Z varšavského západního nádraží vyjíždí dálkové autobusy do celé Evropy. Směřují do Petrohradu, Minsku i Vídně. Až donedávna patřily k nejvytíženějším spojům autobusy směřující do Londýna. Poláci bezmála třicetihodinovou cestu absolvovali kvůli štědře ohodnocené práci, alespoň tedy na polské poměry.
Poláci v Británii si zvykají na urážky, víc se však bojí vyhoštění |
Situace se změnila 23. června loňského roku. Britové si těsným výsledkem odhlasovali vystoupení z Evropské unie. Jeden z řidičů autobusu reportérovi serveru BBC prozradil, že na jeho lince nyní do Londýna směřuje minimum lidí.
„V Londýně je to teď pro Poláky těžké,“ míní. Poláci se po referendu stali pomyslným hromosvodem hněvu Britů. Vyslechli si bezpočet xenofobních urážek. Někteří skončili v nemocnici, čtyřicetiletý Arkadiusz Jozwik na sklonku srpna po napadení zemřel (více o případu zde). Poláky však sžírá nejen strach z urážek a napadení.
Nepomáhají jim totiž ani politici. Ti sice přislíbili ochranu práv pracovníků ze zahraničí, žádná konkrétní opatření však dosud nenabídli. Poláci, kterých v Británii přebývá kolem milionu, žijí v nejistotě. „Nikdo neví, co bude, to je na tom nejděsivější. Co budeme potřebovat, abychom tady mohli zůstat? Na to nám zatím nikdo neodpověděl,“ popisuje Polka Kasia, která žije ve Velké Británii.
Ekonomická rána pro Polsko?
Podle ředitele Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Víta Dostála bude pro dopady na polskou ekonomiku klíčové to, jaký brexit si Británie s EU vyjedná.
„V případě, že dojde k takzvanému tvrdému brexitu, tak to bude mít na Polsko dva základní dopady. Za prvé jde o Poláky, kteří pracují v Británii. Právě otázka práv těchto lidí je pro polskou vládu jedna z nejdůležitějších. Za druhé jde o to, že Británie je jeden z největších obchodních partnerů Polska. V případě omezení obchodu utrpí export Polska i tamní ekonomika jako celek,“ uvedl pro iDNES.cz
Bašty stoupenců brexitu jsou líhní útoků proti cizincům, ukazují záznamy |
Na to, že právě na Polsko dopadne rozchod Británie a EU nejbolestivěji, upozornila i agentura Bloomberg. Polsko je pro Británii největším externím dodavatelem pracovní síly. Severní soused Česka tak po vstupu do EU v roce 2004 částečně vyřešil vysokou nezaměstnanost, která ho dlouhodobě trápila. Poláci pracující v Británii navíc posílají domů nezanedbatelné částky. Pokud se britský pracovní trh po brexitu uzavře, polskou ekonomikou to může pořádně zacloumat.
Podle statistik byla navíc Británie v uplynulých 10 letech čtvrtým největším přispěvatelem do společného rozpočtu EU. Pokud však odečteme příjmy, které země z rozpočtu dostávají zpět, zařadí se Británie na třetí, podle některých zdrojů dokonce na druhé místo čistých plátců, hned za vedoucí Německo.
Rozpočet EU, ze kterého je Polsko naopak největším čistým příjemcem, tak dostane brexitem silnou ránu, jenž pocítí nejvíce právě ve Varšavě. Od vstupu Polska do EU už země vyčerpala nebo má v plánu vyčerpat 250 miliard eur ze společné evropské kasy (rozložení dotací do roku 2020 najdete zde). Peníze z Unie Polsko využívá na tisíce projektů. Opravuje silnice či vodohospodářskou infrastrukturu, investuje také do modernizace letišť (všechny realizované i plánované projekty financované z evropských fondů najdete zde).
Polsko by tratilo i bez brexitu
Dostál však připomíná, že Polsko by na objemu dotací tratilo i v případě setrvání Británie v EU. „Střední a východní Evropa obecně ví, že objem prostředků, které čerpají z fondů EU v tomto rozpočtovém období už se nebude opakovat,“ vysvětluje. Dodává však, že peníze Británie v evropské kase pochopitelně budou chybět a nějakým způsobem se to na objemu peněz pro jednotlivé státy projeví (více o aktuálním rozpočtovém období zde).
EU projevuje nedostatek solidarity vůči východním členům, zní z Polska |
Není překvapení, že pro Polsko je brexit jednou z hlavních politických otázek současnosti. Potvrzuje to i náměstek polského ministra zahraničí Konrad Szymanski. „Pokud tuto situaci nevyřešíme správně, poškodí to náš tuzemský trh,“ dodává. Brexit přichází pro Polsko v nejméně vhodnou dobu.
Vláda strany Právo a spravedlnost se netají svou nechutí k současné podobě vlády Bruselu. Přátele si neudělala ani nepodpořením Donalda Tuska v kandidatuře na předsedu Evropské rady (více zde).
Právo a spravedlnost oznámilo, že po definitivním odchodu Velké Británie z EU by Polsko rádo oslabilo vliv evropských institucí na jednotlivé členské země. Premiérka Beata Szydlová představitele Unie obvinila, že jsou hrozbou pro polskou suverenitu. Reagovala tak na loňskou kontroverzi okolo sporných zákonů týkajících se polského ústavního soudu (více o kauze zde).
Hlubší integraci Polsko odmítá
Bývalý ministr financí Miroslaw Gronicki, který se o polskou ekonomiku staral po vstupu země do EU, tvrdí, že Polsko riskuje omezení svého vlivu na dění v Evropě. Argumentuje tím, že některé státy se po brexitu zřejmě rozhodnou pro větší integraci. Pro současnou polskou vládu je však hlubší integrace nepřípustná.
„Největším úspěchem není to, kolik čerpáme peněz z evropských fondů, ale jak je naše ekonomika otevřená a schopná operovat na jednotném trhu. Pokud některé státy EU začnou s hlubší integrací bez Polska, zcela jistě tím ztratíme,“ myslí si Gronicki.
Aktuální provázanost Polska a EU je patrná na ekonomickém růstu, jaký země zažila v posledních letech. V roce 2015 například ekonomika rostla až o 3,9 procenta, na počátku letošního roku se růst zpomalil na 2,7 procenta (vývoj růstu polské ekonomiky najdete zde).
Poláci sází na manažery a IT administrativu. Varšava chce být nové City |
Podle Dostála stojí za spory EU a Polska rozdílné představy o integraci Unie. „Strana Právo a spravedlnost vnímá evropskou integraci jako soupeření či spolupráci členských zemí. Jakmile se Evropský parlament či Evropská komise snaží projevit nezávisle, má s tím Polsko problém, protože si myslí, že tyto instituce se snaží zasahovat do vnitřních pořádků Polska,“ myslí si Dostál.
Nabízí se tak otázka, zda by Polsko v následujících letech nemohlo následovat Velkou Británii ven z EU. Kritika evropských institucí ze strany polské vlády by tomu mohla nasvědčovat. Dostál však v možné vystoupení Polska z EU nevěří. „V Polsku si to ani nikdo nepřeje. Strana Právo a spravedlnost tvrdí, že EU bez Polska nedává smysl. Neřeší, zda Polsko bude součástí EU, to bere jako samozřejmost. Velí k reformování EU a posílení moci členských států oproti nadnárodním institucím.“ míní.
Britové žádají o evropské pasy, bojí se ztráty svých práv:
28. března 2017 |
