Doněcká lidová republika si připomíná třetí výročí vyhlášení nezávislosti na Ukrajině. Kam se za tu dobu dostala?

Doněcká lidová republika si připomíná třetí výročí vyhlášení nezávislosti na Ukrajině. Kam se za tu dobu dostala? | foto: Profimedia.cz

Donbas tiše srůstá s Ruskem, povstalci mají svého operátora i „mekáč“

  • 666
Doněck (od zpravodaje iDNES.cz) - Doněcká lidová republika na východě Ukrajiny tři roky od vyhlášení nezávislosti zapustila kořeny. Povstalci provozují síť supermarketů či mobilního operátora, místní ekonomika však má svá specifika. Celý region se i díky ekonomické blokádě uvalené Kyjevem postupně ekonomicky integruje do Ruska.

V centru Doněcku dnes nic nenapovídá tomu, že fronta se táhne jen pár kilometrů za městem. Aktivní fáze bojů skončila před více než dvěma lety a doby, kdy milionová metropole Donbasu byla městem duchů, jsou pryč. Doněcká lidová republika (DNR) slaví třetí narozeniny záplavou vlajek a billboardy s hesly jako „Jediným vládcem DNR je lid”.

Řada uprchlíků se vrátila domů. Na tržištích je rušno, fungují obchody, kina i restaurace a lidé si pochvalují, že ulice jsou čistší než před válkou. Doutnající konflikt připomínají jen plakáty varující před nevybuchlou municí a minami, hlášení v trolejbusech lákající do armády a noční zákaz vycházení. Místní rádi dávají k dobru historku, jak milicionáři nedávno přistihli zlatou mládež po jedenácté v baru a odvezli ji za město hloubit zákopy.

Nejjistějším způsobem obživy je služba v Republikánské gardě, jak se dnes říká povstalecké armádě. „Dnes už lidé nechodí na frontu kvůli ideálům, ale kvůli penězům. Nejsou to velké peníze, ale rodina musí něco jíst,” říká jednačtyřicetiletá Julia, jejíž manžel je voják a bere 15 000 rublů (asi 6 400 korun) měsíčně.

„Nestačí nám to. Náš dům zničilo ostřelování a potřebujeme peníze na opravu. A ceny jdou nahoru. Ceny plynu a elektřiny jsou lepší než na Ukrajině, ale ceny potravin stoupají. Léky jsou strašně drahé, takže onemocnět pro nás nepřipadá v úvahu. Lékařská péče je jako v dobách SSSR zdarma, ale léky si musíte platit sami,” přibližuje realitu Julia.

Asi nejhůře se žije penzistům, protože ukrajinská vláda na povstaleckých územích od začátku války nevyplácí důchody. DNR jim je nahrazuje příspěvkem ve výši dva až tří tisíc rublů měsíčně, přičemž chléb stojí asi patnáct rublů a litr mléka třicet. „Na Ukrajině jsem pracovala třiapadesát let, ale penzi mi neplatí,“ stěžuje si bývalá zdravotní sestra Alexandra.

Na cheesburger do DonMaku

Nejlevnější potraviny jsou k dostání v Prvním republikánském supermarketu, jak povstalci před dvěma lety přejmenovali „znárodněné” pobočky ukrajinského řetězce ATB. Najdete zde především ruské a běloruské zboží, potraviny vyrobené na území Doněcké lidové republiky jsou označeny velkou visačkou „sdělano v DNR”. Cigarety se vozí z Ruska a Bulharska, v trafikách jsou k vidění i krabičky s českými nápisy, ale oproti Česku za čtvrtinové ceny.

Bývalé pobočky McDonald’s, které po vypuknutí války osiřely, dnes provozuje nový majitel. Fastfood přejmenoval na DonMak, ale jinak je zde všechno stejné jako dříve: interiér, uniformy personálu i chuť jídla. Přes den je tu narváno. V Doněcku se sice buduje lidová republika, lidé však stále touží po cheesburgeru a hranolcích.

