Jeden z billboardů nevládní organizace Rekonstrukce státu, na nichž upozorňuje na poslanci, kteří byli pro výjimku ze zveřejňování smluv pro státní podniky. Na snímku poslankyně KSČM Marta Semelová | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Bojuje se o 150 miliard. Sdružení varuje před politiky, kteří peníze skryli

  • 259
Před politiky, kteří se hlasováním ve Sněmovně pokusili skrýt smlouvy státních a městských podniků a tím zároveň ukrýt před kontrolou asi 150 miliard korun z veřejných prostředků, varuje uskupení nevládních organizací Rekonstrukce státu. Před středečním hlasováním Senátu o zákonu se po Česku objevily desítky billboardů s poslanci, kteří to zařídili.

„Jsou zobrazeni na billboardech v místech, kde mají své poslanecké kanceláře, kde byli zvoleni,“ sdělil iDNES.cz mluvčí Rekonstrukce státu Václav Zeman. Například u autobusového terminálu na pražském Smíchově tak visí billboardy upozorňující na „kouzelníky“ z KSČM Martu Semelovou a Jiřího Dolejše. Jinde po celé republice jsou podobné billboardy s dalšími poslanci z ČSSD, KSČM, ODS a KDU-ČSL.

„Cílem je připomenout voličům v místě, kde byli poslanci zvoleni, jak jejich poslanec hlasoval o důležitém zákonu, který může přispět k větší transparentnosti při nakládání s veřejnými, tedy i jejich penězi,“ uvedl Zeman.

Když na konci února poslanci pohřbívali klíčový protikorupční závazek, který dali politici veřejnosti před volbami v roce 2013, bylo pro 80 ze 159 přítomných poslanců, přesně tolik, kolik bylo třeba, aby zákon prošel (jak kdo z poslanců hlasoval, si můžete zkontrolovat zde).

Hlasování, kterým poslanci zásadně omezili registr smluv určený pro jejich povinné zveřejňování, aby mohly platit.

Počin poslanců ještě ale může zvrátit Senát, který bude o zákonu hlasovat ve středu 19. dubna. „Volby již nejsou daleko. Pokládáme za důležité výrazně ukázat voličům, kdo z poslanců prazvláštní koalice ČSSD-KSČM-část ODS-část KDU-ČSL ve Sněmovně výjimky silně lobbované zástupci státních i městských podniků podpořil,“ uvedl Pavel Franc, ředitel sdružení Frank Bold a jeden z pěti garantů platformy Rekonstrukce státu. Část prostředků na kampaň upozorňující na hlasování poslanců proti veřejné kontrole s veřejnými prostředky poskytla společnost RegioJet podnikatele Radima Jančury.

Podle průzkumu veřejného mínění, který si nechalo vypracovat sdružení Otevřená společnost, plošné výjimky ze zveřejňování smluv státu pro státní a městské firmy odmítají i téměř tři čtvrtiny voličů a 80 procent zohlední hlasování politiků při rozhodování, komu dají své preferenční hlasy v blížících se volbách.

Novela zákonu o registru smluv, kterou inicioval lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka, měla z povinností zveřejňovat smlouvy, vyjmout původně jen národní podnik Budvar, při jednání ve Sněmovně však koalice poslanců podpořila, že by z povinnosti zveřejňovat uzavřené smlouvy měly být vyňaty všechny státní podniky. Chtělo to 85 poslanců ČSSD, ODS, KSČM plus jeden lidovec a jeden nezařazený. Při konečném hlasování o zákoně si část poslanců ODS hlas pro zákon rozmyslela, ale potřebné hlasy přisypali lidovci, a tak zákon s 80 hlasy ze 159 přítomných prošel (jak to hájil ministr Jurečka, najdete zde).

Lidovečtí senátoři teď chtějí, aby se do registru vrátily smlouvy státních podniků a firem vlastněných městy či kraji. „Původním cílem bylo vyjmutí Budějovického Budvaru z povinnosti uveřejňovat smlouvy v registru. Budvar je náš jediný národní podnik, funguje v ostré mezinárodní konkurenci. Poslanci však původní návrh doplnili dalšími širokými výjimkami, až dostal registr smluv nelichotivou nálepku okleštěný. Takové zúžení registru smluv je pro nás nepřijatelné,“ uvedl senátor Jiří Carbol z KDU-ČSL.

Ústavně-právní výbor návrh omezit výjimky pro státní, městské a krajské firmy doporučil, hospodářský výbor ani výbor pro veřejnou správu se neshodl na žádném stanovisku. Pokud okleštěná podoba registru smluv projde i Senátem, jediný kdo se to ještě může pokusit zastavit, bude prezident Miloš Zeman.

Šlo o Budvar, hájí Jurečka osekání klíčového protikorupčního zákona:

22. února 2017


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video