Zahradu klidně budujte postupně, nejdůležitější je koncept

Tato zahrada skýtá útočiště vážně nemocným dětem a jejich rodinám. Místo užívá komunita lidí, z nichž každý jeden může přispět k jeho budování. I když není peněz nazbyt, nevadí. Zahrada se může budovat postupně podle časových i finančních možností, pokud si už od začátku ujasníte koncepci.

K objektu hospicu, který provozuje nezisková organizace v Malejovicích nedaleko Prahy, přiléhá velká zahrada. Během celého roku ji dohromady užívají desítky dospělých i dětí. Je tedy třeba, aby reflektovala potřeby většího společenství lidí, kteří na zahradě hledají relaxaci a klid.

Tento nelehký úkol řešili mladí zahradní architekti v předposledním dílu pořadu Ferdinandovy zahrady premiérově odvysílaném v sobotu v České televizi, který najdete v jejím archivu.

Příjemným poznáním pro tvůrce pořadu po první návštěvě malejovické zahrady bylo, že byť je prostor upraven jen částečně, nic v něm není zásadně špatně. Lidé kolem sdružení i nadačního fondu Klíček dokázali díky velkému pochopení pro hosty hospice zahradu budovat přesně tak, jak bylo potřeba. Vsadili na dřevo a prvky působící uklidňujícím dojmem, které vypadají, jako by byly v zahradě odjakživa.

Na zahradní architektce Ditě Landovské tedy bylo, aby především nastavila dlouhodobý koncept, v němž se bude pokračovat postupně podle možností. Není potřeba udělat všechno naráz, lze začít i malými, postupnými krůčky, což platí v kterékoliv zahradě. Jen musí být jasné, kam zahrada směřuje.

V Malejovicích, kde pozemek navazuje na volnou krajinu, se architektka rozhodla vyzdvihnout „obyčejné“ věci: louku, vítr a výhled do krajiny, a pracovat právě s nimi. A vysadit nové stromy, které rozbijí zatím plochý prostor. Jako dominantu tvůrci po dohodě s majiteli zvolili dub, který bude do zahrady lákat a bude krásně ladit s krajinou.

Vize do budoucna je tedy jasná; vytvořit takovou zahradu, aby se v ní člověk cítil sám sebou, ať už si tam sedne s knížkou, nebo chce jen v klidu odpočívat a cítit se v bezpečí.

I postupně budovaná zahrada vyroste do krásy

Jelikož by uprostřed pozemku měla vyrůst nová stavba hospicu, zaměřili se tvůrci pořadu prozatím na okrajové části pozemku, kterých se stavba nedotkne. V plánu jsou nové bezbariérové cesty, zasklený altán nebo takzvaný pomněnkový les. Vlastní zahradu pak rozdělí na aktivní zónu a klidnou zónu s výhledy do krajiny.

Hmyzí domečky

Do zahrady se tvůrci rozhodli zakomponovat i designové a současně funkční prvky v podobě hmyzích domečků, které poskytnou útočiště místní fauně, prohlédněte si je na úvodním videu.

S dotvořením a výrobou pomáhali i hosté hospicu: domečky ve tvaru hexagonu, které se dají spojovat, naplnili přírodními materiály jako jsou stébla slámy, dřevěné špalíky, šišky či seno. (O hmyzích domečcích více zde.)

Za aktivní účasti komunity kolem hospicu se začalo budováním „babiččiny zahrádky“ u zdi přilehlého hřbitova, kam se vysázely stínomilné rostliny v anglickém stylu. Ty respektují tradiční ráz místa i fakt, že jde o pozemek na vesnici v sousedství kostelíku.

K zahradě na venkově patří i bylinková zahrádka, takže si architektka vzala do parády i stávající záhon šalvěje a rozhodla se k němu přidat další bylinky, které najdou své uplatnění v kuchyni. Místo vybrala i kvůli slunci, které sem svítí celý den a bylinky ho ke zdárnému růstu potřebují.

S dalšími pracemi si budou muset zakladatelé hospicu, manželé Královcovi, poradit postupně sami, dle svých fyzických i finančních možností. Což vůbec nevadí. Nejdůležitější totiž je jakoukoliv zahradu budovat tak, abyste se v ní cítili co nejlépe. A hlavně už od začátku s jasnou vizí, jak by měla jednou vypadat, ať už bude realizace trvat jakkoliv dlouho.

O dětském hospicu Klíček v Malejovicích a jeho zakladatelce Markétě Královcové se více dozvíte ve videu a dočtete v článku zde:

9. května 2016