Manažeři a skauti to neradi přiznají, ale občas upřímně prozradí: když každoročně v letní dražbě talentů NHL vybírají v posledních kolech draftu, často střílejí od boku. Doufají, že trefí hráče, který se jednou probojuje do nejlepší ligy světa. Ne hned, nečekají hvězdu. K úspěšné volbě postačí, když se z něj stane solidní hráč NHL.
Občas se i nějaký tajně zasní, že trefí homerun jako před lety Detroit, který v roce 1999 ulovil jistého Henrika Zetterberga. Ten se v následujících letech stal jedním z nejlepších hráčů v historii klubu. Nebo jako skauti New York Rangers, kteří o rok později ve stejném kole objevili jeho krajana brankáře Henrika Lundqvista.
Ale teď upřímně: šance, že se vám něco takového podaří, nejsou moc vysoké.
Nutno konstatovat, že experti na překvapení v sedmých kolech jsou dlouhodobě čeští hokejisté. Pavel Kubina, Radim Vrbata, Ondřej Palát. Ti všichni byli na draftu dlouho přehlížení. Výsledek znáte. Z tria borců se stali dlouholetí hráči NHL a tahouni svých týmů.
Dalším, kdo by je z krajanů mohl následovat, je útočník Anaheimu Ondřej Kaše.
Prognózy byly vyšší
I u něj se čekalo, že bude před třemi lety vybrán daleko dřív. Zkušenosti z mládežnické reprezentace a šikovné ruce mu předurčovaly lepší pozici. Nestalo se. Nakonec po něm sáhl kalifornský celek až jako po 205. hráči.
Což většinou nepředstavuje nadějnou vyhlídku, že by brzy nakoukl mezi hokejovou elitu.
Fotogalerie |
„Prognózy byly vyšší, celky z NHL se zřejmě bály si mě vybrat, protože jsem ještě nebyl dost herně vyspělý,“ vrací se Kaše zpětně k událostem, které se udály před třemi lety.
Ano, blonďatý útočník už v osmnácti hrál v nejvyšší české soutěži. Nezaostával, ale ani nijak nevyčníval, i proto se na něj dřív nedostalo.
Na cestě za štěstím však udělal před dvěma lety důležitý krok. Odešel z Chomutova hrát za moře. V první sezoně mu štěstí tolik nepřálo. Utrpěl těžký otřes mozku a na farmě v San Diegu stihl pouze 25 utkání v základní části a další v 9 v play-off. Nezklamal, ale ani nevyčníval.
O to víc všechny překvapilo, že se v listopadu minulého roku, pár dní před 21. narozeninami, dočkal premiéry v NHL. A nezůstalo jen u toho, v sestavě se udržel a stihl odehrát 53 utkání v základní části. Zaskočil všechny, i své nejbližší.
„Překvapil nás. Je to i hodně o štěstí - zranili se dva tři hráči. Pořád jsem mu říkal, ať na sobě maká a ať to nezabalí ani ve chvíli, kdy ho pošlou na farmu. Využil šance, bojoval a prosazoval se,“ přiznává Robert Kaše, otec mladého útočníka.
Kadaňský rodák dokázal využít nabídnuté šance. Trenéra Randyho Carlylea hodně zaujal. Čím? Že je tak trochu „jiný“ než ostatní.
Kaše dokázal do hry Ducks přinést nový element. Anaheim je roky známý neúprosným silovým hokejem. Getzlaf, Perry, Kesler, Ritchie, Silfverberg jsou obři, proti kterým bolí hrát. Svojí silou, neúnavným forčekingem a výhodou při hře u mantinelu soupeře často uštvou.
Kaše vyniká dobrým bruslením, šikovností ve hře s pukem a rychlým rozhodováním. Přesně tím, čeho Ducks nemají mezi útočníky nazbyt. Není to borec, kterého by kouč nechal dlouho hrát pouze ve čtvrté řadě. Chce po něm víc.
To ukázal i ve druhém utkání finále Západní konference proti Nashvillu. Anaheim znovu zaspal začátek, a tak se Carlyle snažil probudit svůj tým. Posunul Kašeho do prvního útoku k obrům Ritchiemu s Getzlafem a hvězdného Kanaďana Perryho poslal níž.
Chvála od trenéra i hvězdy
Vyplatilo se. Kaše nejprve vyrovnal na 3:3 a Ritchie o několik minut později vstřelil vítězný gól.
“Je to neskutečně energický útočník. Když je na ledě, něco se děje. Umí vytvořit šanci pro spoluhráče. Přes svoji menší postavu se nebojí jít před branku. Cítili jsme, že by první řadě mohl pomoci,“ chválil Kašeho po utkání kouč Carlyle.
Příznivá slova přiletěla i ze strany hvězdného kapitána Getzlafa.
„Hodně se zlepšil. Nic nedostal zadarmo. Dobře bruslí, skvěle forčekuje a mně s Ritchiem hodně pomáhá. Udělal pro nás dnes opravdu hodně,“ říká vítěz Stanley Cupu z roku 2007.
Aby napodobil Kubinu, Vrbatu či Paláta, čeká mladého útočníka ještě velký kus cesty. Výkon, který předvedl v druhém finále play-off, však může jeho rozlet urychlit.
„Já jsem hlavně moc rád, že i ostatním ukázal, že nemusíte být draftovaný v prvních dvou kolech, a přesto se můžete v NHL prosadit,“ usmívá se otec Robert Kaše.
