Brit posedlý pátráním po zmizelé civilizaci uprostřed amazonské divočiny uskutečnil mezi roky 1906-1925 osm výprav, poslední se mu stala osudnou. Režisér James Gray napsal scénář Ztraceného města Z podle knihy Davida Granna, česky vydané s názvem Ztracené město v Amazonii, a pojal jej ve stylu takzvaného velkého románu.
I když hrdinu, kterého hraje původní aspirant na hlavní roli Padesáti odstínů šedi Charlie Hunnam, sleduje od první expedice, značný prostor současně věnuje jeho rodině a také bojovému nasazení za první světové války.
Zkrátka buduje pečlivou dobovou podívanou od anglického honu přes kostýmní výjevy ze salonů až po krušné putování jihoamerickou džunglí, kde se Darius Khondji, častý kameraman Woodyho Allena, může rozmáchnout k čistým obrazům hrozivé krásy.
Gray však zjevně nechce oslabit jednu vypravěčskou rovinu pro druhou, takže je až mechanicky střídá. Z přízračných scenerií vrátí hrdinu do vlasti, kde ho nechá plamenně řečnit na podporu badatelského projektu i zrazovat emancipovanou manželku od nápadu, že příště pojede s ním.
Následující výprava, kde se Britové postaví kanibalům s písní, má lehce etnografický ráz, včetně povinného úžasu nad dovednostmi údajných divochů – a znovu se jede domů a znovu do Amazonie, pouze s mezihrou na frontě, kdy mu ruská jasnovidka vyloží jeho osud.
Výsledkem je sice pohledná, ale předlouhá, tradičně romantizovaná oslava ctižádosti, posedlosti a nezdolnosti. Fawcett, jehož cestovatelské zážitky inspirovaly sira Arthura Conana Doylea ke knize Ztracený svět, se později stal předobrazem Indiany Jonese. Ve filmu však sdílí jen jeho nadšení pro eldoráda všeho druhu, nikoli zábavnou nadsázku klukovského dobrodruha.
Charlie Hunnam k filmu:
