Simulátor letounu L410 patří do nejvyšší kategorie leteckých simulátorů, tzv. Levelu D. Zařízení technickými parametry již dnes odpovídá mezinárodním požadavkům, které budou na tyto simulátory kladeny nejdříve od roku 2019 a je jediným takto moderním simulátorem L410 na světě.
Full flight Simulator, Level DFull flight simulátory (nepřesně česky často překládáno jako plně pohyblivé simulátory) se dělí do čtyř kategorií – A až D. Čím vyšší je kategorie, tím realističtější simulátor je - to znamená věrnější pohyb kabiny, letové charakteristiky letadla, zvuky a podobně. U levelu D dokonce výcvik na simulátoru stačí k získání typové kvalifikace a pilot už nemusí odlétat část výcviku na skutečném letadle. Týká se to však pouze proudových letounů, nikoli L410. Simulátor L410 instalovaný v CATC vyhovuje dokonce nejmodernějším požadavkům na kategorii D, které začnou plně platit až od roku 2019. „Tento typ simulátorů umožňuje nacvičit nezvyklé situace, které se normálně cvičit nedají - tzn. vysazení motoru nebo vybírání nezvyklých poloh. Takže je to i pro piloty, kteří se nechtějí školit přímo na L410, ale chtějí nacvičovat vybírání nezvyklých poloh. Svět tímto reagoval na nešťastnou nehodu Air France 447 v Jižním Atlantiku,“ vysvětlují zástupci CATC. |
„Díky tomu, co jsme tady zrealizovali, se L410 zařadila zpátky po bok dopravních letadel jako ATR, Boeing, Airbus a podobně,“ říká Marek Vinař, šéf výcviku CATC. Výcvik na tento typ totiž dosud probíhal podle programu ze 70. let.
Co všechno vydrží čtyřistadesítka
Ochutnávku výcviku na novém simulátoru jsme si vyzkoušeli i na vlastní kůži. V „kokpitu“ na dvojice novinářů čeká dvojice instruktorů - kapitán Jiří Pískatý, šéfinstruktor výcviku L410 a bývalý zkušební pilot v Kunovicích Jiří Neubauer, který na počítači volí požadovanou simulaci letu - letiště, počasí, poruchy a podobně.
Šéfinstruktor nás postupně usazuje na kapitánskou sedačku, nechává navolit letiště a pojíždíme na start. Už při pojíždění simulátor mírně drkotá po ranveji – celkový vjem je opravdu realistický a člověk by poměrně rychle zapomněl, že nesedí ve skutečném letadle, ale jen v hydraulicky ovládané bublině na několika nožkách.
Instruktor Jiří Neubauer
Ve vzduchu pak je „letadlo“ úžasně poslušné, na pohyby řídicí páky reaguje rychle a přesně. „Zkuste si zatáčku,“ instruuje mě Jiří Pískatý. Poněkud drze se ptám, jak velký náklon „čtyřistadesítka“ snese.
„To myslíte vážně?“
Myslím to vážně. Tak to prý tedy zkusíme. Ještě trochu nastoupat... a pak plnou výchylku křidélek doprava. Letadlo se otáčí kolem své osy a za okny se točí promítaný svět. Právě jsme s dopravním letadlem pro 19 lidí udělali výkrut. A prý by to sneslo i to živé letadlo, tvrdí Pískatý.
Výcvik pokračuje přiblížením, letmým přistáním na frankfurtské dráze, dalším vzletem a přistáním. Objeví se i komplikace - vysazení motoru. I to zvládáme. Pak instruktoři do simulátorového počítače zadávají změnu pozice – šup a najednou se ocitáme z ranveje ve vzduchu, jen musíme včas zatáhnout podvozek a klapky.
Pak půjdeme vyměnit křídla
Jedna z klidnějších chvil simulovaného letu...
To už na kapitánské sedačce sedí kolega. Jeho návrhy jsou ještě odvážnější než ty moje: postupně zkouší nejen výkrut, ale i přemet. Kokpitem zní výstražné alarmy, jeden přes druhý. Nakonec nám Jiří Pískatý ukazuje pád letadla do vývrtky a její vybrání. „Pak půjdeme vyměnit křídla,“ zní pobaveně od Jiřího Neubauera.
A právě to je největší přínos simulátoru. Nezvyklé situace, jako byla tahle, by si nikdo na skutečném letadle nacvičovat nedovolil.
Dva roky práce
Nový simulátor letounu L410 v pražském výcvikovém středisku CATC vypadá jako kabina na několika nožkách. Je jediný svého druhu na světě.
Simulátor byl oficiálně uveden do provozu 31. března 2017. Ve druhé polovině března získal od českého Úřadu pro civilní letectví potřebnou certifikaci a hned vzápětí se na něm začali školit první piloti. Úspěšná certifikace a následné zahájení provozu byly vyvrcholením dvouletého procesu.
První smlouvy byly podepsány v únoru 2015, následovalo sestavování programu vývoje simulátoru, sběr letových dat na továrním L410 (společnosti Aircraft Industries, dříve Let Kunovice) podle zadání výrobce simulátoru, kanadské firmy CAE. Pak bylo třeba zpracovat letový model a samotný simulátor vyrobit. Systém byl instalován již v listopadu 2016, nemohl ale hned do ostrého provozu. Nejdříve musel být kompletně zprovozněn, důsledně odladěn a otestován.
