Uznávaný gólman po skončení sezony v Anglii přicestoval do Česka. V úterý v Praze převzal trofej pro nejlepšího českého fotbalistu uplynulého ročníku.
A povídal o tom, jaká poslední sezona byla.
„Byla velkým paradoxem. Získali jsme o čtyři body víc než loni, ale nemáme Ligu mistrů. Loni nám míň bodů stačilo na druhou příčku, teď jsme pátí,“ poznamenal Čech smutně.
Je to velké zklamání?
Je to škoda, mrzí nás to. Naším cílem bylo hrát o titul, bojovat o něj do posledního kola. Aspoň, že máme ten pohár. Máme radost, pro fanoušky i pro klub je důležité, že jsme trofej vyhráli. Ale i tak jsou pocity smíšené.
Jaká bylo sezona z vašeho osobního pohledu?
Myslím si, že jsem začal dobře, ale pak jsem míval dost smůly. Se Southamptonem jsem si dal vlastní gól. Když jsem chytal dobře, kopala se proti nám penalta. Takových zápasů bylo víc, že mě okradla o čisté konto. Mrzí mě, že jsem dvě tři penalty nechytil. Na jaře jsem se zranil, ale když jsem se pak vrátil zpátky, tak jsem chytal nejlíp z celé sezony.
Ale do posledního utkání, do finále Anglického poháru vás kouč nepostavil. Jak vám bylo?
Dopředu určil, že Anglický pohár chytat nebudu. Jenže když jsem nastoupil ve čtvrtfinále i semifinále, myslel jsem si, že mě tam dá i na finále. Když den před zápasem oznámil sestavu, bylo to pro mě velké zklamání. Ale je důležité že to tým zvládl. Podali jsme snad nejlepší výkon sezony a zaslouženě vyhráli.
Celé jaro se řešilo, jestli trenér Wenger, který je v Arsenalu od podzimu 1996, zůstane. Nakonec podepíše smlouvu na další dva roky. Co tomu říkáte?
Věděli jsme, že se rozhodne po posledním zápase. Podle náznaků během sezony jsme očekávali, že zůstane.
Aby už skončil, tak byl na něj obrovský tlak i od vlastních fanoušků. Jak to působí na mužstvo?
Na hráče i na trenéra v těch nejlepších klubech je tlak každý den a je jedno, jestli se řeší budoucnost. My hráči se musíme soustředit na co nejlepší výkony a na práci, kterou musíme udělat.
Zůstane i Alexis Sánchez, nejlepší hráč Arsenalu?
V první řadě se musela vyřešit otázka trenéra a ten pak bude pracovat podle toho, jakou má o týmu představu. Všichni víme, že on i třeba Mesut Özil jsou pro nás důležití. Oba mají smlouvu a když je klub neuvolní, tak zůstat musí. Věřím, že tady budou dál.
A co vy? Máte kontrakt ještě na dva roky.
Doufám, že budu pokračovat.
Nebude vám vadit, když zase nebudete chytat v pohárech, včetně evropských jako v uplynulé sezoně?
Teprve končí letošní sezona a ještě jsem s nikým nemluvil o tom, jak to bude vypadat v té příští. Samozřejmě, že pro mě bylo těžké, když jsem nechytal Ligu mistru. Fotbal hraju i proto, abych v ní nastupoval, Liga mistrů je nejvíc. Ale musel jsem to skousnout a soustředit se, abych chytal co nejlíp v těch zápasech, v kterých jsem důvěru dostal. Nebudu zastírat, že mě Liga mistrů mrzela, ale musím respektovat trenéra.
Jak je pro Arsenal složité čelit čím dál tím víc těžší a těžší konkurenci? Páté místo je nejhorší umístění za posledních dvacet let.
Když jsem tady začínal, tak Manchester City a Tottenham tak velkým konkurentem nebyly, ale v poslední době se přidaly k té elitní čtyřce Manchesteru United, Chelsea, Arsenalu a Liverpoolu. I Everton se tam snaží dotáhnout. Rozdíly se smazávají a je pořád těžší a těžší vyhrát jakýkoli zápas.
Máte za sebou první sezonu bez reprezentace, v které jste byl patnáct let. Nechyběla vám?
Když zápasy sleduju v televizi, je to pro mě zvláštní. Hraje hymna, vzpomínky ožívají. Dlouho a pečlivě jsem to zvažoval a i odstupem času cítím, že jsem udělal správně. Neměl bych, za rozhodnutím v národním mužstvu skončit si stojím.
