Nehoda se stala v červenci minulého roku na křižovatce silnic vedoucích od Rousínova a Blažovic u Tvarožné na Brněnsku. Štýbl jel podle spisu v dodávce a odbočil na hlavní silnici, po které ale jelo osobní auto s rodinou. Obě auta se srazila a skončila až v poli. Osobní auto těsně pod silnicí, dodávka ujela v obilí ještě několik desítek metrů (více jsme psali zde).
Žena i tříleté děvče zemřely hned na místě. Šestiletý chlapec pak po převozu vrtulníkem do nemocnice. Přežil pouze řidič - otec rodiny, který měl těžká zranění. „Měl jsem zlomená žebra a zraněnou plíci, nemohl jsem ani pořádně brečet a rozloučit se s rodinou,“ vypověděl.
K vážným následkům nehody přihlédl i senát, když rozhodoval o výši trestu. Obžalovanému hrozilo až deset let za mřížemi. „Nemohli jsme dát podmínku. Ta nehoda způsobila vyhlazení mladé funkční rodiny,“ konstatoval předseda senátu soudců Dušan Beránek.
Soud také Štýblovi uložil, aby vyplatil nejbližším pozůstalým odškodnění. Jedná se o částky pohybující se většinou kolem jednoho milionu korun. Týká se pozůstalých rodičů či prarodičů zemřelé ženy. Otec rodiny, který nehodu přežil, dostane tři miliony korun od pojišťovny, proto si u soudu nárokoval jen bolestné ve výši zhruba šedesáti tisíc korun.
U soudu detailně popsal, co si z osudné nehody pamatuje. Odbočující dodávku jen zahlédl, pak už si pamatuje jen náraz a jak se deformovalo auto. „Ztratil jsem vědomí a když jsem se vzbudil, měl jsem plná ústa skla a nemohl jsem mluvit. Všude byla krev,“ vzpomněl si muž.
Znalec: Řidič osobního auta nemohl nehodě zabránit
Vypovídali i jeho rodiče, se kterými mladá rodina s dětmi žila. Soud byl velmi emotivní. Denně se spolu vídali a pořádali akce. Nehoda jim zničila život. „Museli jsme vyhledat psychiatra, jsme na antidepresivech,“ poznamenala babička.
Nehodu analyzoval soudní znalec Jaroslav Sedlák. „Kdyby řidič dodávky respektoval značku Dej přednost v jízdě! a rozhlédl se, mohl osobní auto pustit. Jeho řidič nemohl srážce s dodávkou zabránit, a to vyhnutím ani brzděním,“ uvádí se ve znaleckém posudku.
Štýbl chybu uznal a omluvil se. „Raději bych tam ležel já místo mrtvých dětí,“ konstatoval.