Na vývoji se podílel i výrobce z Kunovic
„Výrobce letadla osadil jednu ze svých čtyřistadesítek měřicí aparaturou a podle scénáře, který jim zadal výrobce simulátoru, se provedla letová měření, z nichž se získala letová data, která pak byla zapracována do letového modelu,“ vysvětluje Vladimír Ostrovský, finanční ředitel CATC.
Technická specifikace
Certifikace: FFS level D Zdroj: CATC.cz |
Simulátor, který odpovídá kokpitu letounu L410 ve verzi UVP-E20, navíc bude výhledově možné upgradovat na nový L410 NG. Novou generaci letounu v současnosti testují v Kunovicích a jakmile stroj dostane certifikaci, bude možné provést další letová měření. Pak bude v podstatě možné simulátor „přepínat“ mezi klasickou a novou L410.
Unikátní zařízení stálo kolem 180 milionů Kč. CATC se muselo „plácnout přes kapsu“ a vzít si stopadesátimilionový úvěr, ale toho, že by se investice nevrátila, se příliš neobává. Využili totiž „díru“ na trhu a zájemci o výcvik se už hlásí. V současnosti létá na světě kolem 350 „čtyřistadesítek“ a počet aktivních pilotů odhaduje CATC na 1 400.
Zákazníky si CATC jednak zajišťuje samo, jednak spolupracuje s kunovickým výrobcem „čtyřistadesítek“. Společnost Aircraft Industries tak bude nabízet výcvik aeroliniím, které budou nakupovat nové letouny. „Bývá to standardem dodávky nového letadla,“ vysvětluje Marek Jechumtál, obchodní ředitel CATC.
CATC sestavovalo kompletní výcvikový program
Interiér kokpitu simulátoru L410. Jako byste seděli ve skutečném letadle. I letiště za okny vypadá velice reálně.
CATC kromě vybudování simulátoru zajišťovalo také kompletní sestavení nového typového výcviku na L410. „Dosavadní výcvik byl o tom, že se učilo někde na učebně, potom na maketě, kde se hýbaly páčky, a potom se odlétalo to nejnutnější na letadle,“ vysvětluje Marek Vinař.
„My jsme tedy museli od nuly postavit nový výcvikový program. To jsou všechny příručky, manuály, postupy, kontrolní listy... Je to několik tisíc stran dokumentace. Všechno to samozřejmě muselo projít schválením a jsem pyšný na to, že to prošlo bez jediné připomínky hned napoprvé,“ doplňuje.
Základní typový výcvik (bez base trainingu - letů na skutečném letadle) vyjde na 12 000 eur (cca 348 tisíc korun). Jeho součástí je dvoutýdenní teoretický výcvik jak v učebnách CATC, tak prostřednictvím on-line kurzu (CBT). Poté následuje seznámení s kokpitem a 32 hodin na simulátoru. Ty jsou rozděleny do osmi lekcí po čtyřech hodinách. Před lekcemi a po lekcích piloti absolvují také briefing a debriefing, při němž se s instruktorem připravují na výcvik a poté ho hodnotí. Výcvik je zakončen zkouškou, base trainingem a poté je kvalifikace zapsána do pilotního průkazu.
Zájemci z celého světa
CATC však na svých simulátorech zajišťuje nejen typový výcvik, ale také opakovací a obnovovací výcviky. Těmi piloti procházejí pravidelně jednou za 6 měsíců. O ty je také zatím největší zájem ze zahraničí. „Je zájem o výcviky pilotů, kteří si potřebují udržet nebo obnovit kvalifikaci. Konkrétně se jedná o Nepál, Indonésii, Kongo, Barmu, Jihoafrickou republiku nebo Mauricius,“ vysvětluje Marek Jechumtál.
Zejména pro africké společnosti je možnost absolvovat výcvik na nejmodernějším simulátoru velkým pokrokem. Zatímco dosud se piloti školili mnohdy jen za jednoduchým panelem s pákami a televizní obrazovkou a poté na „živém“ letadle, simulátor umožní nacvičovat situace, které v letadle z bezpečnostních důvodů zkrátka cvičit nelze – například vysazení motoru při vzletu.
O výcvik pilotů se starají zkušení instruktoři, zaměstnanci CATC. „Ne všichni jsou tady ale na hlavní pracovní úvazek. Musejí taky létat, protože instruktor, který nelétá, není v našich očích ten správný instruktor,“ vysvětluje šéf výcviku Vinař, který také sám létá na letounech typu B737.
Simulátor jede, stejně jako další podobná zařízení v CATC, v podstatě nepřetržitě, jen se čtvrthodinovými přestávkami na pravidelnou údržbu. O provoz všech simulátorů CATC se stará desítka techniků. Výcvikové lekce jsou plánovány tak, aby vždy údržbou procházel jen jediný simulátor.
Kabina simulátoru přesně odpovídá kokpitu letounu, jediným rozdílem je místo pro instruktora, který na počítači volí letiště, počasí, poruchy a další vlivy, které cvičícímu se pilotovi mohou zkomplikovat život.
Piloti ve výcviku však nebojují jenom s technikou a počasím. „Nedávno vyšel ze simulátoru pilot a povídá: ‚Tak mi umřel kapitán‘, popisuje mluvčí CATC Petra Biache, která nás po hangáru B, kde CATC sídlí, provázela.
