlivnit francouzské prezidentské volby. Aby se zapomnělo na ruskou agresi proti Ukrajině, na její podporu separatistům, která ve výsledku znamená tisíce zmařených lidských životů. Velkou prioritou Kremlu je zrušení sankcí proti Rusku a jejím představitelům.

Macron jednal s Putinem. Řešili Sýrii i postavení gayů v Čečensku:

29. května 2017

„Náročný rozhovor“

Zdá se, že v tomto úsilí Putin neuspěl. Na tiskové konferenci po tříhodinovém jednání prezidentů zněla obvyklá slova o spolupráci, dlouhé historii vzájemných vztahů, nutnosti boje proti terorismu a podobně. Prezident Macron ale dával jak svou řečí těla, tak i svými komentáři k výrokům ruského prezidenta jasně najevo, že pro Putina to byl opravdu „náročný rozhovor“, jak ostatně hlava Francie před jednáním slíbila.

Macron souhlasil s tím, že chce s Ruskem spolupracovat při řešení syrského konfliktu. Zdůraznil ovšem, že Paříž trvá na tom, aby výsledkem mírového procesu byla demokraticky zvolená vláda, což je v jasném rozporu s pozicí Moskvy. Stejně tak na ruskou podporu pro Asada, obviňovaného z nedávného použití chemických zbraní, odpověděl jasným prohlášením, že Paříž si vyhrazuje právo potrestat vojenskou akcí jakékoli další použití chemických zbraní v Sýrii.

Jasný rozpor byl mezi prezidenty patrný i v otázce podpory ruských nevládních a neziskových organizací, stejně jako zabíjení a věznění čečenských gayů. Zatímco Putin na toto téma neřekl na tiskové konferenci ani slovo, Emmanuel Macron novinářům oznámil, že o obou tématech jednali a že jej ruský kolega ujistil, že „několikrát přijímal opatření pro ... vyřešení delikátní situace, což odpovídá našim hodnotám“.

Vrcholem těchto komentářů byla, alespoň z pohledu komentátora, Macronova reakce na Putinova slova o tom, že se Rusko nevměšovalo do francouzské předvolební kampaně. Francouzský prezident nato otevřeně obvinil žurnalisty ze serveru Sputnik a televizního kanálu RT, že se chovali spíše jako vlivoví agenti než skuteční novináři.

Aniž bychom první jednání obou prezidentů přeceňovali, zdá se, že nováček Macron byl na jednání připraven a veteránovi Putinovi nepodlehl. Sám Vladimír Vladimírovič na tiskové konferenci konstatoval, že byl překvapen, kolik se kolem hlavy francouzského státu pohybovalo ruskojazyčných specialistů.

Jinými slovy – odchod prezidenta Hollanda do politického důchodu nebude pro ruskou diplomacii žádnou úlevou. Spíše naopak. Zdá se, že vedle neústupné německé kancléřky bude proti Putinovi stát další důstojný protihráč, který je schopný odolat ruské propagandě nejen v průběhu volební kampaně, ale i při vzájemných rozhovorech.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video