U všech nájezdů jste věděl, co budete dělat?
U prvního věděl a vyšel mi jen tak tak. Gólman to přečetl a zůstal mi na té straně, ale podařilo se mi trefit růžek. U druhého už jsem čekal na pohyb gólmana a věděl jsem, že si nechává prostor mezi nohama, tak jsem to zkusil.
Trenér vám věřil a poslal vás tam i potřetí. Bylo psychicky těžké rychle vymyslet, co s tím?
Šlo to rychle za sebou, takže jsem o tom nestihl přemýšlet. Dva nájezdy se mi podařily, tak bylo logické, že mě zkusí i na ten třetí. Ten bohužel nevyšel.
Mrzí vás hodně, že se to nepovedlo, když je člověk v laufu?
Samozřejmě mě to mrzí. Mohl to být vítězný gól a mohli jsme vyhrát. Nevyšlo to.
Třikrát jste ztratili vedení, z toho je asi třeba se poučit.
Samozřejmě. Byly tam velké chyby, které Rusové využili. Toho se na mistrovství musíme vyvarovat.
Vy jste jeden z těch, kteří bojovali o nominaci. Jak moc jste to na sobě cítil a připouštěl si to?
O nominaci bojuju už týdny, to je jasné. Snažil jsem ale se hrát zápas od zápasu. Tohle rozhodování jsem neřešil, nechal jsem to na trenérech a já jsem se snažil hrát svůj nejlepší hokej.
Dařilo se vám to dostat z hlavy a nemyslet na to?
Čím víc na to myslíte, tím víc jste sklíčený a svazuje vám to ruce.
Podařilo se vám dát několik důležitých gólů. I dneska to vypadalo, že by to mohl být ten zlomový. Jaký z toho máte osobní dojem?
Nějakou kvalitu jsem snad předvedl. Ale nechám to na trenérech. Říkali, že dají hlavy dohromady a něco vymyslí. Na začátku sezony bych ani nečekal, že budu v reprezentaci, ale vyvinulo se to tak, že bojuju o mistrovství.
Máte teď úplně otevřené plány?
Já jsem tady už čtyři týdny nad plán, takže si to užívám.
I v extralize jste specialista na nájezdy, pomohlo to k nominaci?
Těžko říct. Třeba k tomu trochu přihlédli.