Rutteho strana podle odhadů získala ve 150členném parlamentu 31 křesel, zatímco Wildersova jen 19, a značně tak zaostala za očekáváním, že svede s lidovci těsný boj. Stejný počet 19 mandátů získaly ještě další dvě strany - Křesťanskodemokratická výzva (CDA) a Demokraté 66 (D66).
Poslední průzkumy před volbami ukazovaly, že by Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) mohla získat 27 mandátů a Wildersova Strana pro svobodu (PVV) 24. Postupné výsledky sčítání hlasů budou zveřejňovány během noci na čtvrtek.
Rutte podle agentury DPA míří k dalšímu mandátu ministerského předsedy. Odhady výsledků naznačují, že k sestavení vlády budou nezbytné nejméně čtyři strany. DPA odhaduje, že je pravděpodobné, že premiérem bude opět Rutte by do koalice s lidovci mohl pozvat CDA, (D66) a také Zelenou levici, která z voleb vyšla posílená.
Výrazně si podle očekávání pohoršil dosavadní koaliční partner lidovců Strana práce (PvdA). Místo současných 38 poslanců by měl mít ve sněmovně jen devět zástupců. Podle odhadů by se do zákonodárného sboru mělo dostat celkem 13 politických stran.
Volební místnosti se otevřely v 7:30 ráno, lidé mohli volit do 21 hodin. O účast ve volbách byl velký zájem. Odhad agentury Ipsos uvádí, že hlasovalo 81 procent voličů. Dosud nejvyšší, 88procentní účast, byla zaznamenána v roce 1977.
Radost ve štábu lidovců
Střízlivá radost a pocit jisté úlevy byl patrný na představitelích lidovců Marka Rutteho po oznámení prvních odhadů.
Volební manažerka strany, poslankyně Tamara van Arková řekla nizozemské televizi NOS, že z odhadů výsledků, které jsou projevem důvěry nizozemských občanů ve vládní stranu, má radost. Její stranický kolega Klaas Dijkhoof, ministr pro migraci, byl také přes ztrátu spokojený. „Byly to těžké roky a těší nás, že zůstáváme nejsilnější stranou,“ prohlásil.
Zklamání bylo naopak evidentní ve volebním štábu dosud vládní PvdA, která u voličů propadla. „Pokud bude tohle konečný výsledek, bude to pro Stranu práce velká rána,“ poznamenal do televizních kamer stávající ministr vnitra Ronald Plasterk.
Zatímco ve štábu lidovců je patrná radost z vítězství i přes ztráty křesel, z tábora nacionalistů moc reakcí zatím moc slyšet není. Nicméně Wilders už svým voličům na Twitteru za hlasy poděkoval a Ruttemu vzkázal, že se ho nezbavil.
Džin se do láhve nevrátí, řekl Wilders
Wilders svůj hlas odevzdal v Haagu. „Ať už bude výsledek voleb jakýkoli, džin se do láhve nevrátí,“ uvedl předseda PVV. Názory, jaké zastává jeho strana a jí podobná uskupení po celé Evropě, podle něj budou trvalou součástí politiky. Již nyní jsme jedním z velkých vítězů voleb, protože jsme ostatním dokázali vnutit naše témata, dodal Wilders.
V Haagu hlasoval i premiér Rutte. Parlamentní volby v Nizozemsku podle něj mohou ukázat, že se „špatný druh populismu“ dá zastavit. „Jsou to třetí volby po brexitu, po amerických volbách. Čekají nás francouzské a německé volby. A nyní je šance, aby velká demokracie, jako je ta v Nizozemsku, zastavila padání dominových kostek špatného druhu populismu,“ řekl Rutte.
PŘEHLEDNĚ: Wilders, nebo široká koalice. Kdo vyhraje nizozemské volby? |
Do volební místnosti na rozdíl od Wilderse nezavítal nizozemský král Willem-Alexander. „Král svého práva volit nevyužije, protože je nestranný,“ uvedl královský dvůr. Totéž platí i pro panovníkovu manželku Máximu a matku a bývalou královnu Beatrix.
