Co se po útocích v Londýně ve Velké Británii změní?
Pokud jde o bezpečnostní politiku, půjde určitě ještě víc peněz na tajné služby a protiteroristickou policii. Příznačné bylo, že tajné služby měly pachatele v evidenci, ale přestaly ho sledovat. To už se nesmí opakovat. V celé Británii jsou zhruba tři tisíce lidí sympatizujících s islámským terorismem, kteří by mohli být nebezpeční. Musíme je mít pod kontrolou. Proto očekávám, že diskuse se teď povede tímto směrem.
  |
Bude veřejnost s větším prostorem pro tajné služby souhlasit?
Britové s tím nebudou mít žádný problém. Naopak, oni dlouhodobě chtějí, aby jejich tajné služby byly silné a měly k dispozici všechny prostředky a pravomoci.
Považuje se londýnský atentát za selhání tajných služeb?
V Británii jsme často kritizovali kolegy ve Francii, Belgii nebo Německu, že jsou nedůslední při sledování potenciálních útočníků. Poukazovali jsme na to, že události v Nice nebo Berlíně toho byly přímým důsledkem. Také jsme tvrdili, že se od nás musí učit a zlepšit se ve schopnosti odhalovat hlavně takzvané „osamělé vlky“, kteří dosud nebyli organizováni a nešlo například vysledovat jejich komunikaci. Teď se stalo prakticky totéž i u nás. Myslím, že ne všichni ještě úplně odhadli závažnost útoku. Nezapomínejme, že Khalid Masood se dostal na vzdálenost zhruba sto metrů od premiérky Theresy Mayové. Pokud by neútočil nožem, ale měl na sobě například pás s výbušninami, asi bychom teď hovořili úplně o jiných dimenzích. Myslím, že jsme se příliš nechali uchlácholit tím, že se u nás dlouho nic nestalo, ubrali jsme na pozornosti a začali být laxní.
Znamená to, že musíme být i trochu rafinovanější a není to vždy jenom o sofistikované technice, o ještě lepších odposleších. To, co by útočníka ve středu odpoledne zastavilo, by byly například obyčejné zátarasy, stejně tak ale třeba i střelné zbraně ve výzbroji hlídkující policie před parlamentem.
Británie si hodně zakládá na otevřenosti, strážníci jsou pouze lehce ozbrojeni, bude to teď jinak?
Mělo by se to změnit, ale nejsem si jistý, jestli to nastane. Myslím, že Britové rozumí tomu, že je možné mít bezpečnost bez svobody, ale že bez bezpečnosti není svoboda možná. Nejde jenom o větší pravomoci, ale i o víc restrikcí. Jestli to britská veřejnost jen tak jednoduše přijme, sice nevím.
K útoku v Londýně se přihlásil Islámský stát. Zabíjel rodilý Brit, řekla Mayová |
Mám dojem, že nebezpečí terorismu je teď větší, a to hlavně kvůli pokračujícím bojům v Sýrii a Iráku. Porážka tak zvaného Islámského státu je stále v nedohlednu. Čím déle bude existovat, tím déle bude pro radikalizované mladé lidi magnetem. Bezpečnostní politika není jako světlo, které můžete střídavě zapnout nebo vypnout. Přirovnal bych ji spíš k hlasitosti u rádia, kterou můžete buď zvyšovat nebo zeslabovat. Teď zrovna potřebujeme, aby bychom ji zase zesílili.
Souvisí „zeslabení“ bezpečnostní politiky s příchodem Theresy Mayové do čela vlády? Předtím byla řadu let ministryní vnitra a prosazovala tvrdá opatření vůči teroristům...
U paní Mayové není vůbec jednoduché ji jednoznačně zařadit. V letech 2010 až 2015 byla ministryní vnitra v koaliční vládě s liberálními demokraty a tehdy si počínala vyloženě liberálně. Pak, když konzervativci vytvořili vládu sami, Mayová poněkud přitvrdila. Politické zadání tehdejšího premiéra ale bránilo tomu investovat víc peněz do bezpečnosti, protože vláda se řídila politikou rozpočtových škrtů. Mayová odjakživa kladla velký důraz na spolupráci s ostatními členy Evropské unie, pokud jde o zajištění bezpečnosti. Proto také mimochodem podporovala setrvání v EU – kvůli bezpečnostní spolupráci v rámci Evropy.