V DonMaku je většinu dne nával. V Doněcku se sice buduje lidová demokracie,...
Skoro jako z mekáče. Cheesburger z doněckého fastfoodu DonMak.
Sdělano v DNR. Zboží vyrobené v Doněcké lidové republice je v samoobsluhách...

Povstalecká republika provozuje všechna nádraží a trhy, na které také posílá své inspektory - takzvanou Lidovou kontrolu. Po nepoctivých prodejcích občas za účasti kamer pátrá i vůdce republiky Alexandr Zacharčenko. Jeho vystoupení a zprávy o zločinných plánech Kyjeva dnes dominují novým televizním stanicím, jako je První republikánský kanál, NovorossijaTV, či televizi Oplot pojmenované podle jednoho z povstaleckých batalionů.

„Jsem naprosto svobodný, mohu si psát co chci a to bez jakékoliv cenzury. Cenzuruji se sám. Nekydám špínu na Doněckou republiku a nezveřejňuji fakta vojenské povahy. Pořád jsme ve válce,” říká Francouz Erwan Castel, který sem před dvěma lety přijel bojovat. Dnes píše pro list Novorossija a pochvaluje si, že jeho noviny jsou na rozdíl od oficiálních médií DNR nezávislé. Kdo je vlastní a financuje, však netuší.

Hotovost s sebou

Doněcká republika má i svého mobilního operátora. Jmenuje se Fénix a z pohledu Čechů má snové tarify: za 95 rublů měsíčně (asi 40 korun) máte 100 minut volání zdarma a neomezená data. Fénix využívá infrastrukturu operátora KyivStar, kterou povstalci zabavili před dvěma lety. Místní si pochvalují kvalitu signálu i cenu, má to však háček: z jiného operátora se na Fénix nedovoláte.

Kapitola sama pro sebe je bankovní systém. Kyjev na povstalecká území na počátku války uvalil ekonomickou blokádu, uzavřel pobočky národní banky a vypnul bankomaty. V DNR dnes funguje jediný finanční ústav - Centrální republikánská banka. Vybírá daně, vyplácí dávky a provozuje bankomaty, které však berou jen její karty.

Obchod s potravinami na trhu v Doněcku (16. března 2017)
Oslavy Dne republiky v centru Doněcku (11. května 2017)

Denerovská banka totiž není napojená na zahraničí a cizinec si tak rubly (s hřivnami se zde už prakticky nepotkáte) musí přivézt s sebou. Někteří podnikatelé posílají peníze přes Jižní Osetii, která jako jediná na světě povstalecké republiky na jihovýchodě Ukrajiny uznává. Proces to je zdlouhavý a složitý, a byznysmeni proto často vozí peníze v kufrech přes hranici.

Obyčejní lidé se při převodu peněz z Ruska či Ukrajiny obracejí na zprostředkovatele. Ti si nechají poslat peníze na účet v Rusku a klientovi částku vyplatí v Doněcku, přičemž si strhnou nějaké to procento. „DNR tento druh podnikání sice nepovolila, ale toleruje ho,” vysvětluje překladatel Vladimir Tupikin, který žije i z honorářů od ukrajinských firem. „Někdo z toho asi něco má, mají nějakou kryšku,” naznačuje ochranu z vyšších míst.

Znárodněné podniky řídí ruský správce

Že Doněcká lidová republika funguje jen díky podpoře Ruska, zde nikdo neskrývá. „Je to pomoc ekonomická, vojenská i sociální. Kyjev nás chtěl uškrtit a Rusko to nedovolilo,” říká Tupikin, který léta strávil v Československu v řadách sovětské armády a ukrajinskou vládu označuje za fašisty a banderovce.

Moskva v poslední době významně pokročila v hospodářské integraci Donbasu. Vývoj nabral na obrátkách na počátku roku, kdy Rusko uznalo jejich pasy. Ukrajinští nacionalisté zároveň zablokovali veškerý obchod se separatistickými teritorii a povstalci v reakci na to převzali kontrolu nad desítkami továren včetně oceláren a elektráren oligarchy Rinata Achmetova.

