Do Itálie připlulo od začátku letošního roku z Afriky již 54 395 migrantů, což je o 34 procent více než ve stejném období předchozího roku. V pondělí o tom informovalo italské ministerstvo vnitra. Uvedlo rovněž, že od začátku roku připlulo mezi migranty také 6 242 nezletilých.
Jen v předchozím týdnu přitom přivezly do Itálie záchranné lodě, které vytahují z vod Středozemního moře či z vratkých člunů v moři migranty, na 10 000 lidí. Většina z nich se naloďuje v Libyi a pochází z Nigérie, Bangladéše, Guiney, Pobřeží Slonoviny či Gambie.
Letos našlo ve Středozemním moři smrt už 1 530 lidí, drtivá většina z nich u pobřeží Libye. „Víme, že nás čeká dosud nejsmrtelnější sezóna. Začíná právě teď, aspoň v minulých letech touto dobou začínala. Očekáváme, že příští týdny budou o hodně horší,“ řekl mluvčí Mezinárodní organizace pro migraci Joel Millman.
Itálie, kde je nyní v uprchlických zařízeních kolem 180 000 migrantů, očekává pro letošek další rekord v přílivu migrantů z Afriky. Už loni jich přitom bylo rekordních 181 000 oproti 170 000 v roce 2015. Experti uvádí, že v Libyi se dnes nachází 800 000 až milion lidí, kteří doufají, že se dostanou do Evropy.
Itálie je na to sama
Agentura Reuters poznamenává, že Itálie je dnes v řešení své migrační krize osamocená. Evropský program na relokaci běženců příliš nefunguje (například Česko se mělo ujmout 2 600 uprchlíků, přijalo jich však zatím jen 12) a státy ležící severně od Itálie pečlivě kontrolují svoje jižní hranice.
Nastal čas zavřít migrační trasu z Libye do Itálie, prohlásil Tusk |
Italská izolace v migrační krizi se projevila i na víkendovém summitu skupiny G7 v Taormině. „Summit se konal na Sicílii, co by kamenem dohodil od míst, kde zemřelo tolik lidí, a přesto nepřinesl žádné konkrétní kroky, které by ochránily migranty nebo řešily příčiny vystěhovalectví a migrace,“ řekl Roberto Barbieri z italské pobočky humanitární organizace Oxfam.
Italové doufali, že další členy skupiny G7 přesvědčí o pozitivních aspektech migrace a o nutnosti zajištění legálních kanálů, kterými by běženci mohli cestovat do Evropy. Řím rovněž zdůrazňoval potřebu zabezpečení dostatku potravin pro chudé africké země.
Chybějí peníze i vůle
Už před summitem apelovaly nevládní organizace na státy G7, aby zvýšily svou pomoc v boji proti hladomoru. „Děti umírají, je to katastrofa,“ varovala Silvia Holtenová z organizace World Vision. Agentura DPA uvedla, že podle OSN je v boji proti hladu potřeba asi 6,9 miliardy dolarů (asi 165 miliard korun), ale zatím byla přislíbena jen asi třetina z této částky.
Výzvy Italů a nevládních organizací však zůstávají nevyslyšeny. Především Britové, Američané a Japonci se už před summitem odmítli zavázat k novým iniciativám pro řešení migrační krize a americký prezident Donald Trump chtěl zdůraznit především bezpečnostní aspekty.
V závěrečném komuniké tak sice bylo zmíněno odhodlání mocností podpořit africké ekonomiky a zajistit udržitelné zemědělství, větší důraz se však kladl na právo každého státu kontrolovat své hranice a určovat jasné limity přistěhovalectví. Německá kancléřka Angela Merkelová závěry summitu k migraci označila za „rozumné“. Vyslovila nicméně politování, že tomuto tématu vrcholná schůzka nevěnovala tolik prostoru, kolik by si přála Itálie.
Takto italští záchranáři pomáhali uprchlíkům před rokem:
