„Cameron Diazová je asi nejznámější. Přinesla mi nejvíc takzvané slávy, ale pro mě to v podstatě moc dobrá herečka není. Nebavilo mě ji dabovat. Naopak v seriálech Taggart nebo Nemocnice Chicago Hope jsem dabovala neznámé herečky, které ale skvěle hrály. Koukala jsem na ně a učila se od nich, jak to hrají. Někdy prostě máte slavnou herečku, propůjčujete jí hlas, ale nebaví vás to,“ prozradila Kamila Špráchalová.
V pořadu Limuzína zavzpomínala i na své začátky v dabingu, ke kterému se dostala v podstatě náhodou.
„Moje kamarádka, která dabovala odmalička, měla lepší kšeft a zeptala se, jestli za ni nemůžu jít dělat menší role. Já byla ráda, v dabingu jsem v životě nebyla. Hrála jsem spoustu věcí na divadle, točila jsem v televizi, ale dabing ne. Šla jsem tedy jako záskok a chytila se. Byla to taková náhoda,“ říká.
Podle herečky se od 90. let, kdy začala dabovat, branže hodně změnila. Předtím měl člověk dost času na přípravu a po několika zkouškách se šlo naostro.
Kamila Špráchalová na Óčku  Herečka bude hostem Míry Hejdy v pořadu Limuzína v pátek ve 21:00 na Óčko Gold a v neděli od 18:00 na Óčku. |
„Dneska přijdete a rovnou čtete, nevíte vůbec nic. Dřív bylo, že vedle vás stál partner, se kterým jste měla milostnou scénu a s ním jste to hráli. Dneska tam sedíte sám a ptáte se: Prosím vás, kdo mi ho dabuje? Abyste si alespoň představil toho kolegu, který na vás heká,“ prohlásila.
I přes problémy v některých dabingových studiích a rychlé práci není podle Kamily Špráchalové český dabing v troskách.
„Jen je jiná doba. Zaplať pánbůh za ta 90. léta. To bylo krásné. Trávili jsme v dabingu soboty, neděle, neměli jsme rodiny, vznikala tam přátelství, byla to společenská záležitost. Ale ta doba se už nevrátí. Také roste generace, jako moje děti, které už ten dabing tolik nechtějí. Za pár let se bude dabovat pro starší lidi,“ dodala.
