Nízká úroveň daní podlamuje rozpočet, píše ČSSD. Schválila nový program

  • 1090
Na příliš nízkou celkovou hladinu daní v Česku si sociální demokracie stěžuje ve svém dlouhodobém programu, který schválila na sjezdu v Brně. „Je výrazně pod úrovní vyspělých evropských ekonomik i celé EU. Naše nízká úroveň daňové kvóty podlamuje státní rozpočet a vynucuje si rozsáhlé škrty ve výdajích,“ napsali do programu sociální demokraté.

Na dlouhodobém programu strany, který má 43 stran, pracoval přibližně rok a půl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který v pátek hladce obhájil post místopředsedy strany. Šéf strany, premiér Bohuslav Sobotka, hladce prosadil složení strany, které si přál. Nedostal se do něj jeho oponent Jeroným Tejc, který se pokusil stát stranickou dvojkou (více o tom zde).

Z dlouhodobého programu bude vycházet i program ČSSD pro letošní volby. Klíčovým nástrojem politiky strany je podle programu „progresivní daň z příjmu právnických i fyzických osob a majetkové daně.

„Složená daňová kvóta ČR (daně a pojistné v poměru k HDP) se v roce 2015 pohybovala pod 33 %,“ napsala do programu ČSSD, zatímco v Evropské unii je na úrovni 40 procent, argumentuje sociální demokracie.

Strana již avizovala, že bude chtít návrat ke čtyřem sazbám daně z příjmu fyzických osob, což podle ní pomůže lidem s příjmem do 49 tisíc korun měsíčně. Chce také zavést zvýšenou druhou sazbu daně z příjmu pro asi 600 největších firem v zemi (více zde) a na banky uvalit speciální bankovní daň (viz zde).

Příjem nad 40 tisíc by měl být podle ČSSD zdaněn 25 procenty a nad 50 tisíc korun měsíčně dokonce 32 procenty ze superhrubé mzdy. Z příjmů do 30 tisíc by lidé státu odváděli daň ve výši 12 procent.

Pro firmy si sociální demokraté naplánovali tři sazby daně z příjmu. Do pěti milionů korun ročního zisku navrhují 14 procent, do 100 milionů korun ročně 19 procent a z vyšších příjmů mají firmy odvádět 24 procent.

Banky s aktivy do 50 miliard korun by kromě běžné sazby daně z příjmu právnických osob, která je nyní 19 procent, odváděly navíc 0,05 %. V případě bank s aktivy do 100 miliard korun by to bylo tak, že 50 miliard by se danilo 0,05 % a zbytek sazbou 0,1 %. A obdobně by to fungovalo u bank s aktivy do 300 miliard korun (za vše nad 100 miliard by odváděly 0,2 %) a banky s aktivy přes 300 miliard korun by za vše nad tuto sumu platily navíc 0,3 %.

Strana deklaruje, že bude dál usilovat o růst minimální mzdy a všech ostatních platů a mezd. „V první řadě je třeba navyšovat finanční prostředky na platy vyučujících tak, aby dosahovaly minimálně 130 % průměrné mzdy,“ píše.

„Představte si, že bych vám předložil dokument O čem snívám, o čem sním, když náhodou nespím. Tento program nevznikal jako můj osobní sen. Tohle je práce, kterou jsme odvedli společně,“ řekl Zaorálek před schválením dlouhodobého programu v narážce na vystoupení Andreje Babiše na volebním sněmu ANO, kde mluvil o tom, že jeho hnutí chystá vizi pro budoucnost ČR.

Proti privatizaci veřejných služeb a pro užší integraci EU

Sociální demokracie lidem v program také slibuje, že bude hájit sociální stát a veřejné služby před privatizací. Sociální podmínky, v nichž lidé žijí, nejsou podle ní jen záležitostí jedinců a rodin, ale věcí veřejnou. Svůj program staví na trvale udržitelném rozvoji a chce ekologické daně, včetně uhlíkové. Hlásí se i k rozvoji jaderné energetiky a výstavbě vysokorychlostních železnic.

Politika se podle strany musí vrátit k pojmům pravice - levice. „Není náhodou, že těmi, kdo chtějí vymazat spolehlivou mapu politiky, a to nejen české, bývají oligarchové - vlastníci svých hnutí. Skrze ně obnovy politiky nedosáhneme,“ napsala ČSSD do dlouhodobého programu. „Nikdo nesmí o státě uvažovat jako o svém vlastnictví a o lidech jako o svých zaměstnancích,“ řekl před schválením programu v narážce na Babiše ministr Zaorálek.

ČSSD do programu napsal, že trvá na zachování poměrného volebního systému. Hlásí se také k tomu, že má pokročit hospodářská a měnová unie v rámci Evropské unie. ČR má podle strany být v jádru Evropské unie a přijmout euro. Podpořila celoevropský sociální systém i evropské ozbrojené síly.

Lubomír Zaorálek: Evropský parlament se odcizil národním státům:


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video