Po tom všem, co si Praha užila s velkou vodou v letech 1996, 2002 a 2013, může mít dnes Pražan dojem, že to nejcennější – Staré Město a Josefov – už dovede metropole před povodní ochránit. Bohužel to nedovede stoprocentně.
Zábrany vybudované v roce 2000 ochránily při ničivé povodni roku 2002 nejcennější památky a vedení města se rozhodlo podobně ochránit i zbytek Prahy. Na centrum se proto tak trochu zapomnělo. A to i přesto, že povodně v roce 2002 ukázaly, že stačí málo a hráze jádro Prahy neochrání. Pod jejich spodní konstrukcí totiž voda nadzvedávala dlažbu a protékala dál. Musely ji zastavit až pytle s pískem. A v některých místech dělilo od přelití hrází jen sedm centimetrů.
Ochrana centra před velkou vodou proto potřebuje upravit. Vyplývá to ze záměru hlavního města, podle kterého je nutné protipovodňová opatření v historickém jádru Prahy rozšířit a zvýšit.
Systém protipovodňových hrází na Starém Městě, který se začal budovat jako první ještě před povodní 2002, byl koncipován jako ochrana proti velké vodě z roku 1890, kdy průtok Vltavy kulminoval při 3 975 kubících za sekundu. V roce 2002 to bylo 5 160 kubíků za sekundu.
„Staré Město je jediným úsekem, který není vybudován na základě zkušeností z povodní v roce 2002. Máme schválený záměr a teď začneme připravovat projekt, podle kterého se bude postupovat,“ říká radní pro bezpečnost Libor Hadrava (ANO).
Hlavním cílem je navýšit protipovodňovou ochranu Starého Města a Josefova tak, aby odolala hladině povodně z roku 2002 s rezervou třicet centimetrů. Úpravy ale čekají i spodní konstrukce hradidel, aby voda neprosakovala spodem. Některé atypické části hrazení bude nutné vyměnit za standardní součástky, které jsou používané u ostatních etap.
Navýšení bezpečnostní rezervy se dočká také Zbraslav. Na Výtoni nahradí pytle s pískem nové mobilní hráze, které zabrání vylití Botiče při jeho přítoku do Vltavy. Celkově bude Praha na Výtoni investovat třináct milionů korun.
„Na Rašínově nábřeží budeme instalovat mobilní hliníkové hrazení. Další fází je řešení výtoku ze zatrubněné části Botiče, aby nedocházelo ke škodám při vzdouvání vody v nezatrubněné části v ulici Na Slupi,“ dodává radní pro životní prostředí Jana Plamínková (Trojkoalice/STAN).
Kudy poteče voda?
Ochrana Starého Města
|
Dokončení protipovodňové ochrany je pro Prahu klíčové. Zmiňuje to i nedávná analýza společnosti Deloitte. Ta zahrnula ochranu proti velké vodě na přední příčky nejdůležitějších investičních záměrů města do příštích let.
Podle radního Hadravy už Praze zbývá z velkých úseků jen dobudování ochrany v Trojské kotlině. Ta by měla v budoucnu lépe chránit také pražskou zoo. Jenže právě Trojská kotlina je zároveň jedním z nejsložitějších území.
Praha má proto k dispozici dva fyzikální modely, které vypracoval Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV). Podle nich má do konce dubna vzniknout matematický model, který bude sloužit k tomu, aby magistrát rozhodl, jakým způsobem kotlinu ochrání.
„Díky modelu se ukáže, jak se bude voda chovat v případě různých druhů protipovodňových opatření. Kudy poteče, jakou rychlostí a podobně,“ vysvětluje náměstek VÚV pro výzkum Petr Bouška.
V úvahu pro oblast Trojské kotliny připadají jak mobilní hráze, tak pevné stěny. U stěn je ale problém v tom, že by v některých místech musely mít až šest metrů do výšky, aby území ochránily před velkou vodou z roku 2002.
Na Troju se zaměří i letošní protipovodňové cvičení. To bude na přelomu září a října ověřovat mimo jiné jednu z nejsložitějších částí protipovodňové ochrany v ulici Pod Havránkou, kde je atypické mobilní protipovodňové opatření s výškou přes šest metrů. Vzhledem k tomu, že část mobilních hrází prochází vjezdem do komplexu Blanka, budou stavbu zábran proti vodě cvičit hasiči a vojáci poprvé v noci.
31. května 2016 |
