Referendum o brněnském nádraží se konalo už dvakrát. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Dvakrát ne nestačilo. Aktivisté chtějí třetí referendum o nádraží v Brně

  • 284
V centru, nebo u řeky? Zásadní otázku o poloze hlavního vlakového nádraží budou Brňané nejspíš opět řešit v referendu. Už potřetí. V dopise příznivcům to nedávno naznačil Jakub Patočka, zmocněnec přípravného výboru z občanské aliance Referendum 2016.

Právě tato aliance prosadila zatím poslední hlasování při loňských krajských volbách. A Patočkův plán? „Odmítnout již předem studii proveditelnosti a oznámit (primátorovi – pozn. red.), že pokud město navrhne přesun bez schválení občany v referendu, zahájíme sběr podpisů za hlasování konané se sněmovními nebo prezidentskými volbami,“ uvedl v dopise Patočka, jenž se dlouhodobě zasazuje o zachování nádraží v centru.

Na otázky MF DNES odmítl odpovědět, ale od myšlenek na další referendum jej evidentně neodrazuje ani to, že dvě stejná v Brně už byla. A obě k ničemu politiky nezavazují, protože k urnám nepřišlo dost lidí.

Patočka má ale spojence přímo na radnici – Stranu zelených, která se na přípravě vždy podílela. A náměstek primátora Martin Ander (SZ) je přesvědčený, že i přes nízkou účast se Brňané vyjádřili jasně. „Většina hlasujících chtěla nádraží v centru, byť výsledek není závazný. A žádná jiná referenda, jež by říkala opak, tady nejsou,“ prohlásil Ander.

U prosazování třetího referenda však Patočka nebude hlavní tváří jako doposud, chce se stáhnout do pozadí. „Nyní zjevně nejsem dostatečně integrující postava – tou by mohla být Eliška Wagnerová. Moji nabídku přijala,“ napsal Patočka.

Bývalá ústavní soudkyně a nynější senátorka za zelené si ale udržuje odstup. „O mém případném angažmá ve věci referenda se teprve jedná, jasněji bude nejdříve za čtrnáct dní,“ sdělila senátorka, která také podporuje nádraží v centru.

Patočka osočil primátora, ten jej označil za škůdce

Jisté je, že vztahy mezi aktivisty a vedením města vyjma zelených jsou teď už otevřeně vyhrocené. Kromě toho, že Patočka svůj neúspěch přičítá mainstreamovým médiím, jež nepropagovala referendum podle jeho představ, označil jako další viníky primátora Petra Vokřála (ANO) a hnutí Žít Brno.

Podívejte se, jak aktivisté převlékli brněnské sochy:

Ještě v kampani před komunálními volbami přitom zmíněné referendum podporovali. „Petr Vokřál se vylhal z odpovědnosti, již na sebe vzal, Žít Brno zase zcela selhalo ve své roli subjektu slibujícího změnu politické kultury,“ vyčetl jim Patočka.

A primátor v odpovědi na dotaz MF DNES naznačil, nakolik jsou nyní aktivisté z přípravného výboru pro město relevantní.

„Snažili jsme se jim vyjít vstříc, za což jsme si zrovna vděk nevysloužili. Jsou to lidé, kteří mají jednosměrnou demokracii. Pokud neprosadí svoje, budou za každou cenu škodit Brnu. Odmítají respektovat rozhodnutí demokraticky zvolených zástupců nebo těch, kdo po technické stránce rozhodnou. Další referendum podporovat nebudu,“ řekl Vokřál.

Aktivisté potřebují 20 tisíc podpisů

Bezděky tak volil velmi podobná slova, jaká při prvním referendu v roce 2004 adresoval aktivistům jeho předchůdce Petr Duchoň, tehdy z ODS. Rozdíl je však v tom, že tenkrát politici nehodlali s aktivisty mluvit vůbec. Teď takové vyjádření pronesl primátor až po několika měsících vyjednávání, které nepřineslo žádný posun.

Stejně jako v minulosti ve vedení města, tak nyní v opozici prosazuje ODS odsunuté nádraží asi kilometr na jih k řece. I přes spolek Brno+, jenž vystupoval proti loňskému referendu. Vede ho bývalý náměstek primátora za ODS Robert Kotzian, který pochybuje o tom, že by aktivisté stihli posbírat 20 tisíc podpisů obyvatel Brna, potřebných pro vyhlášení referenda.

„Naposledy jim to trvalo sedm měsíců, takže podzimní parlamentní ani lednové prezidentské volby nestíhají. Nemůže se jim to povést,“ uvedl Kotzian.

Je tak možné, že poloha nádraží bude znovu ústředním tématem až brněnských komunálních voleb. Jako před třemi lety. „Dokážu si představit, že Jakub Patočka bude vyvolávat referendum každý rok. Chce ale hledat úplně novou variantu, která by znamenala, že se nebude dělat nic. A v tom se neshodneme,“ uvedl náměstek primátora Matěj Hollan (Žít Brno).

Odborná studie? Postoj města se lidé dozvědí nejdřív v červnu

Podkladem pro definitivní rozhodnutí politiků a ministerstva dopravy má být odborná studie proveditelnosti, která zkoumá výhodnost dvou variant polohy nádraží – v centru pod Petrovem a u řeky.

Termín dokončení se čtyřikrát odkládal, právě proto se většina magistrátní koalice stavěla k referendu chladně a politici jej výrazně nepropagovali. Chtěli, aby lidé hlasovali na základě věcných faktů ze studie.

Ta by podle nejnovějších informací měla být hotová 31. března. Dalších několik týdnů se ale budou zapracovávat připomínky města a dalších institucí. Zatím nejsou známé ani dílčí výsledky. „Například jsme ještě neviděli ekonomické hodnocení výhodnosti, a to včetně porovnání odhadů úspory času pro cestující,“ popsal náměstek Ander.

Podle primátora bude vedení města znát definitivní výsledek studie, k níž se politici upínají, zřejmě až v květnu. „Na červnovém, případně zářijovém zastupitelstvu pak budeme hlasovat o stanovisku města, kde má nádraží stát,“ dodal Vokřál.