Na litru by mohlo jít o pět až deset korun. Dražší víno bude podle některých majitelů vinoték jedním z důsledků nového vinařského zákona. Jsou navíc přesvědčeni, že očekávané omezení nelegálního trhu s vínem novela stejně nepřinese.
„Neumím si představit, že černý prodej, ve kterém se točí miliardy, ustane. Takový zázrak zákon nedokáže,“ je přesvědčený Martin Mikéska z vinařství Víno Hruška z Blatničky, které má vlastní vinotéky po celém kraji i republice.
Souhlasí s ním i někteří odborníci. „Pro všechny je to zatěžující. Ani vinaři, ani majitelé prodejen nevědí, jak se k tomu postavit a co je to bude stát. Tento zákon nic neřeší,“ prohlásil Libor Průdek z Vinařské asociace.
Vinotéky se můžou změnit na výrobce
Novela platí od začátku dubna. Podstatnou změnou je, že sudové víno si lidé koupí už jen u výrobce nebo příjemce. Tedy toho, kdo víno v Česku vyrobí, nebo toho, kdo ho přiveze ze zahraničí.
Majitelé vinoték, kterých je v zemi kolem 15 tisíc a kam zájemci o víno chodí nejčastěji, ale ve většině případů nespadají ani do jedné kategorie. Víno ani nevyrábějí, ani nedovážejí, ale pouze prodávají.
Novela pro ně má několik řešení. Například si víno mohou nechat u vinaře vyrobit, čímž se ale stanou výrobcem se všemi povinnostmi, které z toho vyplývají. A tam nastává první problém spojený s vyšší administrativou.
„Vinotékař se musí registrovat jako výrobce, nahlásit místo prodeje, vést evidenční knihu, podávat povinná prohlášení o zásobách a produkci a odvádět do Vinařského fondu platby ve výši padesáti haléřů z každého vyrobeného litru vína,“ vysvětluje na speciálně vytvořených internetových stránkách ministerstvo zemědělství (stránky zde).
Vinotéky v tom vidí i další překážku. „Kdybych chtěl být výrobcem, mělo by to samozřejmě i právní důsledky. Je přece nelogické, abych ručil za něco, jehož výrobu nejsem schopný nijak ovlivnit. Do toho jít nechci,“ upozornil majitel zlínské vinotéky Balkanexpress Jakub Severin.
Stoupne prodej v bag-in-boxech?
Vinotéka se také může podle zákona stát provozovnou, kterou si tam vinař oficiálně zřídí a v ní bude víno prodávat. Pokud ale prodejna nabízí víno od několika pěstitelů, bude muset mít několik elektronických pokladen, aby každý prodej zaevidovala konkrétnímu podnikateli.
„My naštěstí velkou část sudového vína prodáváme konečným spotřebitelům, takže nemusíme žádné zřizování provozoven řešit,“ poukázal Zbyněk Vaďura z rodinného vinařství v Polešovicích.
Třetí možností, k níž zřejmě nakonec sáhne většina obchodníků s vínem, bude prodej v nových jednorázových obalech. Říká se jim bag-in-boxy.
Jde o papírové krabice o objemu maximálně 10 litrů, ve kterých je víno stočené do plastového obalu. Z nich budou zákazníkům víno rozlévat, nebo je prodávat celé.
„To ale pochopitelně cenu vína zvýší,“ upozornil Vaďura. „Čeká nás zdražování. Na litr třeba o pět až deset korun,“ přidává Severin.
V evidenci prý chybí sto milionů litrů vína
Na druhou stranu jsou obchodníci, kteří vinařský zákon sice kritizují, ale k žádným změnám se nechystají. „Celá novela je pitomost. Ale ke zdražování žádný důvod nevidím,“ konstatoval majitel vinotéky Galerie vín ve Zlíně Radomír Hradil.
Od přísnějších podmínek si stát slibuje, že obchodování se sudovým vínem bude mít pod větší kontrolou, bude vědět o každém dovezeném litru a odbourá tak nelegální trh s pančovaným, ředěným, nekvalitním a levným vínem.
„Teď v evidenci chybí kolem sta milionů litrů vína. Lepší kontrola by se měla projevit i na daních, kde každý rok stát přicházel o dvě a půl až tři miliardy korun,“ zdůraznil předseda Svazu vinařů Tibor Nyitray.
Zastánci novely navíc upozorňují, že teprve díky ní bude mít zákazník jasno v tom, kdo sudové víno vyrobil, z jakých bobulí a kde. Vinaři i majitelé vinoték to vítají.
„Bylo potřeba s tím něco udělat. Není možné, aby víno, které stojí třicet korun, bylo kvalitní. Když se nad tím zákazník zamyslí, tak mu to musí být jasné,“ poukázal Milan Paleta z Arcibiskupských sklepů v Kroměříži.
Nespokojení majitelé vinoték vyšli do ulic:
11. prosince 2016 |
