Eskorta převzala zadrženého v cele na místním oddělení v Košířích. Dostala za úkol převézt ho na krajské ředitelství policie v Kongresové ulici. Věděla, že muž před tím obtěžoval v parku matku s kočárkem. Při zadržení se pokusil o útěk. Lékařská zpráva uváděla, že je pod vlivem psychotropních látek.
Velitel eskorty Tichý uvedl, že muž byl klidný, choval se slušně. Chtěl napít, v čemž mu policisté vyhověli. Vyhověli i tomu, když muž požádal, aby nebyl spoután za zády, protože má problémy s ramenem. „To se ukázalo jako chyba,“ reagoval soudce Kubovec.
Muž se choval podle policistů klidně až do chvíle, kdy na Nuselském mostě zapnuli maják, aby si uvolnili cestu. Tehdy začal být agresivní. Velitel eskorty se ho snažil natlačit na sloupek, muž však praštil řidiče a shodit mu brýle. Řidič přesto sjel z hlavní silnice a zastavil u kruhového objezdu nedaleko sídla pražské policie.
Kolega použil slzný plyn, nic jsem neviděl
Velitel eskorty se na zadním sedadle vozu s eskortovaným pral. „Vykopnul na třetí kop okno zadních dveří. Pořád tlačil, vůbec se neuvolnil. To už vozidlo stálo,“ popsal situaci Tichý. O okénko nakonec přišly i druhé zadní dveře.
Řidič mezitím přivolal pomoc. Postupně přijely čtyři hlídky, celkem jedenáct policistů. Devět z nich se muže snažilo zklidnit. „Zahlédl jsem majáky, jeden kolega otevřel dveře, zařval keser a začal stříkat,“ uvedl Tichý. Zasaženi byli oba, Tichý vypověděl, že se dále snažil držet eskortovaného, objímal ho přes bicepsy až do chvíle, kdy cítil, že muže kolegové tahají ven. „V té době jsem neviděl, vnímal jsem jen ušima,“ uvedl Tichý.
Poté prý seděl u auta a snažil se kapesníkem dostat z očí slzný plyn. Když začal trochu vidět, byla už na místě sanita, která přijela k jednomu z poraněných policistů. Tam požádal o ošetření. Podle svých slov pak chodil mezi sanitkou a zadrženým. „Ležel na zemi spoutaný s rukama na zádech. Neviděl jsem, že by někdo používal jiné donucovací prostředky než přiložená pouta,“ zopakoval několikrát během výslechu.
Zprávu o tom, že muž zemřel, poprvé zaslechl později u sanity, kde někdo říkal, že už není třeba pout, protože eskortovaný je mrtvý.
Druhý obžalovaný policista Oubrecht, který přijel eskortě na pomoc, odmítl vypovídat. Je obžalovaný z toho, že ležícího muže několikrát uhodil teleskopickým obuškem. Inspekci dříve řekl, že uhodil pouze jednou a slabě, když se snažil udržet vzpouzejícího se zadrženého. Soudce ho konfrontoval s tím, že zpráva o použití donucovacích prostředku vypracovaná celou hlídkou mluví o více úderech. Na to Oubrecht reagoval, že on uhodil jen jednou.
Kdo velel na místě?
Policista Tichý je obžalován z ublížení na zdraví s následkem smrti a zneužití pravomoci. Hrozí mu až patnáct let. Podle obžaloby právě on jako velitel eskorty byl velitelem i celého zásahu na místě a nese za ní odpovědnost.
„Jak se to řeší? Kdo velí?“ ptal se soudce Tichého. „Nevím. Nebyl jsem proškolen,“ odpověděl obžalovaný. Uvedl, že se nikdy do podobné situace nedostal. „Školí se jen na ideální stav,“ dodal. Obhajoba navíc míní, že velet zásahu po přivolání pomoci měl velitel první hlídky, která na místo dorazila.
Soudce také zajímalo, kdo měl převzít velení, když byl Tichý zasažen slzným plynem a nemohl adekvátně reagovat. Odpověď se od Tichého opět nedozvěděl.
Po obžalovaných vypovídali znalci Alexander Pilin a Libor Bauer. Vysvětlovali co znamená, že příčinou smrti byl šok. „Jednalo o selhání cirkulační v důsledku mnohočetných drobných úrazových změn a stresové reakce,“ řekl Pillin. Podle něj laik vůbec nemusel příznaky nastupujícího šoku rozeznat.
Druhý znalec připomněl, že oběť byla pod vlivem drog, které mohly snížit práh jeho bolestivosti. Mohl se tak bít s policisty až do úplného vyčerpání.
Klečeli patnáct až dvacet minut na mrtvém
U soudu vypovídal i lékař, který eskortovaného prohlásil za mrtvého. Na místo byl ale původně přivolán z jiného důvodu - policisté požadovali, aby záchranáři podali eskortovanému nějaké tlumící prostředky, což ale může provést jen lékař a posádka sanitky ho proto přivolala.
Lékař vypověděl, že když přišel na místo, ani eskortovaného pořádně neviděl. Drželo ho na zemi sedm policistů, jeden byl u hlavy, tři mu klečeli na hrudníku, dva na nohách a jeden mu držel spoutané ruce. „Požádal jsem je, aby ho pustili, abych viděl, co udělá. Odmítali s tím, že jen nabírá sílu a znovu začne vyvádět. Přesvědčil jsem je, že je nás tu přeci dost. Když jsem pak zahlédl hlavu, viděl jsem, že to je špatné,“ popsal situaci.
Na těle už našel posmrtné skvrny. U soudu odhadoval, že mohl být mrtvý asi patnáct až dvacet minut. Policistů se však zastal, podle něj nemuseli zjistit, že drží mrtvého. „Museli by ho uvolnit,“ vysvětloval.
Jako svědek vypovídal i řidič vozu použitého k eskortě. Z jeho výpovědi vyplynulo, že se o eskortovaného po příjezdu dalších hlídek příliš nestaral. Hledal ve voze brýle, které mu za jízdy zadržený srazil. Pak se držel u auta, jen zavolal záchranku zraněnému kolegovi.
Velmi často odpovídal, že neví, už si nepamatuje. Nedokázal například vůbec popsat, co se dělo s eskortovaným poté, co byl vytažen z vozu, i když mu soudce připomínal, že nebyl nijak daleko. „Vaše výpověď na mě působí velmi silně alibisticky,“ uvedl soudce Kubovec.
Zadržený muž chtěl utéct z policejního auta, pak náhle zemřel:
14. dubna 2015 |
