Podle historika Milana Svobody z Technické univerzity se tímto krokem vrací zpátky do paměti vzpomínka na šlechtický rod, který jako poslední prezentoval kulturu i péči o sociálně potřebné.
„Je pravda, že by se park mohl jmenovat i po rodu Redernů, po nichž v Liberci zbyla radnice, zámek i kostely, ale Clam-Gallasové ovlivňovali téměř 180 let dějiny regionu. Ale pak z Liberce úplně zmizeli,“ upozornil historik.
Clam-Gallasové budovali stezky v Jizerských horách
Kromě Liberce zanechali stopy také ve Frýdlantě. Zdejší zámek a hrad opravili a přistavěli novorenesanční křídlo, stejně jako se o opravu postarali u libereckého zámku. „Jejich dílem jsou ale i Lázně Libverda, kam přivedli spoustu významných osobností. Vybudovali také turistické stezky v Jizerských horách,“ dodal Svoboda.
Pro pravnučku Franze Clam-Gallase Christine Kelly je pojmenování parku po jejích předcích velkou poctou. Lituje jen toho, že se nikdy nedozvědí, že k něčemu takovému vůbec došlo.
Nové cedule v parku.
„Hodně lidí okolo mého otce a z jeho generace už je po smrti,“ vysvětlila. Ona sama má prý velké štěstí, že jako malá slýchala od svého otce příběhy, v nichž hrál roli hlavně Liberec, Jizerské hory a okolí.
„Pro generaci mé babičky byla ztráta pozemků velkou tragédií. Nikdy se o tom nemluvilo. Můj otec se se mnou ale dělil o své nádherné vzpomínky a jsem hrdá a pyšná na to, že se sem můžu vrátit a vidět to, o čem mi vyprávěl,“ svěřila se Christine Kelly.
Z Liberce má nejraději právě park nově pojmenovaný Clam-Gallasů a okolí libereckého zámku. „Vždy, když sem přijedu, tak se ubytuji v hotelu naproti parku, kam chodívali na oběd i mí příbuzní, kteří pak šli na procházku do parku,“ podotkla.
Otce zachytila na videu
Její otec zavítal do Liberce dvakrát, jednou v roce 1967 se svou sestrou. Z této cesty zbyla velká spousta fotografií i jakýsi cestopis, v němž zachytili, co vše prožili. A i když prý potkali spoustu známých, moc svobodně si s nimi povídat nemohli. V té době totiž vládl v republice komunistický režim.
Před sedmi lety se vrátil ještě jednou. Tentokrát ho doprovázela i jeho dcera Christine.
„Navštívili jsme dům, kde vyrůstal, zaťukali jsme na dveře a otevřel nám syn lesníka, který tam dříve bydlel. Velmi vřele nás přivítal a pozval dál. Vešli jsme do pokoje, kde vyrůstali můj otec a jeho sourozenci, a stále v něm byla spousta maličkostí, jež jim patřily. Ten muž z toho udělal takové muzeum, což bylo neuvěřitelné,“ zavzpomínala pravnučka.
Svého otce dokonce zachytila i na videu, jak sedí na židli, na níž sedával jako malý chlapec, a vypráví, jaké to bylo žít v takovém domě. Se svou sestřenicí založila Christine Kelly nadační fond, jehož pomocí by chtěli podporovat práci v oblasti kultury, podílet se na obnově památek či budov a podpořit vydávání knih nebo výstavy v muzeích.
Fond zaplatí bustu
Fond má rovněž zaplatit bustu Franze Clam-Gallase, kterou plánuje město do parku rovněž umístit. Odlitá bude z uměleckého díla významného vídeňského sochaře Heinricha Karla Scholze, které je umístěno na frýdlantském zámku.
Franz Clam-Gallas je považován za vzdělaného muže, patriota, mecenáše a filantropa. Podporoval desítky spolků a institucí, které pracovaly zejména v sociální oblasti. Přispíval také sirotkům, nemocným, chudým a válečným invalidům.
A miloval rovněž přírodu Jizerských hor. Zemřel v 76 letech a tři dny po jeho smrti zaplnily Hejnice tisíce smutečních hostů. Právě ve zdejším kostele Navštívení Panny Marie je rodinná hrobka rodu, do níž bylo uloženo i jeho tělo.
