Maybellene
Skladba Maybellene vyšla jako singl v květnu 1955 a je považovaná za jednu z prvních rokenrolových písní vůbec. Berry v ní líčí automobilovou honičku mezi mužem a jeho nevěrnou přítelkyní. Co je podstatnější, objevuje se zde řízná surová hudba malé kapely, která lidem učaruje. Důležité je, že skladba má úspěch u černošského i bělošského publika. Rokenrol je zrozen.
You Can’t Catch Me
O rok později přišel kytarista s tematicky podobnou skladbou. You Can’t Catch Me se stala předmětem velkého soudního sporu. Berryho vydavatel žaloval Johna Lennona za to, že si do písně Come Together z alba Abbey Road vypůjčil kus textu. Lennon v rámci mimosoudního vyrovnání zahrnul cover Berryho songu na svou sólovou desku Rock ’n’ Roll z roku 1975.
Sweet Little Sixteen
Také Sweet Little Sixteen z roku 1958 se dostala k soudu. Tentokrát usedl na lavici obžalovaných Brian Wilson z Beach Boys, který postavil svou píseň Surfin’ U.S.A. velmi zjevně na pět let starém Berryho hitu. Nakonec musel hudebníkovi přiznat podíl na autorství.
Rock and Roll Music
Jedna z nejpřebíranějších Berryho písní vyšla jako singl v roce 1957. Skladbu hráli Beatles při svém mladickém pobytu v Hamburku a dostala se i na album Beatles for Sale. Svou verzi natočili Beach Boys, Manic Street Preachers i Bryan Adams. S českým textem ji v šedesátých letech nahrála i kapela Synkopa OB Přerov (objevila se na kompilačním albu Big Beatline).
Johnny B. Goode
Pravděpodobně nejslavnější píseň Chucka Berryho má i vzhledem k soudním přím, jež on a jeho tým vyvolali, lehce hořkou pachuť. Veleslavný úvodní kytarový riff totiž do noty okopíroval z písně Ain’t That Just Like a Woman, kredit by tedy měl patřit Carlu Hoganovi, jenž tuhle linku na nahrávce Louise Jordana hrál. Nic to ovšem nemění na faktu, že Johnny B. Goode patří mezi rokenrolovou klasiku.
Roll Over Beethoven
Srovnatelným hitem je bezpochyby skladba Roll Over Beethoven, v níž Berry káže, že klasická hudba vyklízí své místo rokenrolu. Kromě skladatelů Beethovena a Čajkovského tu v textu odkazuje na písně Carla Perkinse či Bo Diddleyho. Píseň byla nedílnou součástí repertoáru Beatles, v sedmdesátých letech ji i s citací Beethovenovy Osudové nahráli Electric Light Orchestra.
Come On
Tahle píseň z roku 1961 ve Spojených státech propadla, daleko větší úspěch měla v Británii, kde si ji o necelé dva roky později vybrali Rolling Stones jako svůj první singl (a dosáhli s ním v hitparádě ještě výš než sám Berry).
