Oba jsou obviněni ze zneužití pravomoci veřejného činitele a porušení povinnosti při správě cizího majetku. Hrozí jim až deset let vězení.
Podle obžaloby v roce 2009 uzavřeli pro stát nevýhodnou smlouvu na čtyři letouny CASA C-295M se společností Omnipol. Cena přibližně 3,5 miliardy korun byla podle znaleckého posudku, který si nechala zpracovat policie, extrémně nepřiměřená. Stát podle obžaloby přišel o 819 milionů korun.
Státní zástupce Jan Kořán v obžalobě uvedl, že motivem Vlasty Parkanové bylo zlepšit svoje postavení ministryně obrany. „Především ve vztahu k tehdejšímu předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi, který ji plánoval odvolat, proto předložila návrh na uzavření smlouvy s Omnipolem, aniž by doložila přiměřenost ceny,“ uvedl Kořán.
Její podřízený, ředitel sekce vyzbrojování Jiří Staněk, smlouvu podepsal, i když věděl, že „přiměřenost není řádným způsobem ověřena“. Jeho motivací bylo podle obžaloby stát se řádným, a nikoli jen pověřeným ředitelem sekce vyzbrojování. Způsobenou škodu vyčíslila obžaloba na 819 milionů korun, když první znalecký posudek uváděl 658 milionů.
Posudek určil cenu letounů špatně, tvrdí Staněk
Staněk vinu i tvrzení o svých údajných motivech u soudu odmítl. Uvedl, že jako pověřený ředitel měl větší pravomoc. Poté, co byl skutečně jmenován ředitelem sekce, se mu navíc snížil plat. Připomněl, že za dobu působení na ministerstvu obrany zadal víc než tisíc zakázek za 54 miliard korun. Všechny jsou pečlivě sledovány a nebylo nikdy shledáno žádné pochybení.
Ohledně vlastního nákupu uvedl, že byl složitý a opakovaně o něm jednala i vláda. On a jeho sekce se k přípravě dostal, až když bylo podepsáno memorandum České republiky se společností EADS, která letouny CASA nabízela. Zopakoval, že vše schvalovala vláda, včetně ceny i znění smlouvy, kterou podepsal. Topolánkova vláda, tehdy již v demisi, schválila pořízení čtyř letounů v dubnu 2009.
Státní zástupce Parkanové a Staňkovi vytýká, že před rozhodnutím o nákupu transportních letadel nenechali zpracovat nezávislý posudek. Obžalovaní vinu odmítají. Parkanová se hájí mimo jiné tím, že výběr letadla i dohoda o ceně náležely jejím podřízeným. Staněk nyní u soudu napadl znalecké posudky s tím, že společnost, která je vypracovala, neměla s vojenským materiálem zkušenosti.
Uvedl i příklad. Součástí obchodu byla i výměna tří jednomístných letounů L-159 a dvou dvoumístných strojů L-159. Staněk řekl, že tři jednomístné letouny nebyly letuschopné a cenu zprovoznění jednoho letounu odhadl na 80 milionů korun. Znalec je přesto ocenil přibližně stejně jako dva provozuschopné dvoumístné stroje. Znalcem stanovená cena je navíc výrazně vyšší, než za kolik byly později stejné stroje prodány do Iráku (více o prodeji čtěte zde).
Soudkyně před odročením ještě přečetla výslechy Parkanové z let 2012 a 2013, Ty jsou dlouhodobě známy, protože je bývalá ministryně zveřejnila na svém webu. Jsou to jedny z těch dokumentů, za jejichž zveřejnění dostala Parkanová pokutu 16 tisíc korun.
S žalobou kvůli zveřejnění protokolů Parkanová neuspěla
Informace o vyšetřování nákupu se na veřejnost dostala v červnu 2012, kdy policie požádala o vydání Parkanové, tehdy místopředsedkyně Sněmovny. O imunitu přišla v červenci téhož roku (více o žádosti policie čtěte zde).
Obžaloba byla k soudu podána v prosinci 2015. Loni v září však Obvodní soud pro Prahu 6 vrátil kauzu k došetření. „Soud dospěl k závěru, že v daném případě bohužel nelze postupovat jinak než vrátit věc do stadia přípravného řízení, když se v daném případě i přes obsáhlost spisového materiálu nepodařilo objasnit základní skutkové okolnosti, bez kterých není možné v hlavním líčení ve věci rozhodnout,“ napsala soudkyně Markéta Binderová (více čtěte zde).
Rozhodnutí ale zrušil městský soud a případ tak nyní, skoro po pěti letech od obvinění, směřuje k verdiktu.
Parkanová se však v souvislosti s kauzou CASA už jednoho rozsudku dočkala. Městský soud v Praze zamítl loni v listopadu její žalobu na Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten jí uložil pokutu 16 tisíc korun za to, že zveřejnila protokoly z výslechu svědků. Parkanová se bránila právem na obhajobu a svobodu projevu, podle soudce však porušila právo na soukromí (více o verdiktu čtěte zde).
V roce 2013 se uvažovalo i o vazbě pro Parkanovou:
15. srpna 2013 |
