Už je to sice více než 150 let od konce války Severu proti Jihu, ale jižanští patrioti mají pro své symboly Konfederace stále slabost. Když se tak úřady rozhodly sáhnout na památník muže, kterého chovají v hluboké úctě, vyvolalo to bouřlivé protesty.
Socha, která rozdmýchala emoce, nese tvář generála Roberta E. Leeho, nejslavnějšího velitele Konfederace, který vedl její vojska i do poslední bitvy u Appomattoxu.
Ačkoliv generál vlastnil na svých plantážích desítky otroků a podle některých zpráv nad nimi vládl tvrdou rukou, někteří obyvatelé Charlottesville ve Virginii v něm stále vidí hrdinu své doby, na kterého by se nemělo zapomínat. Davy demonstrantů s pochodněmi tak o víkendu skandovaly: „Nás nenahradíte!“
Podle starosty města však snaha těchto lidí působí, jako by se vrátili „zpátky do dnů KKK“. Narážel tak na organizaci Ku-Klux-Klan, která hlásá nadvládu bílých, rasovou segregaci, antisemitismus či odpor k přistěhovalectví.
Jedním z organizátorů protestů byl i Richard Spencer, který je hrdým propagátorem takzvané alternativní pravice (či alt-right, jak říkají Američané). Slavná tvář hnutí, tvořeného nenávistí k multikulturalismu, přistěhovalectví a láskou k bílému nacionalismu a populismu, pak burcovala davy. „V tomhle světě nebudeme nahrazeni. Bílí mají budoucnost. Máme budoucnost moci, krásy a výrazu,“ hřímal podle agentury AP Spencer do davu.
Spencer je velkým fanouškem současného prezidenta Donalda Trumpa. Po jeho listopadovém zvolení do Bílého domu uspořádal ve Washingtonu shromáždění, které končilo nacistickým pozdravem vztyčené pravice a provoláváním: „Heil, Trump!“ (psali jsme zde).
Podle starosty Charlottesvillu Mikea Signera se demonstrace, jako byla ta víkendová, jen snaží zasít strach mezi menšinami. „Chci, aby všichni věděli: My odmítáme takové zastrašování. Jsme vstřícné město, ale taková netolerance tady není vítaná,“ řekl Signer v prohlášení.
Rada města chtěla sochu generála Leea prodat, ale soud minulý týden zablokoval, aby se s ní dalšího půl roku vůbec hýbalo, jak uvedl list The Daily Progress.
New Orleans už jedná
Debaty o odstranění některých monumentů připomínajících doby Konfederace se táhnou už dva roky. Odstartovaly je nepokoje, které následovaly po masakru v černošském kostele v Jižní Karolíně v roce 2015. Mladík Dylann Roof tam tehdy zastřelil devět lidí (více zde). Záhy začaly debaty o tom, nakolik je patřičné mít například konfederační vlajku nad kongresem Jižní Karolíny (více zde).
Dál na jihu však už přikročili od slov k činům a město New Orleans nechalo odstranit sochu konfederačního prezidenta Jeffersona Davise. Její odstranění provázela přísná bezpečnostní opatření. Akce proběhla ve čtvrtek nad ránem, ale strhnutí sochy nepředcházelo žádné oficiální oznámení ze strachu ze sabotáže. I tak měli pracovníci na sobě neprůstřelné vesty, helmy a šátky zakrývající jejich obličeje.
Celkem město slíbilo odstranit čtyři monumenty a Davis byl druhý v pořadí. Většinu obyvatel New Orleans tvoří nyní černošské obyvatelstvo. Sochy byly vztyčeny dlouho předtím, než Afroameričané začali zasahovat do politiky. Nyní však o stržení rozhodla převážně černošská rada města.
