Za titul před 51 lety nám zaplatili večeři, vzpomíná legenda Komety

  18:12
Jako dříč z obrany se František Mašlaň podílel na všech jedenácti brněnských titulech. Po půl století se tahle věta musí upravit. Kometa získala dvanácté zlato a ve městě odstartoval bujarý hokejový mejdan. „To my neslavili. Nám jen zaplatili večeři,“ srovnává 84letý Mašlaň.
SKROMNÝ VELIKÁN. František Mašlaň vybojoval 11 hokejových titulů pro Brno, ten...

SKROMNÝ VELIKÁN. František Mašlaň vybojoval 11 hokejových titulů pro Brno, ten dvanáctý si užívá v 84 letech jako fanoušek. „Nám tehdy nešlo o peníze, ale o hokej,“ říká legendární obránce. | foto: Marie Stránská, MAFRA

Kdyby mu starší bratr jako klukovi nekoupil brusle, možná by nikdy nehrál hokej a zůstal by u oblíbeného tenisu.

Možná by se František Mašlaň nestal legendou Komety. Možná by v Brně v 50. a 60. letech neslavil všech jedenáct mistrovských titulů, čímž se může pochlubit už jen pět jeho tehdejších souputníků.

„Trochu mě mrzí, že uplynulo asi padesát let a nikdo o nás nezavadil,“ přiznává někdejší skvělý obránce.

Poslední dobou se to měnilo. A teď to vygradovalo - 84letý vitální chlapík ve středu večer na tribuně tleskal svým následovníkům, kteří po dlouhých 51 letech opět juchali s mistrovskou trofejí.

Takových chvil jste v kariéře zažil jedenáct. Zkuste poradit, jak by si hráči měli užít úspěch.
To nevím! Nevím, jak současní hráči tráví volný čas. Když slyším některé věci, jak je pan Zábranský (současný šéf Komety - pozn. red.) vyloženě rozmazluje, jaké mají vytvořené podmínky, zůstává nám veteránům rozum stát. Hráči jsou hýčkaní jako v bavlnce. Jídlo, soustředění, masáže, lékaři. Něco takového za naší éry vůbec neexistovalo.

A jak jste tedy tenkrát slavili tituly vy?
To se neslavilo, nebyly ani žádné prémie nebo mimořádné odměny. Byli jsme pozvaní na večeři, kterou nám zaplatili. Za vítězství se dávalo dvě stě korun, po odečtení daní to bylo 180. Nám nešlo o peníze, ale o hokej a o to, že nás lidé v Brně měli rádi. Nebyli jsme frajeři, kteří se povyšovali.

Pohled redaktora

A nechcete si to raději napsat sám?

Vlastimil Bubník s Bronislavem Dandou, kteří předloni zemřeli. Rudolf Scheuer, František Vaněk, Ladislav Olejník. A František Mašlaň.

To je šestice, která získala 11 brněnských titulů. Legendy. Hokejisté s fenomenálními úspěchy.

S tím ale na Mašlaně nechoďte. „Nechcete si to raději napsat sám a mě pod to jen podepsat?“ poví skromně do telefonu, když si potvrzujeme termín rozhovoru. Jakmile dorazím do domova pro seniory na brněnské Lesné, kde žije v útulném bytě s manželkou, ochotně vykládá a vzpomíná. „A klidně si to přibarvěte,“ loučí se bývalý reprezentant. To však není třeba.

Co bylo největší odměnou po zisku titulu? Uznání?
Opravdu jsme byli skromní, nepřikládali jsme tomu váhu. Samozřejmě nám to dělalo dobře, ale že bychom za to očekávali velkou odměnu, to ne. Trochu mě mrzí, že uplynulo padesát let, klub dál pokračoval a nikdo o nás nezavadil. I z toho důvodu by měl být pan Zábranský umístěn do síně slávy. Obnovil tradici, zatímco pro ty předchozí jsme neexistovali. Najednou nás všude vytahují a po 50 letech nás oslavují. Přitom já si připadám jako blbec.

Proč?
Na hokej se třeba dívám, ale vůbec si už neuvědomuju, že jsem ho kdysi hrál. (směje se) Je to strašně moc let! Člověka teď potěší, že nás ctí, máme permanentky... Projevil jsem přání, abychom nás veterány někde pospolu vyfotili. Když nás nevyfotí teď, tak už nikdy.

