Wetsbrook srovnal rekord potažený prachem uběhnuvšího času. Basketbal miluje statistiky a jednou z nejcennějších je triple-double - tedy tři dvouciferné výsledky v klíčových měřeních, v drtivé většině případů body, doskoky a asistence. Robertson v roce 1962 zvládl za sezonu 41 takovýchto duelů.
Westbrook v úterý dokázal totéž, v noci ze středy na čtvrtek se mohl ve vedení odtrhnout, jeho Oklahoma City Thunder nastoupila v Memphisu. Ale nepovedlo se. Zvládl „jen“ 45 bodů, deset asistencí a devět doskoků. Další mimořádný výkon - a jediný doskok od rekordu...
Ten mu mimochodem v samém závěru sebral veterán Vince Carter.
„Lidi už křičeli nadšením. Dobře jsem je slyšel,“ žertoval Westbrook. „Je mi jasné, že jich spousta přišla do haly právě proto, aby viděla prolomení historie. Ale občas to končí i takhle. Pro mě je ze všeho nejdůležitější to, že jsme vyhráli. A je tu ještě spousta dalších zápasů.“
Spousta? Přesněji řečenu mu teď zbývají ještě čtyři pokusy.
A dají se v nich čekat velké věci.
„Westbrook se vymkl kontrole,“ pronesl o něm dříve kouč San Antonia Gregg Popovich, jeden z nejuznávanějších mužů v branži. „V dobrém slova smyslu. Před sezonou by útok na tenhle rekord zněl trochu praštěně. Ale on si to zaslouží. Byl a je skvělý.“
Westbrook pádí za titulem MVP, v zámoří uctívanou zkratkou pro nejužitečnější postavy soutěže. Jediným vážným protikandidátem zůstává James Harden, i on působí chvílemi až mimozemsky. Westbrookova průměrná čísla na zápas zněla: 31,6 bodu, 10,7 doskoku, 10,4 asistence - u Hardena 29,2, 8,1 a 11,2.
Od Robertsona k Westbrookovi
Najdou se zarytí zástupci vousáče Hardena, ale Westbrookův počin je ještě mimořádnější. „Dal na to razítko,“ pronesl Jason Terry z Milwaukee Bucks, proti nimž král čísel dosáhl na 41. triple-double. „On je MVP, bez debat. Roky jsem preferoval Hardena, ale teď nemůžu jinak, když jsem viděl na vlastní oči, co může basketbalista dokázat.“
Z prostého výčtu statistik je zřejmé, že Westbrook umí vše. Výborný dirigent, brilantní střelec, dokáže se prodrat k doskokům. Takový byl i Robertson - kluk z ghetta, který vyrůstal v segregované Americe a na basketbal se dal proto, že šlo o „sport chudých“.
Oscar Robertson
Ještě jako amatér vyhrál v roce 1960 olympiádu v Římě a pak vtrhl do NBA. V ročníku 1961-62 při své rekordní jízdě zvládl i „sezonní triple-double“. Od té chvíle to nikdo nesvedl, až Westbrook je blízko.
Ve čtyřech zbývajících duelech základní části potřebuje ohromady už jen šest dalších asistencí, aby v celém ročníku udržel svoje báječná čísla na úrovni, kde nebyla půlstoletí. To by pro něj měla být víceméně formalita.
Westbrook slavil zlato z letních her už v úplně jiné situaci, jako platný člen nejsledovanějšího kolektivu olympiády v Londýně a dědic závaží Dream Teamu. Miliardář, který zbožňuje svůj sport natolik, že je posedlý snahou se zlepšovat. Žádný extra showman pro média, ale fantastický hráč.
Co činnost, to písmeno
Basketbal se od 60. let v mnohém proměnil, ale pojítkem s minulostí jsou právě „nezdolatelné“ rekordy. I za Robertsona měla sezona 82 duelů. To, že hledání nástupce trvalo 55 let, ukazuje na výjimečnost okamžiku. Vše je rychlejší, všichni silnější, ale zkombinovat tolikrát výkon se třemi dvoucifernými hodnotami? To bylo a je stejně těžké za prezidentů Kennedyho i Trumpa.
Skandování tribun „MVP, MVP!“ se někdy v NBA nadužívá, u Westbrooka se však opakuje logicky.
Rekordní 41. triple-double sezony v podání Russella Westbrooka
„Za našich časů se nejužitečnějším hráčem často stával ten, kdo dotáhl své mužstvo co nejdále,“ vzpomínal Robertson, laureát z roku 1964. „Tohle se mění. Lidé rozumějí basketbalu lépe než v minulosti.“
Klub z Oklahoma City totiž držel šesté místo v Západní konferenci, favority na titul jsou jiní. Ale takového kabrňáka nemají ani oni. Westbrook možná nezmění historii rekordním počtem prstenů pro šampiony, ale je extrémně blízko tomu, aby dějiny přepsal individuálním supervýkonem.
MVP? Každé z těchto písmen mu patří už za každou ze tří klíčových činností. Nikdo tohle neumí líp.
