Z pěti přesilovek čtyři góly. V čem je tedy kouzlo přesilovkového komanda? „Máme klid na hokejkách, protože každý ví, co má dělat. Nikdo se necpe do práce jinému, což je v přesilovce strašně důležité,“ popisuje útočník Jakub Voráček. „Když jste zády do hry, ale víte, kde ostatní jsou, můžete dát nahrávku, která překvapí všechny protihráče.“
Není to ale tak, že by Češi na ledě jen improvizovali. Trenéři Jandač a Prospal, kteří mají přesilovky na starosti, je s určenými pětkami rozebírají v hotelu u videa. Dolaďují detaily. Často chyby - i třeba z oslabení - ukazují hráčům na tabletu během třetin zápasů.
„Ale především je hrajeme jednoduše, nehledáme v nich velké věci. Funguje i rozestavení,“ říká útočník Tomáš Plekanec. „A když něco funguje, tak proč to zbytečně trénovat. Je lepší se zaměřit na věci, které nám nejdou.“
Přesilovky i oslabení jsou na turnajích i v play-off klíčové. Čechy gól v početní výhodě nastartoval k obratu nad Finskem, pak jim takové trefy zajistily výhry nad Slovinskem a Francií. I v úterním duelu proti Švýcarsku bude tým na přesilovky spoléhat, že dopomohou k výhře, která by znamenala druhé místo ve skupině. A jistotu čtvrtfinále v Paříži.
Češi v přesilovce těží ze zdařilého složení, v případě nasazení Horáka do předbrankového prostoru v elitní lajně i lehce překvapivého. Horák na stejném místě operuje i během sezony v KHL a Jandač rozšifroval jeho um. Beci se nebojí od modré střílet, Voráček z pravého křídla často překvapí křižnou nahrávkou. „Týmy brání v úzkém boxu, před brankou je tak hodně hokejek. Když se to ale otevře, je křižná přihrávka strašně důležitá,“ vysvětluje Voráček.
Jen Rusko je výrazně před Čechy, má zdrcujících 57 procent využití. A úchvatných 50 procent zaznamenala Kanada, která proti Norsku využila čtyři přesilovky ze čtyř!
Češi by je možná stahovali, kdyby jich hráli víc. V posledních dvou duelech jich měli jen pět. Proč tak málo? „To se musíte zeptat sudích,“ vypálí Jandač. Pak přidá: „Nemáme takové odskakování od soubojů, abychom soupeře donutili k nepřiměřené agresivitě.“
Souhlasí i Plekanec: „Musíme si víc pro ty fauly jít. Být trošku aktivnější s pukem v útočné třetině.“ Jen Voráček po svém odpoví: „Asi hrajeme tak dobře, že rozhodčí schovali píšťalky.“
Ano, v přesilovkách, i když je jich málo, je česká síla. Zároveň ale tým hraje až příliš mnoho oslabení, což hráči schytali od trenérů během utkání s Francií. „Měli jsme dost velký proslov. Je zbytečné dávat takovou šanci týmům, které z přesilovek žijí a chtějí v nich dávat góly. Některé fauly byly stupidní,“ řekl trenér Jaroslav Špaček.
Malým pozitivem je, že i v oslabení patří k Češi k lepším, zatím v něm inkasovali jen dvakrát. A je tu ještě jedno velké plus: hráči hodně blokují střely, v šesti zápasech šlo na brankáře jen 104 střel, ostatní celky jsou na tom mnohem hůř.
„Hrajeme hodně aktivně, snažíme se v obraně rychle přistupovat k soupeři, tím střely pochytají, zblokují hráči. Je to jeden z ukazatelů dobré defenzivy,“ ví Jandač.
Potvrdí to tým i proti Švýcarsku a ve čtvrtečním čtvrtfinále?