„Jako zavolání od pánaboha“

O situaci v Donbasu údajně rozhoduje vedoucí Vladislav Surkov, poradce Vladimira Putina v otázkách vztahů s Ukrajinou. Tři bývalí představitelé povstalců tvrdí, že Surkov situaci kontroluje prostřednictvím osobně vybraných zmocněnců, kteří ho pravidelně informují o stavu věcí. Údajně také s pomocníky aranžuje volby a vytvořil mocenské struktury, které pohotově realizují přání Moskvy. "Jakékoli zavolání z Moskvy je považováno jako zavolání z úřadu samotného pánaboha... a je okamžitě splněno," řekl jeden z bývalých vůdců rebelie v Doněcké oblasti Alexej Alexandrov, který už východní Ukrajinu opustil.

zdroj: ČTK

„Nebylo žádné jiné východisko, než vzít tyto podniky pod vnější správu. Když majitel nemůže řídit svoji firmu, tak ji budeme řídit my a ty peníze zůstanou tady. Bylo pro nás velmi nepříjemné, že Achmetovovy podniky platily daně na Ukrajině,” vysvětluje Tupikin.

Ruský list Kommersant nyní zjistil, že zabavené podniky byly převedeny pod společnost Vněštorgservis, která je registrována v Jižní Osetii a nemá žádnou kancelář ani webové stránky. V jejím čele stojí bývalý vicegubernátor Irkutské oblasti a hlavní Zacharčenkův poradce pro hospodářské otázky Vladimir Paškov. Ten řídí i humanitární fond, skrze nějž Moskva povstalecké republiky financuje.

Moskva se nyní musí starat, aby znárodněné podniky fungovaly a dávaly lidem práci. Ruská vláda proto na začátku května vyčlenila deset miliard rublů na dodávky surovin pro tamní ocelárny a státní dráhy vyhlásily, že na jejich dopravu poskytnou čtvrtinovou slevu. Vedení DNR nedávno oznámilo, že pece Achmetovovy ocelárny v Jenakijevu, která před válkou zaměstnávala asi 9000 lidí, po přestávce způsobené ukrajinskou blokádou opět pracují.

Dříve či později se připojíme k Rusku

Podle agentury AP na Ukrajině dnes přibývají hlasy, že Donbas je ztracený a Kyjev by ho měl oficiálně vyhlásit okupovaným teritoriem. To by znamenalo definitivní krach Minských dohod, podle nichž povstalecké republiky jsou stále součástí Ukrajiny se „zvláštním statusem”.

Totální ekonomickou blokádu, která Donbas dále tlačí do náručí Ruska, podle lednového průzkumu schvaluje polovina Ukrajinců. „Veřejné mínění se ostře přiklonilo pro izolaci Donbasu. Pro Kyjev je to příležitost hodit všechny výdaje za tento ‚zamrzlý konflikt‘ na Moskvu,” řekl AP ukrajinský analytik Vladimir Fesenko.

Pouta postupně mizí. Koncem dubna Ukrajina kvůli miliardovým dluhům vypnula dodávky elektřiny do Luhanské lidové republiky. Do hodiny světla opět svítila - na pomoc přispěchalo Rusko. Doněck také dluží za elektřinu, Ukrajinci ji však zatím odpojit nemohou, protože by se ponořila do tmy i Avdiivka ležící na jejich straně fronty. Ruský plyn obě samozvané republiky odebírají už více než dva roky, nyní se spekuluje o zastavení dodávek vody.

Záběry z roku 2015 zachytily boje na Donbasu:

3. června 2015

Donbas tak tři roky po vypuknutí války čím dál víc srůstá se svým mocným protektorem. Přestože Kreml podobné myšlenky odmítá jako naivní, místní nepochybují o tom, jaká bude budoucnost Donbasu. „K připojení k Rusku dříve či později dojde. Zatím to bude jako Jižní Osetie, Abcházie, či Podněstří,” zmiňuje Vladimir Tupikin další zamrzlé konflikty, v nichž má Rusko prsty.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video