Přitom k tomu, že jste spoluvytvářel veleúspěšnou hokejovou dynastii, jste se nachomýtl trochu náhodou, že?
Tenkrát jsem hrál tenis na Zbrojovce a mezi diváky byli i Bohumil Prošek a Zdeněk Návrat. Po zápase, protože jsme se znali, za mnou přišli a říkali mi: „Ty prý uvažuješ o vojně. Nechtěl bys jít k nám do Brna? Potřebujeme obránce.“ Já nakonec souhlasil a udělal jsem dobře. Vzpomínám, jak jsme byli odveleni do Brna. Přišel jsem do kabiny, uviděl tu sestavu a podlomila se mi kolena. V životě by mě nenapadlo, že budu hrát s Bubníkem nebo Dandou. To byly pojmy! V duchu jsem si pomyslel: Kamaráde, lezeš do pěkného průseru. Musíš pořádně makat, protože nikdy nebudeš lepší než ti, co tam jsou.

Čím jste vynikali jako tým?
V tehdejší Kometě, která dlouho držela pospolu, byly dvě kategorie hráčů. Buď pracovití, nebo vynikající. Nic mezi tím nebylo. Pracovití hráli na ty, kteří rozhodovali utkání. Vlasta Bubník, Broňa Danda nebo Pepík Černý to uměli, ostatní – Laďa Olejník, Ruda Scheuer nebo Franta Ševčík – zase makali. Vyčítalo se nám, že se 13 let mužstvo neměnilo. No jo, ale ten, kdo přišel, nebyl tak dobrý, aby zapadl do kolektivu a mohl hrát. Navíc jsme vyhrávali tituly, byli pořád první. Tenkrát nám to vůbec nepřišlo.

Byli jste jako stroj na hokejové úspěchy. Projevovali jste vůbec někdy emoce?
Emoce byly vždycky. Nejvíc proti Spartě, které jsme říkali Štrougalovo nebo vládní mužstvo. Anebo s Bratislavou. Tam byly zase náznaky nacionalismu, k tomu tam provokoval Golonka. Jednou jsem s ním praštil o mantinel, diváci mi na helmu házeli kuličková ložiska. (směje se) Ani jsme se nemohli převlékat v kabině, museli jsme mimo zimák. K tomu nám rozbili autobus, naši fanoušci jim ho zase rozbili, když přijeli do Brna. Taková byla doba.

Čekal jste, že se může v Brně na titul čekat 51 let?
To nás tehdy nenapadlo. Po nás tady byli dobří hráči, ale nebyli schopní Kometu už hokejově, takticky a psychologicky dostat do situace, aby mohli vyhrávat. Hráli nahoře, ale na první místo to nebylo.

Sledoval jste Kometu poté, co jste v ní skončil?
Jeden rok ano, ale pak jsem si hlídal zaměstnání, hokej mě přestal zajímat. Když člověk končil, podali nám ruku, dali nám takový obrázek, zaplatili večeři a nashle. A od té doby nic. Když si uvědomil, že závěr byl takový, měl člověk nutkání. Rozhodl jsem se, že budu ještě rok hrát za Královo Pole. A to jsem už neměl. Potom mě zase přemluvil Brňák Franta Novák, že v Nedvědicích je dobrá partie. To bylo ale katastrofální, hrálo se ještě na přírodním ledě. Pochopil jsem, že když člověk něco umí, musí zároveň umět i zavčas odejít. A to platí i u funkcionářů a tak dále. Všichni si myslí, že tady budou na věčné časy, přitom ale zavazí.

Jak se vám líbí současný hokej?
Ten má ohromný vývoj! Má vysoké parametry, je to o něčem jiném. Všichni hráči jsou statní, generace vyrostla snad o 20 centimetrů, k tomu jsou trénovaní. Je vytvořený metodický systém výchovy hokejistů, což za nás nikdy nebylo. Nepamatuju si, že by mi trenér řekl, co dělám špatně. Buď jsem na to měl, nebo ne. Ve staré Kometě se neradilo, nebyli jsme schopní nic natrénovat. Všechno vycházelo z individuality a inteligence hráče. Dneska kluci začínají ve čtyřech letech a v osmnácti mají nabrusleno tolik jako my ve třiceti. Dnešní hokejisté jsou perfektní bruslaři, hrají v ohromné rychlosti, i proto se občas objeví nějaká nepřesnost. K tomu tvrdost, střelba, souboje.

