Růžový tank před kostelem v Brně vadí památkářům, Rusové jsou smířliví

Nejdřív orloj na náměstí Svobody, pak kuriózní socha Jošta na Moravském náměstí, teď růžový tank výtvarníka Davida Černého na Komenského náměstí. Největší rozruch v Brně v posledních letech působí neobvyklá umělecká díla.

Tank vyvolává obrovské nadšení. Neustále si u něj lidé fotí „selfíčka“ a radost z něj vyjádřil i brněnský primátor. Zároveň ale proti růžové podobě tanku, který už skončil zakrytý plachtou i částečně přetřený nazeleno, chystají aktivisté další protestní akce. A jeho umístění se nelíbí ani pracovníkům Národního památkového ústavu v Brně.

Ti se ozvali ještě před tím, než před dvěma týdny dovezla ikonu porevoluční doby na podlážku před Červeným kostelem Moravská galerie. Poutá tak na výstavu o umění a subkulturách 90. let Kmeny 90.

„Myslíme si, že v památkové rezervaci by neměla být exponovaná místa využívána takovým způsobem. Nejsem proti umístění tanku někde jinde, ale stojí zrovna v pohledové ose z Husovy a Joštovy ulice a je otázka, je-li něco takového vkusné,“ domnívá se šéf ústavu Zdeněk Vácha.

Povolení podle něj vydávají úředníci z památkového odboru magistrátu a ti nemusejí brát v potaz odborné hledisko ústavu. „Přesto ho povolili jen do 11. července. Původně tu měl stát až do skončení výstavy 1. října,“ dodal Vácha.

Nadšený není ani sbor Českobratrské církve evangelické, kterému patří kostel Jana Amose Komenského. „Kdyby to bylo na nás, asi bychom si přede dveře do kostela, kde se konají svatby a pohřby, tank nedali. Také jsme měli trochu obavy o statiku kvůli váze tanku, ale náš pozemek to není, takže rozhodnutí galerie respektujeme,“ uvedla farářka Jana Hofmanová.

Měl jsem jen kladné reakce, tvrdí „natírač“

Dění kolem tanku už zaměstnalo městskou i státní policii. Strážníci poslali do správního řízení případ, kdy aktivisté hnutí Slušní lidé minulý pátek zakryli tank na znamení nesouhlasu modrou plachtou. Hrozí jim až 30 tisíc pokuty (psali jsme zde).

Růžový tank v Brně

• Je součástí výstavy o subkulturách a umění 90. let minulého století, kterou s názvem Kmeny 90 pořádá v Uměleckoprůmyslovém muzeu Moravská galerie.
• Na sokl před Červený kostel na Komenského náměstí ho přivezli na valníku z Vojenského technického muzea Lešany ve čtvrtek 11. května.
• Od té chvíle se stal centrem pozornosti. Dospělí i děti na něj lezli, fotili se s ním a natáčeli videa. Ve čtvrtek 18. května večer spadl z jeho kanonu muž, který pořizoval „selfíčko“, a skončil v nemocnici.
• V pátek 19. května aktivisté z hnutí Slušní lidé zakryli stroj modrou plachtou, o den později se členové z klubů vojenských veteránů pokusili přetřít ho nazeleno. Z místa je odvezla policie.
• Moravská galerie nechala artefakt obehnat páskou, aby po něm lidé nešplhali. Tank č. 23 stál původně jako památník sovětských tankistů v Praze, v dubnu 1991 jej natřel tehdy ještě student AVU, dnes známý výtvarník David Černý narůžovo na protest proti okupaci Československa sovětskou armádou v roce 1968. Následovalo zatčení Černého, návrat tanku do původní podoby a opětovné natření narůžovo skupinou poslanců.
• Před kostelem má tank stát do 11. července.

Aktéři ale ohlásili, že je to jen začátek. „Něco ještě chystáme, ale teď bych o tom nerad mluvil. V každém případě to dáme vědět na Facebooku,“ uvedl za hnutí Zdeněk Pernica. Reakce na čin aktivistů byly podle něj půl na půl. „Starší děkovali, mladší na nás plivali. A s pokutou se uvidí. Pokud by na to přišlo, složíme se na ni, jde nám ale spíš o princip,“ dodal.

Na stejné vlně jedou i zástupci historických vojenských klubů, kteří o den později natírali tank nazeleno, ale tak, aby se dal zase umýt (psali jsme zde).

„Měl jsem jen kladné reakce na to, co jsme podnikli,“ poznamenal jeden z „natíračů“ Dan Urbánek. On i další aktéři vypovídali na policii. Ta ale ještě případ neuzavřela. „Žádná škoda nevznikla. A kdyby z toho něco bylo, alespoň by se o tom znovu mluvilo. Bylo by to, jako kdybychom použili trvalou barvu,“ upřesnil.

Podle něj se ale tank stal místem setkávání právě lidí z vojenských klubů. „Každý den sem někdo od nás chodí, nosí kytky nebo cedulky. Koneckonců, jsme rádi, že tu máme tank z druhé světové války, i když tak hloupě růžový,“ dodal.

Neúcta k padlým? Na tom se lidé neshodnou

A nejednotní jsou i sami Rusové žijící v Brně. „Natřít tank narůžovo nepovažuji ani za umění, ani za hrdinství. Kdyby ale ten umělec řekl, že to udělal proto, že zbraně by měly přestat zabíjet lidi, zatleskala bych mu. Jinak je to neúcta k padlým, kterých právě na jižní Moravě bylo na celém území Československa nejvíc,“ říká Ljubov Vondroušková, předsedkyně Ruského kulturně osvětového sdružení na Moravě, které už deset let působí v Brně.

Má ale nápad. „Dalo by se napsat na růžové barvy ‚Ať mír bude navždy‘ ve všech jazycích, které znějí v České republice, a nechat ho na jižní Moravě,“ dodává.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Její krajan Sabir Agalarov růžový tank hájí. „Je upozorněním, že osvobození neznamená okupaci. Proto osobně vnímám akt jeho přemalování zpět na zelenou jako touhu znova být ve válce nebo znova okupovat,“ uvedl.

A vyjádřením touhy po návratu nesvobody pod nadvládou Ruska označil „ozelenění“ tanku i sám David Černý. Kurátor výstavy Vladimir 518 považuje za správné, že lidé reagují.

„I to natření tanku narůžovo v roce 1991 byla reakce na něco. Bylo to znevážení okupace v roce 1968, ne neúcta k padlým vojákům. To, že ho lidé zase natírají nazeleno, je ale hrozivé, a pokud mají s růžovým tankem v Brně nějaké problémy, je mi to líto,“ poznamenal kurátor s tím, že galerie chystá komentované prohlídky a happeningy k výstavě Kmeny 90 a dorazit by měl i David Černý. „Dění kolem tanku by ale mělo jít samospádem,“ dodal.