Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Vnímáme nárůst agresivity a starosti s vězněnými osobami, je to standardní ponorková nemoc,“ uvedl Petr Vlk, šéf plzeňské věznice Bory, kde momentálně pobývá zhruba 1 350 vězňů, kapacita je přitom 1 207
„Po amnestii počty ve všech věznicích dramaticky poklesly, teď jsme lehce nad stavem, který byl před amnestií,“ doplnil s tím, že tam, kde by měli být na cele dva lidi, jsou tři.
Pracovníci věznice se snaží konfliktům předcházet například tak, že vytipují vězně, kteří by mohli být možným objektem násilí (například fyzicky slabší odsouzenci či homosexuálové) a naopak možné agresory. Cílem je, aby se vězni z těchto dvou skupin nikdy nepotkali.
O zkušenosti s šikanou se odsouzenci nedělí rádi. „Souvisí to, myslím, s mužskou náturou, že si moc nechtějí připustit takovéto věci,“ popsala psycholožka z Borů Božena Pylypovová.
Rozstřel speciál s vězeňskou psycholožkou Boženou Pylypovovou:
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvDalší host Rozstřelu speciál - vedoucí správy sbírek Muzea Policie ČR Radek Galaš - líčil například vývoj trestu smrti na českém území i případy největších zločinců. Práci duchovních představil hlavní kaplan Vězeňské služby Pavel Kočnar. Nezbytnými atributy kaplanů jsou podle něj empatie a důvěryhodnost. „Vězeň je pro mě nešťastná lidská bytost, až poté pachatel,“ uvedl.
Lidé přeceňují četnost trestných činů cizinců
Jedním z hostů Rozstřelu speciál byl i Rudolf Semanský, starosta středočeského Mukařova, kde se před šesti lety stala trojnásobná vražda. „Atmosféra byla plná strachu, nevěděli jsme motiv. Snažil jsem se lidi uklidňovat,“ uvedl Semanský k případu z roku 2011, kdy pachatel Michael Galez ze žárlivosti zabil tři lidi. Za svůj čin si odpykává doživotní trest (více o případu čtěte zde).
Starosta chválí tehdejší práci policie, nejvyšší možný postih pro vraha považuje za satisfakci. „Režim ve vězení by ale měl být tvrdší,“ uvedl. Podle něj by například odsouzení měli povinně pracovat.
Před ním diskutoval analytik Medianu Daniel Prokop. Výsledky zmíněného průzkumu podle něj mimo jiné ovlivnilo, že ve společnosti je znát - například vzhledem k uprchlické krizi - pocit ohrožení. Podle odhadu respondentů průzkumu mají cizinci na svědomí 29 procent trestné činnosti v Česku. Skutečnost je přitom podstatně nižší - v roce 2016 to bylo devět procent.
„Lidé mají tendence nadhodnocovat negativní jevy, týká se to nejen cizinců,“ poznamenal analytik. Z průzkumu také vyplynulo, že velká část respondentů pro výrazně tvrdší tresty. Lidé také například podporují snížení hranice trestní odpovědnosti (více čtěte zde).
V Rozstřelu speciál jsme také odvysílali některé reportáže redaktora iDNES.cz Jiřího Pánka, který se na kriminální případy dlouhodobě zaměřuje.
Záznam Rozstřelu speciál:
