Zpočátku neziskový projekt společnosti Bezobalu vstupuje do nové fáze. O prázdninách, nejpozději však na začátku září, se v Praze u metra Hradčanská otevře největší bezobalová prodejna v České republice o rozloze 127 m². Vlastní nádoby nebo zakoupené kartonové tašky v ní lidé naplní třeba ovocem, zeleninou, stáčenou drogerií jako jsou jary a prací gely, kosmetikou, eventuálně krmivem pro zvířata.
Lidé, kteří za projektem stojí, už předloni otevřeli svou první pilotní prodejnu na Vinohradech. Nabídla omezený sortiment, především cereálie a luštěniny. Kromě rozšířeného sortimentu bude rozdíl i v tom, že nová prodejna bude fungovat na plně komerční bázi a bude si muset na sebe vydělat. Bezobalu věří, že to nebude problém. „Už i pilotní obchod si na sebe vydělá, ale část tržeb jde na neziskové aktivity,“ říká ředitel Petr Hanzel, který se myšlenkou inspiroval hlavně v Itálii. Podobné obchody jsou na Západě běžné, jen v Lipsku jsou čtyři. Po světě jich jsou tisíce.
Největší komerční bezobalová samoobsluha si našla štědrou podporu mezi lidmi. Ve sbírce na serveru hithit se na ní zatím vybralo přes 1,1 milionu korun, zhruba o čtvrtinu víc než bylo třeba. Objemem se sbírka, která končí v pátek, stala na tomto portálu čtvrtou největší crowdfundingovou sbírkou v České republice. Mezi přispěvateli jsou kromě vyznavačů života bez odpadu i firmy nebo nevládní organizace. Projekt vyjde na 2,5 až 3 miliony korun. Chybějící prostředky složí spoluzakladatelé z vlastních zdrojů.
Bezobalové Česko?
Překvapivější než částka, jakou lidé ve sbírce tento obchod podpoří, je zájem o rozjezd podobných projektů po celé zemi. Právě to je původním záměrem. V nové prodejně vznikne školicí středisko a ve hře je i rozšíření konceptu formou franšíz. „Nevylučujeme to, ale nejdřív v příštím roce,“ uvažuje Hanzel. Zájem o otevření podobné prodejny má už přes 150 lidí z různých měst. A nejsou mezi nimi jen velká krajská města. Bezobalovému nakupování věří lidé z Kolína, Jičína a dalších míst.
Ceny za bezobalové zboží jsou přitom vyšší, alespoň ve srovnání s konvenčními potravinami. Ve své třídě, tedy BIO a organic, je však zboží podle zakladatelů levnější, protože zákazník ušetří za obaly. Ty tvoří někdy až desítky procent ceny výrobku. Výrazně produkt prodražují třeba skleněné flakóny u kosmetiky, mezi nejlevnější nepatří ani plastové nádoby na mléčné výrobky.
Neziskovka se z dodavatelského řetězce snaží vytěsnit i takzvané meziobaly, v nichž se zboží převáží do obchodu. „Je těžké se na tom dohodnout. Z počátku se výrobci bránili, ale s rostoucím zájmem o koncept ochotněji přistupují na naši hru,“ říká Hanzel. Dodavatelé tím boří zavedená pravidla logistiky. Výrobce koření Benkor nebo Biopekárna Zemanka své koření, resp. sušenky plní namísto do obalů do dóz, které jim zapůjčí bezobalový obchod.
Bráno čistě ekonomicky, změna zavedených postupů balení a distribuce by mohla být důvodem, proč výrobek zdražit. „Máme od nich plastové hermetické přepravky, do kterých umístíme hotové pečivo. Je to pro nás nestandardní a složitější. Kdybychom to důsledně kalkulovali, výrobek bychom museli zdražit, ale neděláme to, protože je nám ta myšlenka blízká,“ popsal Jan Zeman, jednatel Biopekárny Zemanka. Pokud by bezobalové zakázky tvořily větší část objemu výroby, mohly by naopak podle něj výrobky zlevnit v řádu procent díky úsporám na obalech.
Chystaný bezobalový obchod na Hradčanské nebude v tuzemsku první komerční prodejnou svého druhu. Podobně už fungují například prodejny v Olomouci, Zlíně nebo Brně. Inspiroval je právě první tuzemský bezobalový obchod na pražských Vinohradech.
9. června 2016 |
