Policista Emad al-Rekajbí se v neděli, tak jako každý den, staral o bezpečnost koptského kostela svátého Marka v Alexandrii. Návštěvníky kontroloval po průchodu bezpečnostním rámem. Nic nenasvědčovalo tomu, že by se nedělní služba měla lišit od běžného pracovního dne.
Ze severu Sinaje prchají křesťané před IS. Egypt chce zachránit aspoň jih |
Krátce po poledni však ve městě Tanta, asi sto kilometrů severně od metropole Káhiry, pronikl do zdejšího kostela sebevražedný atentátník. Odpálil se a zabil bezmála třicet lidí. Policie po celé zemi byla rázem v pohotovosti.
Druhý atentátník v tu chvíli směřoval ke kostelu svatého Marka. Chystal se napodobit útok v Tantě. Opásán sebevražednou vestou přišel až před kostel, ve kterém krátce předtím celebroval slavnostní mši koptský patriarcha Tavardos II.
Podezřelého muže si všiml policista al-Rekajbí. Když se atentátník pokusil vniknout dovnitř mimo bezpečnostní rám, postavil se mu do cesty. Chtěl ho donutit, aby prošel rámem, muž se místo toho odpálil na ulici. Zabil 16 lidí. Při obraně lidí zemřel i al-Rekajbí a další dva strážníci (více o útocích zde).
O hrdinském činu policisty nejprve informovala egyptská média, krátce na to se stal hvězdou na sociálních sítích. Oslavovaly ho tisíce lidí. „Hrdinský policista Emadal-Rekajbí zemřel, když zabránil sebevražednému atentátníkovi v proniknutí do kostela v Alexandrii,“ napsal pod fotografii policisty na Twitter Muhaned Seloom, analytik a expert na blízkovýchodní konflikty.
Práci policisty ocenila i reportérka televizní stanice Al Aan TV Jenan Músaová. „Bohužel zemřel, ale zachránil bezpočet životů,“ napsala na Twitter.
Útok na křesťanskou menšinu
Při nedělních útocích v Egyptě zemřelo 44 lidí, dalších více než sto vyvázlo se zraněním. K útoku na křesťanskou menšinu se přihlásili stoupenci takzvaného Islámského státu. Prezident Abdal Fattáh Sísí oznámil, že v zemi od pondělní jedné hodiny odpolední platí na tři měsíce výjimečný stav. Nařídil také okamžité nasazení armády. Vojáci mají pomoci policii v ochraně klíčových infrastruktur po celé zemi.
Pohřeb obětíV pondělí se v Egyptě konají pohřby obětí nedělního útoku. Před márnicí univerzitní nemocnice ve městě Tanta se sešli příbuzní. Mnozí z nich dávali najevo rozhořčení nad přísnými bezpečnostními opatřeními u márnice, která podle nich přišla pozdě. U márnice čekalo na povolení vstoupit dovnitř mnoho lidí. Policisté je ale zadržovali, aby se jich nenahrnulo příliš. "Proč nám teď bráníte vstoupit? Kde jste byli, když se to všechno stalo?" volala jedna z přítomných žen. Mnoho dalších lidí vypadalo, že jsou stále v šoku. Byli bledí a neteční, další vzlykali. Muž, který právě z márnice vyšel a zjistil, že mezi mrtvými je jeho bratr, si zakrýval tvář rukama a plakal, popsala situaci agentura Reuters. Mladí koptové už začali ve sklepení zničeného kostela svatého Jiřího kopat hroby. Jeden z nich ukázal na svém mobilním telefonu záběry z kostela těsně po útoku. Řekl, že křesťané nyní vezmou ochranu svých kostelů do vlastních rukou, "protože to, co se stalo, je příliš a je to nepřijatelné". Zdroj: ČTK |
Egyptský teror odsoudil při nedělní mši na Svatopetrském náměstí i papež František. Útoky kritizuje i Rada bezpečnosti OSN, generální tajemník této organizace António Guterres, americký prezident Donald Trump či české ministerstvo zahraničí.
Ruský prezident Vladimir Putin po útocích v Egyptě zdůraznil nutnost společného boje proti terorismu. „Teroristé se snaží nejen lidi zastrašit, ale i zasévat rozkol mezi vyznavače různých náboženství,“ napsal v listu adresovaném egyptskému prezidentovi.
Český prezident Miloš Zeman v pondělí zaslal kondolenci Sísímu. „Přijměte prosím moji nejhlubší soustrast Vám, rodinám obětí i egyptskému lidu. Ujišťuji Vás, vážený pane prezidente, že v této těžké chvíli stojím při Vás. Vím, že slova útěchy jsou v tomto okamžiku potřebná, avšak lítost a roztrpčení nás nesmí odvést od nekompromisního boje proti teroru, kterému společně čelíme. Jsem přesvědčen, že každá civilizovaná vláda má za povinnost chránit své občany proti teroristickým útokům,“ uvedl v dopise.
Útoky přišly o Květné neděli, kterou pro křesťany začíná pašijový týden. Egyptští křesťané, většinou příslušníci koptské církve, se podílejí zhruba deseti procenty na 94milionové populaci Egypta. Svou víru mohou praktikovat většinou svobodně a jejich soužití s muslimským většinovým obyvatelstvem je poměrně pokojné.
Opakovaně se však křesťané stávají terčem islámských extremistů. Loni v prosinci při těžkém pumovém útoku na křesťanskou katedrálu v Káhiře zemřelo 30 lidí. I k tomuto útoku se přihlásil Islámský stát (více o útoku se dočtete zde).
