„Mezi námi nemůže být žádná systémová, civilizační neslučitelnost. Jako nadnárodní a multináboženská společnost s dlouhou historií je naše země součástí islámského světa.“ To nejsou slova nějakého představitele německé strany Zelených nebo západoevropského hlasatele multikulturalismu, ale slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, která pronesl před několika lety na konferenci Organizace islámské spolupráce v Dakaru. Mimochodem, Rusko má v této organizaci už více než dvanáct let pozorovatelský status.
Muslimské Rusko
|
Vstřícností vůči islámu nešetří ani Vladimir Putin. „V Rusku islámský svět vždy najde spolehlivého spojence,“ uvedl ruský prezident například na konferenci Rusko-islámský svět. Konala se před necelým rokem v Kazani, metropoli Tatarstánu, největší muslimské republiky Ruské federace.
Před více než deseti lety v Čečensku, znovudobytém několik roků předtím během krvavé války ruskou armádou, pak Putin v tamním parlamentu pronesl řeč, v níž tvrdil že proti islámu jako náboženství Moskva nic nemá, naopak. „Rusko bylo vždy nejvíce loajální, spolehlivý a konzistentní obránce islámských zájmů. Zničením Ruska by zničili jednu z hlavních opor islámského světa,“ prohlásil v Grozném Putin už v roce 2005.
Nejde jen o slova. V centru Moskvy, kde žije podle odhadů mezi jedním až dvěma miliony muslimů, což z ní dělá po Istanbulu největší „muslimské“ město Evropy, byla před dvěma roky otevřena jedna z největších mešit světa. Při této příležitosti Vladimir Putin dokonce prohlásil svou zemi za nástupce muslimských státních útvarů, které v minulosti byly na území dnešního Ruska.
„Právem můžeme říci, že jsme následníky nejen Sovětského svazu, carské říše, Moskevské a Kyjevské Rusi, ale i Volžského Bulharska, Zlaté hordy a kavkazských státních útvarů, vytvořených ještě současníky proroka Mohameda,“ uvedl Putin za přítomnosti tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
Atentáty už nemíří jen na Rusy
Muslimové a islám v Rusku zažívají za vlády Putina nebývalý rozkvět. Pro patnáct milionů muslimů byly postaveny tisíce mešit, včetně zmíněné Moskevské chrámové mešity pro 10 000 lidí. Po celém Rusku fungují i muslimské školy včetně univerzity. Počet muslimů v zemi se rychle zvyšuje nejen větším počtem dětí v muslimských rodinách, ale také masovým přistěhovalectvím z postsovětské střední Asie, odkud přišly za prací a lepším životem za poslední roky miliony lidí.
„Putin zdůrazňuje, že Kreml je vůči islámu tolerantní a vstřícný, ale je velmi tvrdý vůči islámskému extremismu a s ním spojenému separatismu,“ vysvětluje rusista Karel Svoboda z Univerzity Karlovy. „Většina muslimů v Rusku je nábožensky vlažných a například s alkoholem muslimové v Tatarstánu problém nemají,“ dodává Svoboda.
Druhou stranou mince jsou ale tisíce džihádistů s pasy Ruské federace bojující za Islámský stát v Sýrii a v Iráku, nebo v jeho žoldu na severu Kavkazu. Zatím se útoky ruských a postsovětských islamistů odehrávaly na území Ruska. Bomba nastražená před týdnem v norském Oslu ale ukazuje, že se mohou rychle přenést i do západní Evropy. Ta přitom mnoha tisícům muslimských uprchlíků – především z Kavkazu – poskytla v minulosti azyl.
V petrohradském metru vraždil Akbaržon Džalilov:
