Instalace, která je umístěna ve Velké dvoraně Veletržního paláce, vznikala dva roky. Tvořit ji musel Aj wej-wej společně s dvěma týmy, jedním v Berlíně a druhým v Číně. „Něco tak velkého se nevleze najednou do žádné haly ani továrny,“ vysvětlil.
Aj Wej-wej také ocenil odvahu kurátora a ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, který mu dal absolutní podporu a volnost v tvorbě. „To se jen tak neděje. Pro kurátora může být nebezpečné něco takového udělat,“ řekl Aj Wej-wej.
Jinak se ale diskuze v Národní galerii nejvíce točila okolo politického rozměru Zákonu cesty. „Mám pocit, že nikdo ještě nenašel rozumné řešení uprchlické krize,“ podotkl umělec, kterého téma fascinuje už několik let.
„Čím víc se toho dozvídám, tím víc zjišťuji, jak málo toho vím,“ posteskl si. Uprchlická problematika je podle něj složitá kvůli množství aspektů, které musí být brány v potaz.
Uprchlickou krizi označil za prověrku evropské demokracie. Negativního vnímání migrantů ze strany české veřejnosti si je vědom. „Je normální, že se lidé bojí, aby jim někdo nenarušil jejich klidné životy,“ říká a dodává, že je chyba, jak migranty vykreslují média.
Film o migrační krizi, který Aj Wej-wej připravuje, je nyní ve fázi postprodukce a v nejbližší době by se měl vydat do kin po celém světě. Se svými štáby se v něm čínský umělec podíval k mexickým hranicím s USA, do Palestiny, Keni, Itálie, Řecka a mnoha dalších míst po celé planetě.
Kromě Aj Wej-wejova díla se od pátku v Národní galerii představí také devět dalších výstav, které zahrnují díla od Magdaleny Jetelové, Briana Ena nebo Olafura Eliassona. Zákon cesty a další starší projekty Aj Wej-weje budou ve Veletržním paláci k vidění do 7. ledna 2018.
