Dříve prosperující obec Pohoří na Šumavě připomíná jen kostel bez věže

  • 37
Kdysi zde žilo více než třináct stovek obyvatel z Německa i Česka. Historické události však způsobily zánik Pohoří na Šumavě. Lidé se odstěhovali, domy byly zbourány nebo spadly samy.

Před sto lety jste ráno cestou pro chleba nebo na poštu mohli minout jednu z osmi hospod, vedle vás proběhly děti do školy, potkali jste v sousedském rozhovoru Čecha s Němcem. Šli jste kolem obchodu s hračkami nebo jste mohli ochutnat pivo z místního pivovaru. Samozřejmostí byla nedělní bohoslužba v kostele Panny Marie Dobré rady či krátká vzpomínka na předky na nedalekém hřbitově.

Dnes tu potkáte jen cyklisty nebo místní chalupáře. Vítejte v Pohoří na Šumavě.

Fotogalerie

Několik staletí se obec nazývala hlavně německy Buchers či Buchenwald. Vždyť na samých hranicích s Rakouskem v Novohradských horách po celou dobu žila naprostá většina německy mluvících obyvatel. Podle sčítání lidu z roku 1890 mělo Pohoří 186 domů a 1 323 lidí. Z toho bylo 1 077 Němců a 246 Čechů.

„Postupně tu byl zbudován železářský hamr, dále pivovar a lihovar. V roce 1923 byl oficiálně název tohoto městečka upraven na Pohoří na Šumavě. Třebaže nikdy oficiálně nezískalo městská práva a nebylo povýšeno na město, za město bývalo Pohoří považováno. Před druhou světovou válkou zde žil jeden tisíc sto obyvatel, z čehož bylo 250 Čechů,“ píše v jedné z kapitol knihy Od Šumavy k Novohradským horám Vojtěch Fišer.

Věž kostela se zřítila v roce 1999

To všechno je dnes už nenávratně pryč. Sklárny proslulé v Evropě podmalbou svatých obrázků neexistují. Ve škole se dávno nevyučuje, protože zchátralá budova se také jako jedna z posledních zřítila k zemi. Podobně jako téměř celé Pohoří.

Na okolních loukách či u hlavní cesty lemované alejí staletých stromů najdete ještě základy bývalých stavení, z nichž některá z nich stála ještě na začátku 90. let. A když máte štěstí, najdete ve křoví kus dřevěného plotu s kováním.

Osud si s městečkem na Českokrumlovsku zahrál hned dvakrát. Nejdřív po roce 1945, kdy musela Pohoří opustit většina odsunutých Němců, a pak v 50. letech, kdy se celá oblast ocitla v pohraničním pásmu. Zchátralé domy pak postupně zbourali vojáci anebo spadly samy.

Dominanta kostela se na jaře 1999 zřítila. Dnes torzo památky postupně obnovuje rakouský spolek Bucherser-Heimatverein.

Z původní obce dnes na místě stojí zbytek kostela. Jedna jeho část s věží se zřítila 30. května 1999, dnes ho postupně opravuje rakouský spolek. Pět rekreačních chalup už nemají s původní zástavbou nic společného. Nejnovější budovou je velký soukromý dům, který stojí na stejném místě jako bývalá fara. A přesně také tak vypadá.

Měl tu Adolf Hitler příbuzné?

Kromě kostela zašlou slávu Pohoří připomíná i hřbitov. Když se tudy projedete, na české jméno na náhrobcích nenarazíte. To ale není všechno. U vchodu do tehdejší školy stojí původní a dnes už opravený pomník obyvatelům Pohoří a okolí padlých v první světové válce. Pozorné čtenáře určitě zaujme jméno Franz Hietler. Tohle příjmení najdete i na hřbitově.

Mají bývalí obyvatelé Pohoří nějaké příbuzenské vztahy s Adolfem Hitlerem? „Hitlerové na českém jihu! V obci Pohoří v okrese Kaplickém žijí tři rodiny Hitlerů, a sice dva hostinští a řezníci a jeden truhlář, kteří jsou pravděpodobně příbuzní Adolfa Hitlera,“ cituje Fišer článek z listu Naše svoboda z prosince 1945.

„Autor zmíněného článku si však příliš nepotrpěl na přesnost. Hitlerové, o nichž se zmiňoval, se ve skutečnosti jmenovali Hietlerové. Nicméně i tak se mohlo jednat o vzdálené příbuzné nacistického vůdce. Jen 15 kilometrů odtud leží rakouský Spital, kde žijí rodiny Heidlerů a Hüttlerů. Podle tvrzení samotného Adolfa Hitlera byl jeho otec Alois synem chudého malého domkáře Johanna Georga Heidera právě ze Spitalu u Weitry,“ pokračuje spisovatel Fišer s příběhem o původu nacistického pohlavára s tím, že se teď nabízí otázka, jestli jsou rody z Pohoří a Spitalu skutečně příbuzné.

Pamatuji si koloniál s roletkami

V letní turistické sezoně se po hlavní silnici v Pohoří projíždějí zejména cyklisté. V kostele se konají německo-české mše a v jeho okolí řemeslné trhy. Příliš češtiny tu ale neuslyšíte.

Bývalé sklářské městečko si před lety vybrali k odpočinku i manželé Čihovští z Českých Budějovic. Ti tu postavili jednu z pěti chalup na místě bývalých usedlostí. „Ještě si tu pamatujeme, jak proti kostelu stál bývalý konzum s roletami ve výlohách, pak i školu. Byli jsme moc rádi, když se nám na Pohoří povedlo sehnat pozemek,“ chválí si Eliška Čihovská.

„K tomu, jak to tady dříve vypadalo, máme hodně podkladů. Máme i místní kroniku a při procházkách tu pořád narážíme na zbytky domů,“ doplňuje.

V roce 2013 obec Pohorská Ves, pod kterou Pohoří spadá, počítala, že v okolí kostela vznikne 22 nových domů, či dokonce hvězdárna a Pohoří by mohlo znovu začít ožívat. Zatím to ale vypadá na další roky klidu v zaniklém městečku Buchers v Novohradských horách.