Kdybyste byl zpět v nejlepších letech, troufl byste si na nynější extraligový hokej?
Někteří bývalí spoluhráči by uspěli. Vlasta Bubník, Pepík Černý... Ale třeba Frantu Vaňka by okamžitě zlikvidovali. Stejně bych dopadl i já se svými 65 kilogramy, s těmi bych nic nezmohl.

Máte nyní v Kometě nějakého hráče, který je podle vašeho gusta?
Líbí se mi Erat. Umí se pohybovat. Umí vystihnout situaci, má cit, moc se neplete do nějakých srážek, k tomu je inteligentní. Ostatní jsou spíš takoví zabijáci. Hlavně všechno tvrdě! Je to kolikrát o zdraví a taky je tolik zraněných.

I proto mají kolem sebe daleko lepší servis.
Ano, pro hráče je to svým způsobem radost. Vidí perspektivu, že se zabezpečí na stará kolena. Také ale vědí, že život profesionálního hokejisty je velice omezený, protože stačí, aby je někdo klepl do kolena, a mají po kariéře. Další věcí za naší generace byla jakási otázka svobody. Svobodu můžete mít tehdy, pokud budete mít dost peněz. Svoboda bez peněz je k ničemu. Dnešní hráči si vydělají tolik, že budou svobodní, kdežto my jsme svobodní být nemohli. Museli jsme se nějak v uvozovkách vykoupit a mít zaměstnání. Pro mě byla hrůza, když jsem si uvědomil, že bych měl být někde zavřený. Že bych musel do fabriky, dělat úředníka nebo kantořinu, kterou jsem vystudoval. Proto jsem jako jediný zůstal u vnitra, dělal jsem u kriminálky – na oddělení dětské kriminality. Měl jsem na starost veškerou situaci s mládeží. Toxikománii, ohrožování mravní výchovy, velice zajímavá práce. Cítil jsem se svobodný a byl jsem svým pánem.

Ale na to, že jste jedenáctinásobný československý šampion, se zapomnělo...
Moc do detailů, jako s vámi, jsem strašně dlouho nezabíhal. A ono by to nakonec možná ani nikoho nezajímalo.

Autor:
  • Nejčtenější

Policie dopadla dvojici, po které pátrala kvůli napadení ženy na zastávce

12. března 2024  16:38,  aktualizováno  14.3 10:01

S modřinami a podlitinami a surově zbitá skončila po vánočním večírku loni v prosinci mladá žena,...

Odtrhněte víčko od jogurtu, kelímky nevyplachujte, nabádá odpadová firma

18. března 2024  11:53

Se spuštěním automatické třídicí linky loni v březnu se v Brně nejen zvýšila rychlost zpracování...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Třinec opět vymazal Budějovice, Litvínov uštědřil debakl nedůrazné Kometě

18. března 2024  16:50,  aktualizováno  20:22

Po vzoru předchozích let vstoupili do play off hokejové extraligy obhájci titulu z Třince, po...

Mám právo stát na chodníku, řval na strážníky řidič. Okřikl i plačící dceru

14. března 2024  11:57

Do nepříčetnosti vytočili brněnští strážníci řidiče, který své auto zaparkoval na chodníku. Chtěli...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Brně u nádraží dočasně zrušili přechod. Lidé nechápou proč a zákaz ignorují

13. března 2024  16:13,  aktualizováno  14.3 10:33

Proč je přechod u hlavního nádraží v Brně, kudy denně projdou tisíce lidí, přeškrtnutý žlutou...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Třinec opět vymazal Budějovice, Litvínov uštědřil debakl nedůrazné Kometě

18. března 2024  16:50,  aktualizováno  20:22

Po vzoru předchozích let vstoupili do play off hokejové extraligy obhájci titulu z Třince, po...

Nejdřív minimální cena, až pak debata o dani. Vinaři razí svůj vlastní plán

18. března 2024

Premium Úprava legislativy, zavedení minimální ceny a teprve poté debata o zdanění vína. S takovým „jízdním...

Za bitku v brněnském ghettu padly tresty, dvě podmínky a tři roky vězení

18. března 2024  15:59

Rozruch, který se pokoušela uklidnit policie i ministr vnitra Vít Rakušan, vyvolala loni v létě ve...

Odtrhněte víčko od jogurtu, kelímky nevyplachujte, nabádá odpadová firma

18. března 2024  11:53

Se spuštěním automatické třídicí linky loni v březnu se v Brně nejen zvýšila rychlost zpracování...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...