Okolo 13 milionů voličů, kteří mohli dorazit do přibližně 9 000 volebních místností, své kandidáty na rozměrném volebním lístku zaškrtávali tužkou. Hlasy se pak sčítají ručně. Návrat k tradičnímu a pomalému způsobu je podle nizozemského ministra vnitra Ronalda Plasterka snahou vyvrátit nejrůznější podezření z manipulací s výsledky v době množících se zpráv o hackerských útocích.
Vysoká volební účast
Nejpodivnější volební místností je pravděpodobně ta v ostrovní přírodní rezervaci Marker Wadden. Zájem hlasovat na jednom z umělých ostrůvků na severovýchod od Amsterdamu byl tak veliký, že správa parku musela sehnat dodatečné lodě.
Maročané v Nizozemsku se děsí voleb, doplácí na kriminalitu mladých |
„Původně jsme čekali za celý den tak 1 200 lidí, ale v 11:00 SEČ už jich dorazilo 1 100,“ uvedla mluvčí organizace Natuurmonumenten, která ostrůvky spravuje. Poslední loď měla odjet ve čtyři odpoledne, zpáteční výlet z Lelystadu trvá přes tři hodiny.
A v obci Maassluis západně od Rotterdamu musely úřady kvůli velkému počtu příchozích na poslední chvíli zvyšovat počet volebních uren, uvedl deník Telegraaf. Ostatně vysoký zájem byl patrný i ze sledovanosti předvolebních televizních diskusí.
O přízeň voličů se ucházelo celkem 28 politických stran a hnutí. Nové složení 150členné dolní komory parlamentu se volí každé čtyři roky. Pro dosažení nadpoloviční většiny tedy strana potřebuje nejméně 76 mandátů, což se dosud v historii v zemi žádné partaji nepodařilo. Parlament je volen proporčním systémem, přičemž neexistuje volební uzavírací klauzule a pro zisk mandátu tak teoreticky stačí získat alespoň 0,67 procenta hlasů.
Wilders vyhlásil válku islámu. Chce zakázat Korán a zavřít mešity |
„Dá se čekat, že Rutteho liberálové budou schopni koalici dojednat snadněji,“ mínil před volbami politolog Bernard Steunenberg z Rotterdamu. Wildersova strana si podle něj uzavřela dveře k jednáním svými kategorickými postoji k otázkám islámu, migrace či Evropské unie. Strana v průzkumech vedla na přelomu roku, v posledních týdnech začala ztrácet.
Spory s Tureckem a budoucnost Evropy
V Nizozemsku se hlasovalo v atmosféře rozvířené diplomatickou roztržkou s Tureckem. Nizozemské úřady o víkendu zakázaly vstup do země tureckému ministrovi zahraničí a vyhostily jeho vládní kolegyni.
Oba chtěli před tureckým referendem, které má rozšířit pravomoci hlavy státu, oslovit nizozemskou tureckou komunitu. Na oznámení Ankary o tvrdé odvetě reagoval Rutte prohlášením, že Nizozemsko se nenechá vydírat (více o roztržce se dočtete zde).
Nizozemské volby byly první v řadě důležitých hlasování, která mohou v letošním roce výrazným způsobem ovlivnit další podobu evropské politiky. Případný úspěch strany jasně zaměřené proti EU, kterou je například PVV, by byl po loňském britském rozhodnutí odejít z evropského bloku povzbuzením pro evropské politiky, kteří cílí na voliče odmítající „Brusel“ a muslimy.
Marine Le Penová je jednou z favoritek francouzské prezidentské volby v dubnu a květnu a celá Evropa bude sledovat také zářijové parlamentní volby v Německu (více o volbách čtěte v rozhovoru s politologem Vladimírem Handlem).
