Přehlídku ruských ozbrojených sil, která začala v devět hodin, komentoval vojenský a bezpečností analytik Lukáš Visingr. „Rusové letos ukážou vojenskou techniku pro nasazení v Arktidě,“ uvedl před začátkem přehlídky Visingr.
Přehlídky v Moskvě se podle něj mělo zúčastnit deset tisíc můžu a žen, 114 kolových a pásových vozidel a 72 vrtulníků a letadel. „Je to trošku divadlo, ale lidi se na to rádi dívají, vzbuzuje to v nich hrdost. Samozřejmě je to i namířené do zahraničí,“ tvrdí analytik.
Moskevské oslavy vítězství vyjdou podle tisku na víc než půl miliardy rublů (asi 220 milionů korun), přestože z hlediska počtu tanků a další techniky má být letošní moskevská přehlídka nejskromnější za poslední tři roky.
Defilující jednotky doprovází orchestr hrající ruské vlastenecké a pochodové skladby. „Ukazuje se tam nejmodernější technika. Nelze si však myslet, že takto vypadá celá ruská armáda,“ míní odborník.
Visingr vysvětlil, že ruská armáda v posledních letech prochází reformami, které úspěšně provádí ministr obrany Sergej Šojgu. Podle něj to byla nutnost po tom, co se ukázalo, že Rusko mělo problémy při invazi do Gruzie v roce 2008. „Nyní testují nové technologie a taktické postupy v Sýrii,“ uvedl.
Kolář: Rusko je obr, ale stojí na hliněných nohách
Druhým hostem Rozstřelu je bývalý český velvyslanec v Rusku Petr Kolář. Podle něj je Rusko obr na hliněných nohách, který má sám se sebou hodně problémů. „Ekonomicky na tom není dobře. A není to ani tak důsledkem sankcí,“ tvrdí Kolář.
OBRAZEM: Rusko oslavilo Den vítězství, armáda představila arktickou výzbroj |
„Hlavní roli sehrálo to, že barel ropy stojí 50 a ne 100 dolarů. Rusko s tím nepočítalo,“ vysvětluje bývalý ambasador v Moskvě s tím, že Rusku se nepodařilo několik pokusů modernizovat hospodářství. Hlavním motorem ruské ekonomiky je těžba a vývoz surovin a výroba zbraní.
„Z venku to tak ještě nevypadá, ale myslím, že v poslední době problémy, které v Rusku narůstají, už začínají motivovat část veřejnosti k tomu, aby se aktivovala,“ upozornil Kolář na problémy například v oblasti služeb. Pro příklad uvedl, že řada Rusů nevěří místnímu zdravotnictví. „Když jste bohatší Rus a bolí vás zub, tak radši poletíte do Mnichova,“ řekl.
Režim Vladimira Putina je však stále pevný, věří mu kolem 80 procent obyvatel. „My jsme to tu mívali také, že císař je ten spravedlivý a jeho pobočníci jsou ti padouši,“ nastínil Kolář, kam míří kritika běžných Rusů. „Současné Rusko jde i cestou politický vražd,“ připomněl vraždu opozičního vůdce Borise Němcova.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle něj Putin potřebuje k sjednocování národa vnějšího nepřítele. „Hodí se mu, jak se vyvíjí vztah s Amerikou, protože pro běžného Rusa, řekněme 80 procent Rusů, kteří stále podporují svého prezidenta, tak pro ně jsou Amerika a NATO stále největší nepřátelé,“ řekl Kolář.
Rusové podle něj nemůžou ani příliš sázet na spojenectví s Čínou. „Číňané jsou velcí pragmatici a velmi schopní obchodníci,“ upozornil Kolář a připomněl situaci, kdy po uvalení západních sankcí potřeboval Putin najít jiné odbytiště pro ruské suroviny a zboží, tak Čína využila situace a stlačila jejich cenu i pro sebe.
Pro Rusko je velkým problémem Čína především na vylidněné Sibiři, kam Číňané pronikají, zatímco Rusů dlouhodobě ubývá.
Co se týče sankcí vůči Rusku, radí Evropě Kolář držet americký přístup. „Nová americká velvyslankyně při OSN řekla: ano zrušíme sankce velmi rádi, jakmile vrátí Rusko Krym Ukrajině,“ podotkl. Podle něj záleží i na Ukrajině, jak se postaví k Donbasu a anexi Krymu.
Palata: V posledních letech má ruská armáda punc okupanta
Posledním mluvčím v Rozstřelu byl redaktor zahraniční rubriky MF DNES Luboš Palata. „Od okupace Krymu tu přehlídku vnímám jinak. Není to už jen přehlídka země, která v roce 1945 vítězně ukončila Velkou vlasteneckou válku,“ zamyslel se Palata. Novinář v souvislosti s poválečným porobením východní Evropy zmínil, že například Poláci a Maďaři tento svátek neslaví.
„Co se stalo v posledních letech dává ruské armádě punc okupanta,“ uvedl. Z přehlídky vypíchl účast vojenské mládeže. Podle něj je to znakem militarizace ruské společnosti. Vojsko se v současném Rusku těší velké přízni. „Armáda je mnohem silnější než za Jelcinových dob. Rusko do do toho velmi investuje,“ podotkl redaktor.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvŘeč přišla i na vztah Ruska s Ukrajinou. Palata jej označil za nevyhlášenou válku na Donbasu. „Stále tam proudí ruské zbraně. Bez Ruska by tamní separatistické režimy nevydržely,“ míní novinář. „Lze si představit nějakou normalizaci vztahů, kdyby Rusko nechala východ Ukrajiny Ukrajině a dodržovaly by se Minské dohody,“ odhadl Palata. V současnosti neřešitelnou otázkou zůstává Krym.
Co se týče Evropské unie, tak se podle Palaty nezdá, že by sankce měly skončit. Svoji roli hraje i postoj USA, od nichž žádné signály o změně přístupu k Rusku nepřichází.
Situace uvnitř ruského režimu se podle novináře nedá odhadnout, Kreml je velmi uzavřený. „Jisté oživení opozice je vidět pouze ve velkých městech,“ řekl redaktor s tím, že Putin omezil tok svobodných informací pro velkou část Rusů.
