Důvod, proč žádná z žen není zatím těhotná, je ten, že první embryotransfer může být proveden až nejdříve rok po transplantaci. Což neuplynulo u žádné z pacientek. „V několika případech se už na to ale začínáme pomalu připravovat,“ uvedl v rozhovoru lékař.
Ten také vysvětlil, že na rozdíl od ostatních transplantací je tato operace pouze na dobu určitou, která trvá pět let. „Za tu dobu může žena mít jeden až maximálně dva porody. Poté musí být děloha odstraněna,“ dodal. Důvod je čistě medicínský, žena totiž bere léky na částečné potlačení imunity.
Ale co když žena ani do pěti let po transplantaci neotěhotní? „Dobrou zprávou je, že z devíti transplantovaných děloh ve Švédsku už sedm bylo úspěšných, dvě byly odstraněny pro komplikace. Pět žen už porodilo zdravé děti, a informace stará necelých čtrnáct dní je, že i poslední dvě dámy jsou těhotné,“ řekl docent Froněk. Dodal, že na pětiletou lhůtu pacientky předem upozorňují.
Mnoho pacientů dorazí pozdě
Spektrum chorob, které mohou být léčeny transplantací, je široké. Podle některých expertů přitom někteří pacienti dorazí na transplantaci příliš pozdě. O mnoha nemocných lidech se totiž na specializovaném pracovišti IKEM dozvědí až poté, co dostanou zprávu od ošetřujícího lékaře. „Pacient může být ve stavu lepším, nebo horším, což může být dáno i tím, že byl poslán ́pozdě ́, nebo našima očima později, než bychom si přáli. Řada chorob ale může probíhat překotně a na vině tak může být choroba a nikoli referující lékař. Asi to nelze nikomu vyčítat,“ sdělil Froněk.
Podle něho je zapotřebí odborná i laická osvěta, aby se například transplantace ledvin provedla dříve, než pacient musí na nepříjemnou dialýzu. „Mnozí pacienti tuší, že mohou být léčeni transplantací, a mohou se ozvat sami. Dostávám týdně poměrně velký počet emailů a telefonátů,“ řekl Froněk. Jeho klinika publikuje výsledky své práce, aby se o nich dozvěděli další lékaři, nebo pořádá sympozia.
Než docent Froněk dorazil do studia iDNES.cz do pořadu Rozstřel, upozorňoval, že bude muset odejít dříve, nebo že nakonec nebude mít vůbec čas. Právě proto, že často musí urgentně na sál. „Dnes jsem na sále skončil ve tři ráno, což jsem měl minulý týden hned několikrát. To k té práci prostě patří. Stává se to několikrát týdně,“ uvedl.
Kolikrát se i obtížně plánuje volný čas třeba s manželkou. Telefon může zazvonit prakticky kdykoli, i o Vánocích. „Když jdu například do divadla, domlouvám se s koordinátorkami, že mi píší esemesky a volají, jen kdyby bylo něco úplně neodkladného. Obvykle pak o přestávce zavolám a vyřešíme, co je potřeba,“ dodal docent Jiří Froněk.
Nejčastěji se transplantují ledviny
Lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny jen v loňském roce zachránili život, nebo zlepšili jeho kvalitu 439 pacientům, kterým dohromady transplantovali 483 orgánů. Nejčastějším zákrokem byla již tradičně transplantace ledvin, kterou postoupilo 259 pacientů. Za zmínku stojí i rekord v počtu transplantací slinivky břišní u 41 lidí nebo právě první v Česku provedená transplantace dělohy (více jsme psali zde).
„Rok 2016 byl pro nás výjimečný především tím, že se nám podařilo 30. dubna poprvé úspěšně transplantovat dělohu. V celosvětovém měřítku to byla teprve jedenáctá transplantace dělohy od žijící dárkyně - v tomto případě matky příjemkyně. Mladá žena, která se narodila bez dělohy, tak dostala šanci přivést na svět vlastní dítě. Touto transplantací odstartovala první klinická studie na světě, která zahrnuje transplantace dělohy od žijících i zemřelých dárkyň. Za prvních několik měsíců, kdy program úspěšně funguje, jsme dělohu transplantovali již čtyřikrát,“ řekl docent Jiří Froněk.
O lékařiŠestačtyřicetiletý chirurg Jiří Froněk začínal jako lékař v pražské Thomayerově nemocnici. V dubnu 2011 se stal přednostou Kliniky transplantační chirurgie IKEM. Předtím šest let pracoval v univerzitní nemocnici v Londýně. |
Úspěšní ale byli lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny i u párových, respektive řetězových transplantací ledvin a také programu multiviscerálních transplantací (transplantace několika orgánů najednou, pozn. red.) a transplantací jater.
„V případě jater se nám od roku 2012 podařilo zdvojnásobit počty zachráněných pacientů, a to především díky metodám redukce jater a také splitu, což je technicky velmi náročné rozdělení jednoho orgánu dvěma příjemcům. Loni jsme transplantovali celkem 127 štěpů, v 10 případech se pak jednalo o transplantaci jater dětskému pacientovi, které provádí IKEM jako jediné pracoviště v České republice,“ dodal docent Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM.
Záchrana lidských životů tak díky transplantologům rok od roku roste. Jejich největším problémem je stále nedostatečný počet vhodných zdravých orgánů.
Celý Rozstřel s Jiřím Froňkem:
2. dubna 2017 |
