Mráz přineslo soukolí vzdušných vírů a „tryskové proudění“ v atmosféře

S každým výraznějším jarním ochlazením ožijí v části médií i ve společnosti zmínky, že je „překvapivé“. Ve skutečnosti je spíš nepříjemné, ale nastává poměrně často - naposledy loni. Ve střehu jsou kvůli němu hlavně pěstitelé.

Do České republiky dorazilo výrazně chladnější počasí, než na které jsme v dubnu zvyklí. Proč tomu tak je, co se děje a jaké to může mít důsledky?

1 Proč se tak ochladilo?

Studený vzduch k nám nese sousedství dvou mohutných vírů vzduchu: tlakové výše se středem nad Británií a tlakové níže nad severovýchodní a postupně severní Evropou, uvedl na webu Infomet.cz meteorolog ČHMÚ Štefan Handžák.

Právě mezi těmito dvěma systémy podle Handžáka do střední Evropy proudí studený vzduch od severu, postupně chladný a vlhký vzduch od západu. Tak studený, že v noci na čtvrtek při mírném větru a zmenšené oblačnosti očekávají meteorologové v Čechách pokles teplot až k -5 stupňům.

Teploty v Evropě. Na statickém obrázku to nevynikne, ale na animaci (odkaz níže) je zřetelné, jak se od severu do ČR posouvá chladný vzduch.

Aktuální teplotní mapa Evropy s animací vzdušných proudů je zde.

K ochlazení přispívá i takzvané tryskové proudění vzduchu (rychlý proud vzduchu válcovitého tvaru, který směřuje od západu na východ ve výšce asi deseti kilometrů), které nyní nad Evropou nevane zhruba v ose rovnoběžek, ale výrazně „meandruje“. ČR je nyní na severní straně onoho meandru. Platí přitom, že na sever od tryskového proudění jsou obecně teploty nižší (na jižní polokouli je to samozřejmě naopak).

„Meandrování ‚jet streamu‘ je běžný úkaz, je ale doloženo, že během posledních desítek let je stále výraznější. Tryskové proudění souvisí s přenosem vzduchových hmot a s jejich polohou a jako výškové proudění má také vliv na proudění v nižších hladinách a u zemského povrchu,“ upřesňuje souvislost tryskového proudění a zimy mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák.

Tryskové proudění („jet stream“) nad Evropou. Zřetelně je vidět „meandr“ obkružující střední Evropu z jihu. Odkaz pod tímto obrázkem ukazuje proudění v animaci.

Aktuální proudění v hladině 250 hPa (ve výšce asi 11 km) je zde.

2 Je toto ochlazení na duben obvyklé?

Počasí se samozřejmě neskládá jen z průměrných teplot a nějaké dubnové či květnové mrazíky dorazí do ČR poměrně často - naposledy loni. Z pohledu úrody je pak podstatné, jak dlouho trvají a jak jsou v různých nadmořských výškách silné.

Nynější výrazné ochlazení je podle Dvořáka vzácné. „V dubnu se střetávají vlivy končící zimy a blížícího se léta. Ty se často prolínají a vzniká meteorologicky složité období s počasím všeho druhu, od sněhových přeháněk až po horka. Studené epizody nynějšího typu jsou ale velice zřídkavé, toto počasí lze označit za velice nezvyklé,“ řekl iDNES.cz Dvořák.

Pro pořádek dodejme, že vůbec nejnižší dubnovou teplotu naměřili v Klementinu 3. dubna 1900, to bylo minus osm stupňů. Devatenáctý duben byl nejchladnější v roce 1938 (-1,3 °C), dvacátý duben ve stejném roce (-2,5 °C).

Novodobě platil v ČR za hodně studený duben 1997, který byl oproti dlouhodobému měsíčnímu normálu (7,3 °C) o 2,6 °C chladnější.

3 Mají vliv změny klimatu?

Změny klimatu ve smyslu postupného oteplování neznamenají, že by mrazy a sněžení z české kotliny vymizely. Nevyskytnou se tak často, ale mohou být extrémnější.

