NATO smysl má, uznal Trump po setkání s Merkelovou. Ruku kancléřce nepodal

  • 800
Prezident Spojených států Donald Trump v pátek přijal v Bílém domě německou kancléřku Angelu Merkelovou. Po společném jednání, které oba ocenili jako produktivní, Trump uznal obranný význam NATO, jehož smysl před svým zvolením zpochybnil. Německo by však mělo přispívat víc. Na tiskové konferenci se představitelé obou zemí vyjádřili také k migraci či vztahům s Ruskem. Začátek jednání provázely rozpaky.

Na tiskové konferenci, která jednání následovala, Trump uznal, že NATO je významnou obrannou aliancí, její členské státy ale musí spravedlivě přispívat na společnou obranu. Řada členských zemí NATO dluží za poslední léta hodně peněz, poznamenal šéf Bílého domu. Je to podle něj nefér vůči Spojeným státům, které tak na svých bedrech nesou velkou část zodpovědnosti za společnou obranu.

Trump zpochybňoval důležitost NATO a nedostatek příspěvků na obranu od členských států již v prezidentské kampani. Podle dohody by alianční státy měly odvádět na obranu dvě procenta HDP, což ale většina zemí včetně Německa či Česka nečiní.

„Jsem ráda za potvrzení role NATO,“ dodala k tomu Merkelová, podle níž to má pro Německo velký význam. I spolková republika, která nyní na obranu dává asi 1,2 procenta HDP, bude podle ní své výdaje zvyšovat. Zároveň uvedla, že bezpečnost a obrana má celou řadu aspektů. Patří k nim i rozvojová pomoc nebo podpora misím směrujícím ke stabilizaci zemí v Africe.

Přistěhovalectví je výsada, obchod musí být férový

Trump dále zdůraznil, že k migraci zastává přísný postoj. Možnost přistěhovat se do země označil za výsadu a zdůraznil, že na prvním místě je bezpečnost Spojených států. „Přistěhovalectví je výsada, nikoli právo. A bezpečnost našich obyvatel musí mít vždycky přednost, o tom se nediskutuje,“ řekl Trump.

V minulosti Merkelovou kvůli jejímu vstřícnému přístupu vůči uprchlíkům opakovaně kritizoval a upozorňoval na riziko, které s sebou otevření hranic běžencům přináší. V této souvislosti připomínal teroristické útoky v Německu, ve Francii či v Belgii.

Kancléřka dále uvedla, že oba státníci na společné schůzce zastávali zájmy svých zemí. Zároveň si pochvalovala atmosféru jednání, v níž se podle ní oba snažili hledat kompromisy dobré pro Německo i pro USA. V jednáních budou v dalších týdnech a měsících pokračovat experti obou zemí.

Trump například připomněl svůj požadavek férového obchodování. Mnoho zemí se podle něj k USA v minulosti férově nechovalo. Dodal také, že je pro volný obchod, ten ale zároveň musí být férový. Trump si už před vstupem do úřadu dal za cíl narovnat výrazně zápornou obchodní bilanci Spojených států se zeměmi jako je Čína, Mexiko či právě Německo. Nevylučuje přitom použití cel a dalších prostředků, aby toho dosáhl, což ostatní země zneklidňuje.

V pátek svůj postoj zopakoval. Není podle něj možné, aby měly Spojené státy nevýhodné obchodní dohody. Konkrétně se zmínil o Severoamerické dohodě o volném obchodu (NAFTA), která je podle něj pro USA hrozná. Do jakýchkoli dohod by podle kancléřky ale musela být zapojená také Evropská unie. Čistě bilaterální obchodní dohodu s USA Merkelová nechce, na rozdíl od Trumpa, který takový model upřednostňuje.

Zlepšení vztahů s Ruskem

Podle Merkelové je důležité zaměřit se na zlepšení vztahů s Ruskem, nejdříve ale musí být učiněn pokrok v mírovém procesu na východní Ukrajině. Trump kancléřku za její úsilí v hledání řešení na Ukrajině ocenil. „Jde o bezpečnější a suverénní Ukrajinu na jedné straně, ale také o možnost opět zlepšit vztahy s Ruskem, pokud se tamní problémy vyřeší,“ řekla Merkelová. Dodala, že takzvaný minský mírový proces je pro to dobrým základem, ačkoli dosud nebylo dosaženo významného pokroku.

Americký prezident rovněž poznamenal, že oba mají nejspíš společné to, že je odposlouchávala administrativa bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. Stejně jako v minulých dnech ale svá tvrzení nedoložil. „Pokud jde o odposlouchávání bývalou administrativou, máme alespoň něco společného, možná,“ poznamenal Trump na společné tiskové k pobavení novinářů.

Narážel tak na špionážní aféru, která v Německu vypukla v létě 2013, poté co někdejší spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden zveřejnil dokumenty, které ukazovaly na rozsáhlé sledovací a odposlechové praktiky americké tajné služby NSA. Ze zveřejněných složek vyplynulo, že Američané sledovali i telefonickou komunikaci vrcholných evropských politiků, včetně Merkelové.

Podáte si ruku? aneb Rozpačité přijetí kancléřky

Trump přivítal Merkelovou u vstupu do prezidentské rezidence v pátek před kolem šesté hodiny večerní středoevropského času. Poté, co vystoupila z vozu, se oba společně vyfotografovali. Německá zpravodajská televize n-tv, která příjezd Merkelové živě přenášela, poznamenala, že prezident i kancléřka měli očividně dobrou náladu.

Ačkoli si americký prezident s Merkelovou potřásl rukou při jejím příjezdu, na tiskové konferenci v Bílém domě již žádost novinářů, aby si oba státníci podali ruce, zjevně ignoroval. Světová média si tohoto přešlapu detailně všímají. Zatímco Merkelová o přijetí v Bílém domě prohlásila, že ji potěšilo přátelské a srdečné uvítání, portál AOL však situaci za vřelou zrovna neoznačil.

Podle AOL se zdálo, že se Merkelová k Trumpovi naklonila s tím, zda si pravicemi nepotřesou. Trump však nijak nereagoval a na kancléřku se ani nepodíval. Zda to učinil záměrně, či ne, není podle AOL jasné. Jisté však je, že Trump při focení zavtipkoval. „Pošlete, prosím, do Německa pěkné snímky,“ obrátil se prezident na fotografy.

Schůzka Trumpa a Merkelové se měla konat již v úterý, cestu ale kancléřka kvůli špatnému počasí na východě USA odložila. Agentura AP tento měsíc s odvoláním na nejmenované představitele Bílého domu napsala, že hlavním cílem schůzky Trumpa a Merkelové bude navázání osobních vztahů. Vazby Merkelové s předchozím prezidentem Barackem Obamou byly označovány jako přátelské.

Trump Merkelovou v kampani dusil, kritizoval migrační krizi:

17. března 2017

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue