Středa ve sluncem zalité Paříži a na úvod ta nejdůležitější otázka. Bude ve čtvrtfinále mistrovství světa proti Rusku chytat Pavel Francouz, nebo Petr Mrázek? Václav Prospal, asistent trenéra reprezentace, se na chvíli zamračí a řekne: „Dlouho jsme o tom debatovali, ale rozhodli jsme se to nezveřejnit. Můžu jen říct, že postavíme gólmana, který nám dá největší šanci postoupit.“
Logický krok zní: Francouz. Mrázek by byl překvapivý tah. Francouz je v Paříži jistější, navíc ruský hokej zná z klubové úrovně, to je rovněž výhoda.
Teď další věc: Češi znovu v pařížské aréně hrají od 16.15, což řadu fanoušků doma štve. Musí pospíchat z práce, často přijdou o začátek. Proč? O nasazení zápasů sice rozhoduje marketingová společnost Infront a Mezinárodní hokejová federace, jenže dlouhé prsty má i švédská televize.
Jednak přenosy vytváří, jednak za práva platí nejvíc. „Doufám, že si i tak fanoušci udělají volno a budou nám fandit,“ přeje si útočník Jakub Voráček.
Dozajista. Těžko je může minout zápas, o kterém se tak často mluví jako o tom, jež rozhoduje o úspěchu a neúspěchu. A těžko je může minout, když proti stojí Rusové.
Letitý rival, se kterým boje za socialismu bývaly jistým symbolem vzdoru „malých a utlačovaných.“
A ačkoliv se politické poměry - zaplať pánbůh - změnily, zloba a zášť - myšleno ve sportovním duchu - se zdědily z generace na generaci. Dnešní pětadvacátníci, třicátníci sedávali u televize s rodiči, kteří jim „předávali“ zákonitosti hokejového odboje proti Rusům.
„I když jsem mladší ročník, tak pořád je zápas proti Rusům pro mě nejvíc,“ přiznává útočník Jan Kovář. A trenér Prospal přidá: „Vyrůstal jsem za totality, takže v hloubi duše tu rivalitu pořád mám.“
Pryč už je ale doba, kdy pouhá politická zloba dokázala tým natolik semknout a „vybláznit“, že na ledě předváděl zázraky. Že výhra nad Ruskem povzbudila národ. Teď bezesporu motivace nechybí, jenže rozhodně není zárukou, že tým neprospí start zápasu, jako se mu to v Paříži už několikrát stalo.
Ani není zárukou gólů. A tak trenéři reagují. Změnili složení tří útoků ze čtyř. Tomáš Plekanec, který se na turnaji trápí, se z role první centra propadl až do čtvrté „udržovací“ formace. Kovář tak teď bude hrát s Voráčkem a Sobotkou, Hanzl zase s Pastrňákem a Červenkou.
Z obrany zmizí chybující Kundrátek, naopak v ní zůstává debutant Šulák. „Optimální složení hledáme celý turnaj. První lajna byla dva zápasy bez gólu, to není dobrý výsledek, potřebujeme lídry. Snaha se klukům nedá upřít, ale už potřebujeme být produktivní a být u soupeře v pásmu,“ říká Prospal.
Bezesporu vstupují Rusové do čtvrtfinále jako favorit. Navzdory tomu, že museli do Paříže přicestovat z Kolína nad Rýnem, kam vítěz zase pojede na semifinále. Mají zničující přesilovky, vedle Kanady inkasovali nejméně branek (10). A ač letos chybí Alexandr Ovečkin, působí týmověji, svěžeji.
„Mají být proč namistrovaní. Ale můžete hrát nejlepší hokej na turnaji, hrát nejlepší hokej za posledních deset let, pak přijde čtvrtfinále, a najednou se začne všechno rozpadat,“ míní kapitán Voráček.
Pokud Češi prohrají, bude to už jejich páté mistrovství v řadě bez medaile, což je nejdelší čekání od 50.let. Tehdy však komunisté nejdřív mužstvo ve známém procesu poslali do vězení, pak ho v roce 1953 kvůli smrti prezidenta Gottwalda odvolali z turnaje ve Švýcarsku.
Jak to dopadne teď?