Poměrně přijímanou teorií je, že oteplování Arktidy vede k oslabení už zmíněného tryskového proudění, které svým způsobem počasí ve střední Evropě - dříve výrazněji než dnes - stabilizovalo. Zpomalení, rozpadání a meandrování onoho proudění nahrává právě výraznějšímu výskytu různých atmosférických anomálií.

„To, co se děje s jet streamem, je důsledek klesajících teplotních rozdílů mezi rovníkovou a polární oblastí. Globální oteplování se nejvíce projevuje u pólů, zatímco na rovníku jsou změny teploty zanedbatelné,“ říká mluvčí Dvořák. A dodává, že s rostoucí nestabilitou počasí bude nutné počítat i do budoucna a výkyvy budou četnější jak ve studené, tak v teplé části roku.

4 To je hezké, co říká předpověď, ale jak bude u nás?

Snad každý zná situaci, kdy se počasí v jeho městě dramaticky lišila od toho, co slyšel v předpovědi v televizi, rozhlasu či jiných médiích. Samo o sobě to ale ještě neznamená, že se meteorologové spletli.

ČHMÚ a média v předpovědi zpravidla (kvůli časovému a prostorovému omezení) udávají teploty zprůměrované pro nějaký region - někdy i pro celou zemi. Logicky takové číslo nemůže fungovat lokálně v chladných horských údolích i v centrech měst.

Se srážkami a dalšími součástmi počasí je to podobné. Navíc některé obecně znějící termíny mohou svádět k dojmu, že „to u nás nenastane“ - ale pokud meteorologové předpovídají „ojediněle déšť“, značí ono příslovce výskyt až na 29 % území. Lepším vodítkem pro krátkodobou lokální předpověď tak mohou být spíše předpovědní meteogramy.

Mluvčí meteorologů Petr Dvořák nicméně upozorňuje, že i ony jsou výsledkem „přesného počítání s nepřesnými čísly“. A to kvůli tomu, že atmosféra je složitý „stroj“ a její matematické popisy, z nichž meteorologové vycházejí, jsou vždy určitým zjednodušením. Odchylky dané tímto zjednodušením se v krátkodobé předpovědi moc neprojeví, ale v dlouhodobější hrají velkou roli.

5 Co hrozí zemědělství a zahrádkářům?

Úroda obecně ustojí krátké a slabé mrazy, které přijdou včas. Jakmile jsou ale silnější, dlouhodobější či pozdní - například v květnu - nastává problém.

Loni přišly mrazy koncem dubna a ohrozily zejména peckoviny, meruňky, broskve a kvetoucí třešně (psali jsme zde). A letos je to podobné. Zemědělci mají sice možnosti, jak mrazům čelit a jak budoucí úrodu ohřívat - například plynové hořáky na traktorech nebo zakuřování sadů - tyto techniky ale mají své limity.

Mráz ohrožuje třešně i víno

Zahrádkáři zakryjí záhony

Spotřebitelé případné pomrznutí úrody v Česku na cenách nepoznají, protože se většina ovoce dováží a ceny se tvoří na evropském trhu. Pro producenty to ale rána je. Například v květnu 2011 podle ČT mrazy částečně či úplně poničily zhruba 10 500 hektarů sadů, tedy 60 % všech výsadeb v zemi, což zapříčinilo nejnižší sklizeň ovoce za padesát let. Roli hrálo i to, že mrazy přišly pozdě a tedy zastihly ovocné druhy zranitelnější.

Zahrádkáři sledují počasí hlavně proto, aby citlivé plodiny zakryli netkanou textilií. K obavám si mohou přičíst i to, že teploty při zemi bývají nižší než ty v předpovědích - ty jsou totiž normované pro výšku dvou metrů nad zemí.

6 Co rozptylové podmínky a inverze?

Meteorologové už nepočítají s tím, že by se do České republiky vrátila inverze. „Vlivem dlouhého denního slunečního svitu, a to i skrze oblačnost, už nedochází k usazování studeného vzduchu v kotlinách. Naopak, termická cirkulace promíchává vzduch docela efektivně a zabraňuje vzniku inverze,“ říká mluvčí ČHMÚ Petr Dvořák.

Sypač se na Červenohorském sedle potýkal s bílou masou: