Obsah archivu, který během válečných let a krátce po nich spravovala Komise pro válečné zločiny při OSN, v pátek veřejnosti představí Wienerova knihovna v Londýně. Už teď se ale díky historikům ví, co spisy, které v digitální podobě čítají 900 gigabytů dat, obsahují.
Písemnosti dokumentují, jak byli o válečných zločinech zpraveni Spojenci mezi roky 1943 až 1949. Obsahují „seznamy údajných válečných zločinců, obvinění vznesená proti nim, zápisy z jednání, hlášení, korespondenci, soudní přepisy a další materiály,“ uvedla knihovna v prohlášení.
Co Spojenci věděli
Spojenci tak věděli mnoho detailů o koncentračních táborech postavených nacisty. Dosud se přitom předpokládalo, že o hrůzách holokaustu v době ještě před koncem druhé světové války se vědělo mnohem méně, píše německý web Deutsche Welle.
Ke shromáždění velkého množství důkazů přispěla hlavně usilovná práce exilových vlád Belgie, Polska a Československa, které věnovaly dostatek času sběru stovek stran detailů válečných zločinů spáchaných vedoucími nacisty.
Nacisté holokaust zpečetili ve vile u jezera, stačila jim hodina a půl |
Některé z prvních důkazních souborů byly shromážděny za účelem obvinění přímo německého vůdce Adolfa Hitlera z koordinace a řízení masakrů prováděných nacisty v Československu. Mnoho důkazů pocházelo od Benešovy exilové vlády v Londýně. Existuje více než 300 stran podrobných rozkazů, které prokazují Hitlerovu odpovědnost, píše deník The Guardian.
Podle dokumentů se o mimořádně detailní popis podmínek v koncentračních táborech zasloužila také polská exilová vláda. Ta dodávala Komisi OSN pro válečné zločiny hlášení o vraždění Židů například v Treblince nebo Osvětimi. Zprávy byly posléze pašovány z okupované východní Evropy směrem na západ.
Zveřejněná stránka z dubna 1944 například uvádí, že oběti byly před vstupem do plynových komor donuceny ke svléknutí veškerého oblečení, a „terakotové podlahy v komorách se při namočení stávaly velmi kluzkými“.
„Ukazuje to, co Spojenci věděli,“ uvedl ředitel centra mezinárodních studií a diplomacie z univerzity v Londýně Dan Plesch, který má za úkol dokumenty představit veřejnosti. „Upřímně, exilové vlády evropských zemí byly limitovány a potlačovány mnoha elementy amerického a britského ministerstva zahraničí,“ vysvětluje, že činnost exilových vlád nebyla vždy podporována.
V jednom z hlášení z Francie se například píše o „zátahu na Židy ze strany francouzské policie“. Že Francie nese odpovědnost za tento zátah odmítá například současná kandidátka na prezidentku země Marine Le Penová.
Někteří badatelé také zdůrazňují fakt, že začátkem prosince 1942 několik spojeneckých vlád vydalo prohlášení explicitně zmiňující vyhlazování evropských Židů. „Stanice BBC to v té době vysílala ve 23 jazycích. Jedná se o velmi rané odsouzení holokaustu od spojenců včetně Sovětského svazu,“ poznamenává k tomu Plesch.
Na archiv dala zapomenout studená válka
Politici v éře studené války dokumenty na desetiletí uzavřeli do trezoru. Teď historici doufají, že jim mohou napomoci při rozklíčování mnoha otázek kolem nacistické genocidy evropských Židů.
Plesch musel dostat ke studování dokumentů zvláštní povolení od své vlády a generálního tajemníka OSN. „Je to obrovský zdroj pro boj s popíráním holokaustu. Německé státní orgány po válce od spojenců nikdy nedostaly do archivu přístup. Nic z toho ještě nespatřilo denní světlo,“ komentoval zveřejnění Plesch.
Zemřel sociolog Bauman. Ukázal, že holokaust byl produktem moderní doby |
Původní archiv byl uzavřen na konci 40. let, kdy se Západní Německo transformovalo na klíčového spojence Spojených států. Na začátku studené války tak bylo použití válečných záznamů účinně potlačeno. Přibližně ve stejnou dobu bylo také mnoho odsouzených nacistů předčasně propuštěno poté, co americký protikomunistický senátor Joseph McCarthy loboval za ukončení válečných procesů.
„Jedním z důvodů, proč byl archiv zapomenut, je to, že se stal obětí politiky studené války,“ shrnuje to Barkow.
„U příležitosti otevření archivů vyjde také katalog, který bude dostupný na internetových stránkách knihovny v tomto týdnu. Lidé si tak budou moci archiv prohlédnout sami,“ řekl Guardianu archivář knihovny Howard Falksohn.
Pamětníci vzpomínají na Terezín jako na ráj oproti tomu, co zažili v Osvětimi:
12. května 2015 |
